Inflace nezrychluje pouze v Česku, ale i v zemích eurozóny. V březnu překvapila i v Německu, kdy meziročně stoupla o dvě procenta. V únoru přitom vzrostla o 1,6 procenta. Ceny rostou také v dalších zemích platících eurem. Zatímco míra inflace ještě v únoru v eurozóně činila 0,9 procenta, v březnu vyskočila na 1,3 procenta.
Předběžná data o prudkém nárůstu inflace v Německu oznámil spolkový statistický úřad. Podle analytiků za růstem cen v Německu stojí hlavně vyšší ceny energie a výpadky v dodavatelských řetězcích.
„Vzhledem k problémům v dodavatelských řetězcích, jako jsou vyšší kontejnerové ceny, nedostatek čipů a nejnověji potíže v Suezském průplavu, se zřejmě budou dál zvyšovat výrobní ceny, což může vytvořit další tlak na růst spotřebitelských cen,“ uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
„Podle našeho názoru by se německá inflace mohla ve druhé polovině roku dostat na tři až čtyři procenta,“ odhadl.
Německo je největší ekonomikou, ve které se platí evropskou měnou euro. Ekonomové se domnívají, že nynější růst inflace je spíše technického rázu a že jsou za ním faktory, jako je například nízká srovnávací základna po loňském kolapsu ceny ropy, anebo vliv zvýšení daně z přidané hodnoty [DPH] v Německu.
Aktuální zpráva od našich západních sousedů je i to, že počet lidí bez práce v březnu podle sezonně přepočtených údajů klesl o 8 000 na 2,745 milionu. Tamní míra nezaměstnanosti tak zůstala na únorových šesti procentech.
Ceny rostou nejen v Německu, ale v celé eurozóně
Inflace v březnu rychle vzrostla i v celé eurozóně, v ročním vyjádření je na 1,3 procenta, v únoru činila 0,9 procenta. Meziměsíčně se ceny letos v březnu zvýšily o 0,9 procenta.
Podle analytiků může jít pouze o přechodnou záležitost, která by ale později v letošním roce mohla inflaci zvýšit i nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky [ECB]. Ještě loni v březnu dosahovala roční inflace v eurozóně 0,7 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v březnu zpomalila. V ročním vyjádření sestoupila na jedno procento z únorové hodnoty 1,2 procenta, zatímco analytici čekali, že se nezmění.
Roční míra inflace až do konce loňského roku setrvávala v negativním pásmu, eurozóna se tedy potýkala s deflačním vývojem. Ještě v prosinci roční pokles činil 0,3 procenta, v lednu už se inflace vrátila a dosáhla 0,9 procenta.
V březnu se zvyšovaly zejména ceny energií, které vzrostly o 4,3 procenta po poklesu o 1,7 procenta v únoru. Ceny služeb se zvýšily o 1,3 procenta, a jen mírně tak zrychlily tempo z únorového meziročního růstu o 1,2 procenta.
Jaká je politika Evropské centrální banky
ECB silný březnový růst cen očekávala a upozornila, že inflace by se do konce roku mohla dostat nad její cíl, který má stanoven těsně pod dvěma procenty. Po přechodném vzestupu centrální banka očekává, že se růst cen zmírní a v dalších letech se bude pohybovat pod cílem ECB.
Právě oživení inflace byl před pandemií covidu hlavní snahou ECB. ECB dlouhodobě podporuje inflaci a hospodářský růst v eurozóně rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Lagardeová pokračuje v zajetých kolejích, ale i hledá nové cesty
Tento měsíc banka na svém zasedání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu nula procent. Zároveň uvedla, že v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo nákupů dluhopisů.
Politice ECB nahrávají i poslední data ekonomické nálady v zemích eurozóny. Ta se v březnu výrazně zlepšila a její ukazatel je poprvé od začátku pandemie nad svým dlouhodobým průměrem. Index ekonomické nálady na březen vystoupil na 101 bodů z únorové hodnoty 93,4 bodu. Ve své měsíční zprávě to uvedla Evropská komise.
Nejlépe z celé eurozóny si vedlo právě Německo. Index důvěry v ekonomiku v Německu vystoupil na 103,7 bodu, což je nárůst o rekordních 7,9 bodu. Nálada v eurozóně se zlepšuje také mezi spotřebiteli, index v této kategorii vzrostl na minus 10,8 z předchozích minus 14,8 bodu. Výrazně lepší je nálada ve stavebnictví a v sektoru finančních služeb.
–ČTK/RED–
