Podpisy: Kdo si koupí významnou osobnost, neprohloupí

„Sběratelů podpisů bylo u nás hodně za první republiky a komunistický režim přetrhnul nit kulturnosti, která byla běžná po mnoho generací. Časem se to ale změní,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz na téma podpisy a rukopisy předseda česko-slovenského Klubu sběratelů autogramů Martin Pros.

K vašim nejcennějším úlovkům patří podpis spisovatele Franze Kafky [na obrázku níže]. Jaká je jeho hodnota?

Můj Franz Kafka je jedna z nejlepších věcí, jaké se nacházejí v soukromých sbírkách. Cenu nyní odhaduji na 400 000 korun. Za pár let, odhaduji tak za pět let, to může být 500 000 korun. Kafků moc není, mít Kafku je hodně o náhodě.

Někteří sběratelé se z principu sbírání podpisů vyhýbají, mají obavy z padělků. Jak si stojí podpisy z hlediska věrohodnosti?

Padělky řádí všude, i když mezi autogramy nejsou tak rozšířené jako ve filatelii. Nejvíce jich je asi ve sportovních memorabiliích, kdy vám nikdo nemůže zaručit, že čmáranice na tenisovém míčku je od Nadala. Přesto se to prodá – hlavně v USA, kde sbírání sportovních autogramů, ale i dresů, čepic, míčků, kartiček a dalších předmětů patří mezi největší byznys v segmentu sběratelství. Odhaduje se, že ročně se v něm jenom v zámoří protočí astronomická částka 5,4 miliard amerických dolarů.

Co je vůbec nejslavnější padělek?

Jedním z nejslavnějších padělků byl dopis Ježíše Krista, v němž odpovídal syrskému králi. Trvalo stovky let, než se ukázalo, že byl „vyroben“ asi ve třetím století. Proto stále už dva tisíce let čekáme, zda se stane zázrak a Ježíšův rukopis se objeví…

Existuje nějaká autorita, která „posvětí“ pravost podpisu, aniž by byly pochyby o jeho pravosti?

V zahraničí existuje pár certifikačních agentur, kterým zaplatíte za certifikát pravosti. Vyplatí se to ale pouze u drahých autogramů. Nicméně pochybnosti mohou zůstat. Občas se spletli i přední znalci, stejně jako se to děje ve filatelii. Nejvíce se to padělky hemží na různých aukčních serverech. Americká FBI v devadesátých letech spustila akci s krycím názvem „Bullpen“, která na eBay odhalila rozsáhlou síť vyrábějící padělky autogramů. Masivní akce se účastnilo 400 agentů FBI a výsledkem bylo konstatování, že až 70 procent prodávaných sportovních autogramů je padělků.

Potřeboval jsem odreagování od náročné práce

Proč jste se rozhodl pro sbírání podpisů a rukopisů. Co vám to přináší?

Ke sběratelství jsem se dostal na karvinském gymnáziu a po dlouhých letech jsem se k němu vrátil, když jsem se potřeboval odreagovat od náročné práce v investičním bankovnictví. Pátrání po detailech života slavných osobností, kde žily, cestovaly nebo přednášely, mi rozšiřuje obzory. Jednak neustále trénuji paměť, ale současně se připravuji na další úlovky do sbírky, kdy třeba, možná bláhově, cíleně pátrám po pohlednicích z vesničky Siřem, kde u své sestry přes osm měsíců pobýval Franz Kafka. Co kdyby…

Kolik je v Česku lidí, kteří mají podobný sběratelský koníček jako vy, tedy sbírají podpisy a rukopisy?

Někteří sběratelé jsou organizováni v našem Klubu sběratelů autogramů, ale hodně z nich se organizovat nechce. Podle počtu členů ve facebookové skupině a mých zkušeností bych počet odhadl na přibližně 600. V poslední době, zejména díky aktivní výměně adres a zkušeností v naší skupině na Facebooku, ale pozoruji rychlý nárůst zájemců o budování sbírek s podpisy. Přichází nová generace mladých sběratelů, která je zvyklá používat moderní technologie, které jim zjednodušují třeba pátrání po adresách.

Jak byste charakterizoval sběratele podpisů a rukopisů mezi ostatními sběrateli?

Sběratelé jsou si v zásadě podobní a často se vyznačují urputnou snahou získat předmět zájmu za každou cenu. Jak už napsal Karel Čapek, sám vášnivý sběratel: „Normální člověk se obyčejně vyživuje jistým víceméně tichým šílenstvím, kterému se říká koníček.“ U sběratelů autogramů je zajímavé a obohacující, že je mezi námi hodně žen. To není běžné například u filatelistů nebo numismatiků, tyto obory jsou pánskou doménou.

Havel psal zeleně, Stalin psal modře

Předpokládám, že se zajímáte o historii, ale zajímáte se třeba o grafologii?

Grafologie neboli psychologie písma nemá spojitost s naším koníčkem kromě toho, že se vztahuje k písmu osobnosti. Přiznám se, že ani neznám žádného kolegu, který by se zároveň věnoval grafologii a rozebíral písmo slavné osobnosti. Spíše nám pomáhá, že na základě zkušeností poznáme charakteristické písmo osobnosti, a proto zjistíme, kdo napsal text, i když ho nepodepsal. Ze zkušeností víte, že některé osobnosti používaly typické tahy, písmena nebo strukturu textu, ale také měly oblíbenou barvu inkoustu – třeba zelenou, jakou používal Václav Havel, nebo modrou pastelku jako Stalin.

U sběratelů podpisů, vybavuji si i scénky, kdy ti nahánějí slavné osobnosti s tím, jak je obdivují, jejich motivací je ale podpis získat a prodat… Jak to hodnotíte?

Jednání, které se objevuje nejen u nás, ale všude ve světe, samozřejmě odsuzuji. Máme nepsanou zásadu, že posíláme maximálně tři kartičky k podpisu. Další jsou na výměnu. Jsou ale i případy, kdy sběratelé nahání osobnost za každou cenu a přebytky prodávají na aukčních serverech. Jeden sběratel zrovna nedávno popisoval, jak pronásledoval s košíkem medailistu z chilského mistrovství v roce 1962 Václava Maška mezi regály v supermarketu.

Dříve se o podpisy psalo poštou, jak se to dělá dnes?  

Celosvětová pandemie měla obrovský, bohužel negativní, dopad především na naši oblast sběratelství, která byla hodně založena na kontaktu se slavnými jedinci. Pořádali jsme dvakrát ročně autogramiády u Karlova mostu, které byly hojně navštěvovány. Obávám se, že „zlatá éra“ našeho koníčku už odezněla. O to více se rozvíjí korespondenční získávání podpisů. V naprosté většině se pořád o podpis žádá obyčejným dopisem, protože musíte připojit nadepsanou obálkou se zpáteční známkou.

Kolik stojí nejdražší podpisy a rukopisy

Jak si stojí ceny podpisů a rukopisů?

Lidé prodávají cokoliv, včetně žijících osobností, kterým můžete napsat. Hodně z nich ale neodpovídá, takže si je ostatní koupí. Většina českých žijících osobností se pohybuje v řádech desetikorun. Tisíce stojí slavné osobnosti, které se zapsaly do naší historie či zemřely mladé a mnoho památek po nich nezůstalo. To je například Štefánik, Hrzán, Šlitr, Grossmann nebo Ota Pavel. Desetitisíce potom třeba čeští králové nebo dopisy národních obrozenců. Jako je Klicpera, Čelakovský nebo Rettigová a díla Haška, Čapka, Wolkera či podpisy hrdinů. Na ty, když máte i štěstí, možná natrefíte jednou za život. Je to Jan Palach, parašutisté Kubiš a Gabčík nebo odbojáři Tři králové. Stovky tisíc stojí mezinárodně známé osobnosti z našich zemí. Jsou to třeba notové partitury Dvořáka a Janáčka nebo na prvním místě přirozeně Franz Kafka, příborský rodák Freud nebo posudek Einsteina, když působil na pražské univerzitě.

Kolik stojí mezinárodní celebrity?

Zahraniční osobnosti se počítají v miliónech korun. Kolem jednoho miliónu korun se pohybují například rukopisné dopisy Lenina nebo Stalina. Za šest milionů si sběratel koupil vinylové album Seržanta Pepře, které podepsali v roce 1967 všichni členové Beatles. A za stejnou ceny si americký fanoušek koupil na čínské aukci basketbalový míč podepsaný jak Michaelem Jordanem, tak zpěvákem Michaelem Jacksonem. Na deset miliónů vyšel třeba jednostránkový notový záznam Mozarta nebo první profesionální smlouvu, kterou podepsali členové Beatles, kdy s Paulem a Georgem museli být přítomni rodiče, protože jim ještě nebylo 21 let.

Co je vůbec nejdražší?

Mezi nejdražší autogramy se řadí Einsteinův dopis, v němž rok před svou smrtí přemýšlí o existenci Boha. Ten se v roce 2018 prodal za 58 miliónů. Překonala ho ale první pravidla basketbalu z roku 1891, které na stroji napsal a poznámkami doplnil jeho vynálezce James Naismith. Sportovní fanoušek za ně neváhal v přepočtu utratit 86 miliónů korun. Světový rekord drží podpis amerického prezidenta Washingtona v jeho vlastním výtisku Bible, který koupila jedna americká nadace za 200 miliónů korun.

Index Paul Fraser Collectibles´ PFC40

Existuje nějaký oficiální index, který by mapoval hodnotu podpisů a rukopisů?

Mezi současné nejznámější patří britský index Paul Fraser Collectibles´ PFC40. Ten je založen na sledování koše autogramů vybraných osobností na základě tržní ceny. Vyhodnocuje ceny dosažené v aukcích v daném roce a vychází z odhadů obchodníků. Britský obchodní dům Paul Fraser vybral v roce 2000 čtyři desítky podle jeho názoru nejzajímavějších autogramů a sleduje časovou osu jejich zhodnocení či naopak poklesu hodnoty. Za dvacet let sledování tržních cen se ovšem ukázalo, že vybrali vynikající vzorek autogramů. Ani jeden z podpisů se nepropadl do ztráty oproti pořizovací ceně. Průměrné roční zhodnocení všech autogramů v indexu je 10 % ročně.

Které podpisy jsou nejhodnotnější?

Za uplynulé dva roky se stal nejlépe vydělávajícím autogramem podpis zakladatele kultovní skupiny Nirvana Kurta Cobaina, který zemřel v 27 letech. Mezi lety 2018 až 2020 se jeho podpis zhodnotil o 50 procent z 2 000 na 3 000 britských liber. Celkově je ale za celé 21. století nejvíce zhodnocujícím se autogramem podpis Steva Jobse. Ten od roku 2000 roste každý rok o neuvěřitelných 24 procent. Od ceny 15 tisíc korun, které dosahoval před dvaceti lety, až na nynější hodnotu, která je zhruba 1,2 miliónu korun. Jeho podpisy jsou dokonce dražší, než jsou autogramy členů legendární skupiny Beatles. Důvodem je skutečnost, že Jobs se velmi nerad podepisoval. Hodnotu také zvedla jeho předčasná smrt ve věku 56 let v roce 2011.

Tedy i smrt autora podpisu hraje roli…

Obecně platí, že úmrtí slavné osobnosti vede ke skokovému nárůstu ceny jejích podpisů a dalších památek. V poslední době se to ukázalo u cen podpisů Karla Gotta, které, i když jich za života rozdal tisíce, se po jeho skonu začaly prodávat za násobky původních cen.

Neil Armstrong nechtěl, aby se s ním obchodovalo

Jak si stojí další podpisy ve vámi zmíněném indexu?

O něco nižší roční zhodnocení, než mají podpisy zakladatele Apple, ale pořád výrazné, okolo 19 procent, měly podle britského žebříčku za uplynulých dvacet let autogramy prezidenta Baracka Obamy, člena Beatles George Harrisona a prvního muže na Měsíci Neila Armstronga. Ceny Armstrongových podpisů rostly mezi lety 2001 až 2011 o 25 procent každý rok a později o něco klesly, ale pořád za dvacet let dosahují vynikajícího 16% ročního zhodnocení. Kromě přirozeného růstu cen, který je hodně typický pro trh s autogramy, je důvodem limitovaný počet podpisů, které rozdal. Neil Armstrong se přestal podepisovat veřejnosti v roce 1994. Nechtěl, aby se s podpisy obchodovalo. Narůst ceny rovněž ovlivňuje skutečnost, že devět z deseti jeho podpisů na trhu jsou autopeny či padělky.

Co další podpisy?

Mezi další významně se zhodnocující autogramy zařazené do indexu patří podpisy vědce Stephena Hawkinga, rebela bez příčiny Jamese Deana a ikony kung-fu stylu Bruce Lee. Index nezahrnuje pouze historické osobnosti, ale vysokou cenu mají i některé dosud žijící osobnosti, od nichž je těžké získat vlastnoruční podpis. Mezi nejdražší se řadí autogram britské královny Alžběty II., který má cenu 4 500 britských liber. Za ní následuje princ William a teprve až za členy královské rodiny se umístil zakládající člen skupiny Beatles Paul McCartney s cenou 2 950 liber.

Podpisy vs. rukopisy

Pokud byste měl rozlišit podpisy a rukopisy, jak je to u nich s cenami a sbíráním, řazením, podmínkami?

V oblasti investic do podpisů či rukopisů platí zásada, že čím méně textu napsala osobnost, tím je nižší cena. Podpis cestovatele Emila Holuba tak bude stát například méně, než jsou jeho dopisy. Většina sběratelů ale sbírá podpisy. Rukopisným textům se věnuje menší část naší komunity. Systém sbírky si každý buduje sám, i když se často inspiruje u ostatních sběratelů. Důležité ale třeba je, aby se používaly fólie bez chlóru, které by nenávratně zničily písmo na listině. Už snad přešla doba, kdy se podepsané dopisy procvakly děrovačkou a zařadily do šanonu. Také mám pár hezkých dopisů prezidenta Edvarda Beneše či Emila Háchy, které si někdo takhle skládal za sebou v šanonu.

Součástí sběratelských sbírek jsou i poznámky významných osobností v knížkách, jak ty si stojí z hlediska sběratele?

Pokud jsou poznámky v knížkách, ale i na čemkoliv jiném, třeba kapesníku, od raritní osobnosti, jejíž rukopisy se neobjevují, sběratelé se o ně poperou. To je případ Gellnera, Haška nebo básníka Wolkera, jehož rukopisné poznámky v učebnicích z právnické fakulty se vydražily za částky přes dvacet tisíc korun. Aukční síň je koupila od potomků profesora, který ho učil. Uvnitř byla vložena i jeho podepsaná fotografie, kterou jsem si koupil já. Další jeho známá fotografie je už jenom v prostějovském muzeu.

K podpisům patří i takzvané autopeny, jaká je jejich hodnota?

Autopeny jsou stroje, které vytváří věrný podpis na předloze, kterou je fotografie či dokument. Poznají se podle jednotného tahu písma a zpravidla i tečky na začátku a konci podpisu. Chce to ale cvik, takže autopenové podpisy můžeme najít ve sbírkách jako pravé. Nemají žádnou cenu, možná snad autopen britské královny Alžběty II., když ho v roce 1959 použila jako první na světě. Prakticky jiný podpis, než je umělý – zhotovený strojem na autopeny – nedostanete od amerických prezidentů a astronautů, ale také hollywoodských herců, kteří ale přes agenturu spíše posílají své přefocené fotografie s podpisy.

Co všechno se dá ve vašem oboru vůbec sbírat?

Klasikou je sběratelství památek na papíru, ale především v Americe můžete narazit i na další předměty, které se prodávají. Sám bych si to domů nekoupil, ale někteří se přetahují o propocený dres Michaela Jordana s podpisem, který si ale potom musí zarámovat do skla, protože vyprat ho nemůžou. Podobně se prodá i nedopalek cigarety s potvrzením paní na úklid, že pochází z popelníku Elvise Presleyho. Za 30 000 korun si můžete koupit podepsaný klobouk zpěvačky Cher. Letos se za 1,2 miliónů korun prodaly bačkory, které používal Winston Churchill. A pokud máte doma nebo v garáži ještě více místa, můžete si koupit rovnou celý skafandr, v němž byl nějaký kosmonaut ve vesmíru.

Řeč je tedy spíše o memorabiliích, jak si zde stojí ceny?

Jednou z nejdražších sportovních memorabilií je baseballový míček podepsaný jak herečkou Marilyn Monroe, tak hráčem Joem DiMaggio během jejich krátkého manželství. Míček dosáhl částky čtyř miliónů korun. O Joe DiMaggiovi je známé, že si účtováním za podpis různých předmětů vydělal dokonce více než hraním baseballu.

Návrat do školních lavic

Vy se specializujete na dobu českého národního obrození, proč zrovna na ni?

Historii jsem studoval a dosud se o českou historii zajímám, mám předplacené různé časopisy. Národní obrození se mi líbí plejádou osobností, které začaly silně vnímat možnou samostatnost českého národa cestou jeho jazyka. Je krásné se začíst do dopisu Havlíčka Borovského, kterého jsem dosud znal jenom ze školních učebnic. Třeba, když píše své milence o své novinářské práci, ale také vtipně popisuje, jak byl na bále v převlečení za Čerkéze. Návratem do školních lavic je čtení poznámek Jungmanna, jak skloňovat jednotlivá slova a kde psát námi proklínané měkké a tvrdé i/y.

Otázka na tělo – jak vnímáte znovupostavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí?  

Původně se mi nelíbila myšlenka, ale když ho vidím, jak vytváří architektonickou protiváhu Šalounově sousoší, začal se mi líbit.

Co říkáte na výsledek práce naší veřejnoprávní televize, která natočila o Boženě Němcové dílo, z níž si většina lidí odnesla akorát to, že byla, jak se říká, do větru?

Proč ne, vcelku to odráží realitu. Mně v ní chyběly záběry ratibořického údolí, které mám celé prochozené, ale jsem spíše moc velký staromilec, který třeba loňské léto pátral, kde přesně stávalo Staré bělidlo a jak se dostat do Viktorčiny jeskyně, která je veřejnosti nepřístupná. Boženu Němcovou ve sbírce nemám, i když se objevovala v aukcích za první republiky, takže se musím spokojit pouze s dopisy jejích milenců, jako byl básník Nebeský, který „Naši paní“ přinutil, aby svá vyprávění svěřila papíru a stala se z ní spisovatelka.

Když už jsme u těch pikantností, napadají vás nějaké další?

Slavné osobnosti, po kterých zůstaly významné památky, byly přece jenom lidmi se vším, co k tomu patří. Ve sbírce mám třeba rukopisný lístek Leoše Janáčka, který poslal své pražské milence s omluvou, že v neděli odpoledne k ní nemohl přijít, protože na poslední chvíli zjistil, že je doma její manžel. V devadesátých letech se zase objevil soubor intimní korespondence Masaryka na jeho milenku Oldru Sedlmayerovou. Masaryk, tehdy již osmdesátiletý kmet, v ní našel spřízněnou duši, i když Oldra měla manžela a malé dítě. Prezident, kterého musíme kvůli sexuálnímu apetitu nepochybně obdivovat, ve svém dopise vzpomíná na jejich první milování: „Vždyť to byla hned na začátku ta nebývalá slast, že jsem Tě hned a samozřejmě vzal a Ty mne …. Vidím ten nešikovný divan v té prvé světnici…“.

Při oceňování sbírky podpisů významných osobností z druhé světové války mi znalci řekli, že chybí ten nejcennější, a to je podpis Adolfa Hitlera… Jak je to s podpisy a rukopisy osobností, které se do historie zapsaly přece jen jinak než třeba naše Božena Němcová?

Existují sběratelé, kteří se zaměřují na druhou světovou válku a pátrají po podpisech pohlavárů Třetí říše. Není to zase tak těžké, protože se jich dochovalo hodně. Hitlerovy podpisy nebo-li „podpisy Ďábla“, jak se v tisku často nazývají, dosahují částek kolem 20 až 30 tisíc korun, vyšších cen ale dosahují třeba další zločinci Bormann nebo Heydrich. Zájemci si ale musí dát pozor – na dekretech o udělení válečného kříže, kde se podpis Hitlera objevuje, bývá jeho podpis narazítkován. Stejné je to i na spoustě dopisů, i když si často sběratelé myslí, že se jedná o pravý autogram. Nejdražším podpisem Hitlera je jeho autogram s věnováním v limitovaném prvním vydání Mein Kampf z roku 1925, které se v USA prodalo za 1,3 miliónu korun.

Podpisy a rukopisy sbírá stále více lidí

Tuzemští sběratelé poštovních známek si často stěžují, že u nás není dostatek movitých kupců, kteří by do oboru nalili více peněz. Jakkoli i tady jsou význační sběratelé, kteří do známek investují, jde spíše o to celkové kulturní prostředí… Jak je to u podpisů a rukopisů? Probouzí se u Čechů zájem o tento koníček?

Souhlas. Sběratelů podpisů bylo u nás hodně za první republiky a komunistický režim přetrhnul nit kulturnosti, která byla běžná po mnoho generací. Časem se to ale změní. Movití kupci se zatím zaměřují na trh s uměním. Investují do obrazů a fotografií, ale pozornost se přesune i k rukopisným památkám, které mají k umění velmi blízko. Je to trend, který je běžný v západní Evropě. Nejvíce sběratelů rukopisů je v USA a ve Francii. V Paříži mají vlastní muzeum autogramů a když jsem v ní žil, napočítal jsem přes deset kamenných obchodů s rukopisy. Nebyly to antikvariáty, ale obchody čistě zaměřené na podpisy a literární památky. Ve Francii patří k dobrému „bontonu“ mít doma nejen originální obrazy, ale i písemné památky po osobnostech, které se zapsaly do dějin francouzského národa.

Dobře, ale jak je to u nás?

U nás už pomalu nastává trend použít jako výzdobu kanceláře nejen výtvarné umění, ale i různé historické listiny. Viděl jsem na zdech kanceláří, ale i hotelů zarámované dekrety Marie Terezie nebo Františka Josefa.

Co říkáte lidem, kteří se vás ptají, jestli se investice, dejme tomu do dopisu Karla Havlíčka Borovského, Karla Čapka či Karla Kryla, vyplatí?

Rozhodně doporučuji investovat do kvality, mezi kterou se řadí například osobnosti, jaké jste uvedl. Kdo si koupí významnou osobnost, neprohloupí. Nemusí jít pouze o slavné jméno, důležité jsou třeba i okolnosti vzniku nebo obsah listiny. Narůstat na ceně budou třeba listiny římských císařů a českých králů, které se týkají české historie. Například upravují postavení nějakého kláštera či města nebo stanoví míru piva, jak to bylo v prodávané listině Rudolfa II. Hodnotu mají ale i další panovníci, například Ferdinand III. [viz obrázek nahoře, pozn. red.].

Máte nějakou zaručenou „sběratelsko-investorskou“ radu?

Pokud investovat, tak do zahraničních osobností, protože venku je vyšší likvidita na trhu s autogramy a dosahuje se také vyšších cen.

Jak je to se zdaněním výnosů z prodeje autogramů či rukopisů, případně se cly? Například sběratelé investičních známek je často nemají u sebe doma, protože by je převoz do České republiky vyšel draho. Jak se tyto věci mají ve vaší branži?

S nákupem je to podobné jako u známek. Velké clo zaplatíte, když si koupíte něco v USA. V rámci Evropské unie to není problém. Ceny autogramů nedosahují takových částek, jako je to v případě známek, a proto je čeští sběratelé mají doma v trezorech nebo většina v bankovním sejfu, kam se může vždy zajít podívat a v klidu si krásné listiny prohlédnout.

Slavné americké auto Jana Wericha bylo na dluh

Dovolte otázku na závěr, víte něco o známých osobnostech, či osobnosti, co nikdo jiný neví, nebo se to málo ví, ale vy to víte, protože to máte „černé“ na bílém“?

Dozvěděl jsem se třeba o nespolehlivosti Jana Wericha, když mu během americké emigrace půjčil významnou částku jiný emigrant a český obchodník s kožešinami Richard Vogel. Když o půjčku žádal, psala Werichova manželka, jak je Jan s nervy „down“ a potřebují nutně peníze na jídlo. Kdy se měly peníze vracet, už se Werich neozýval, ani když mu Richard Vogel psal, že je slušné, aby mu je vrátil, a navíc se dozvěděl, že si za ně koupil auto. Jak příběh končí, zda zakladatel Osvobozeného divadla půjčku vrátil, jsem se ještě nedozvěděl.

Daniel Tácha

—

JUDr. Martin Pros, Ph.D. působil dlouhá léta v investičním bankovnictví, z čehož čtyři roky pracoval pro Société Générale v Paříži. Byl předsedou dozorčí rady České exportní banky a zastupoval Českou republiku v radě dvou mezinárodních bank se sídlem v Moskvě, Evropské bance pro obnovu a rozvoj [EBRD] a Světové bance [World Bank]. Působil i ve funkci náměstka [za ČSSD] ministra financí Andreje Babiše [ANO]. V roce 2015 byl ale odvolán poté, kdy upozornil na možnou manipulaci s referenční sazbou PRIBOR na mezibankovním trhu. V současné době pracuje jako nezávislý advokát a konzultant pro tuzemské i zahraniční korporátní klienty. Sběratelství podpisů historických osobností se věnuje několik desetiletí. Dlouhodobě působí i jako předseda česko-slovenského Klubu sběratelů autogramů.