Grónská opoziční strana Inuitské společenství, která je odpůrcem plánovaného mezinárodního těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy, zvítězila v úterních parlamentních volbách. V předčasných volbách v Grónsku získala více než třetinu hlasů.
„Lid promluvil,“ uvedl 34letý předseda společenství. Dodal, že vítězství strany znamená zastavení kontroverzního důlního projektu Kvanefjeld [Kuannersuit] na jihu ostrova.
Licenci pro projekt získala již dříve společnost Greenland Minerals, jež sídlí v Austrálii a hlavním podílníkem v ní je čínská firma Chinese Shenghe Resources. Australská společnost do přípravy těžby investovala již více než 100 milionů dolarů.
Experti odhadují, že lokalita Kvanefjeld může ukrývat největší naleziště kovů vzácných zemin mimo Čínu, odkud nyní pochází 90 procent světové produkce. Rudy vzácných zemin jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty jako čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, baterie elektromobilů, větrné turbíny nebo zbraně. V polárních oblastech na severu Země se ale nachází přibližně 13 procent neobjevených zásob a 30 procent zásob zemního plynu.
Výsledky voleb v Grónsku
Dosud vládnoucí Pokroková strana projekt předběžně podpořila, Inuitské společenství proti němu ale vystupuje kvůli předpokládaným negativním dopadům těžby na životní prostředí.
Levicové Inuitské společenství si avšak v úterních volbách připsalo 37 procent hlasů, zatímco sociálnědemokratickou Pokrokovou stranu [Siumut], která byla v Grónsku u moci téměř nepřetržitě od získání autonomie v roce 1979, podpořilo 29 procent voličů.
Vůdce Pokrokové strany již přiznal porážku a blahopřál Egedemu a jeho straně k vítězství. Možným koaličním spojencem pro Inuitské společenství je podle agentury Reuters strana Naleraq, která rovněž projekt Kvanefjeld odmítá.
Rybolov se v Grónsku udržel
Grónsko je součástí Dánského království, které disponuje širokou autonomií. Politice na největším ostrově světa dlouhodobě dominuje sen o nezávislosti na Dánsku. Právě k němu by mohly Gróňanům pomoci zisky z těžby nerostů. Nezávislost podporují všechny velké grónské politické strany, otázkou je, kdy by měla být vyhlášena a za jakou cenu.
Grónsko, kde žije pouhých 56 tisíc lidí, totiž jen sotva bude v brzké budoucnosti schopno fungovat samostatně. V současnosti zisky Gróňanů plynou především z rybolovu. Zhruba třetinu rozpočtu [asi 526 milionů eur] zajišťuje Dánsko.
O Grónsko se ucházel i Donald Trump
Loni se Grónsko dostalo do střetu zájmu, když o jeho nákup od Dánska projevil zájem americký exprezident Donald Trump. Pokud by ho Dánská vláda jistě neodkázala do patřičných zemí, zapsal by se do dějin. To po boku Andrewa Johnsona, který roku 1876 koupil od Ruska Aljašku. Či Thomase Jeffersona, za jehož prezidentství USA od Napoleonovy Francie v roce 1803 zakoupily Louisianu.
–ČTK/RED–
