Na 3,1 % odhadlo Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ve své aktuální makroekonomické predikci letošní růst české ekonomiky. V roce 2022 pak na 3,7 %. Méně optimistická je prognóza v odhadu zadlužení země vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. To by mělo letos dle MF ČR dosáhnout 44,8 % HDP. Příští rok pak 48,2 %.
Pravidelná Makroekonomickou predikci České republiky za duben 2021 Ministerstva financí ČR shrnuje základní ukazatele tuzemské ekonomiky pro letošek a příští rok. Začíná loňskem: „Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,6 procenta. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.“
MF ČR přesto očekává, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci. Což podpoří hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Podle MF ČR by růst HDP v roce 2021, tažený tvorbou hrubého fixního kapitálu, obnovením zásob a spotřebou sektoru vládních institucí, mohl dosáhnout 3,1 procenta. Díky oživení v zahraničí by mělo dle úřadu k výsledku pozitivně přispět i saldo zahraničního obchodu. Zde se MF ČR neliší od své predikce z ledna letošního roku [viz výše].
„Zatímco spotřeba domácností bude v roce 2021 pravděpodobně spíše stagnovat, v roce 2022 by její oživení mělo zrychlit hospodářský růst na 3,7 procenta,“ uvedlo MF ČR.
MF ČR a vývoj inflace i kurzu koruny
Predikce MF ČR konstatuje, že od loňského 4. čtvrtletí meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. A dále, že propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, frikce na nabídkové straně ekonomiky ale mají opačný efekt.
„Pro rok 2021 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 2,5 procenta. Přičemž za zvýšením prognózy stojí převážně vyšší ceny ropy a potravin. V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 procenta,“ tvrdí MF ČR ve své predikci.
Ministerstvo financí dále předpokládá mírné posilování koruny vůči euru i dolaru: „Od 2. čtvrtletí očekáváme návrat koruny na trajektorii pozvolného trendového posilování o 0,4 % mezičtvrtletně. Ve 2. čtvrtletí 2021 by tak kurz koruny vůči euru měl v průměru činit 26,0 CZK/EUR, za celý rok 2021 potom 25,9 CZK/EUR.“
Vývoj na trhu práce
Vývoj na trhu práce je dle predikce do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. MF ČR dále uvádí, že míra nezaměstnanosti by se v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,6 procenta. V roce 2022 by mohla dle úřadu nepatrně vzrůst na 3,7 procenta. Proti sobě má působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.
„I přes pokračující poměrně nepříznivou makroekonomic-kou situaci zatím nedochází k propouštění zahraničních pracovníků. V únoru jejich počet meziročně vzrostl o 20 tisíc na 648 tisíc. Dlouhodobě převažují pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny,“ stojí v této souvislosti v predikci MF ČR.
Dubnová predikce MF ČR hlavních ekonomických ukazatelů
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | ||
| Aktuální predikce | ||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 797 | 5 111 | 5 410 | 5 749 | 5 652 | 5 932 | 6 257 |
| růst v %, b.c. | 3,7 | 6,5 | 5,8 | 6,3 | -1,7 | 4,9 | 5,5 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 2,5 | 5,2 | 3,2 | 2,3 | -5,6 | 3,1 | 3,7 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,8 | 4,0 | 3,5 | 3,0 | -5,2 | 0,1 | 5,7 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 2,5 | 1,8 | 3,8 | 2,2 | 3,5 | 3,4 | 0,9 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | -3,0 | 4,9 | 10,0 | 2,3 | -8,1 | 3,8 | 4,5 |
| Příspěvek vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | 1,4 | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -0,3 | 0,4 | -0,2 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,3 | 0,5 | -0,5 | -0,2 | -1,5 | 0,9 | 0,0 |
| Deflátor HDP | růst v % | 1,1 | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 4,2 | 1,8 | 1,7 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 2,5 | 2,3 |
| Zaměstnanost |
růst v % | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -1,4 | 0,0 |
| Míra nezaměst. |
průměr v % | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,6 | 3,7 |
| Objem mezd a platů |
růst v %, b.c. | 5,7 | 9,2 | 9,6 | 6,7 | 0,0 | 0,7 | 2,3 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,8 | 1,5 | 0,4 | 0,3 | 3,6 | 1,3 | 0,5 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -6,2 | -8,8 | -5,9 |
| Předpoklady: | ||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,9 | 25,5 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,5 | 1,8 |
| Ropa Brent | USD/barel | 44 | 54 | 71 | 64 | 42 | 64 | 60 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,8 | 2,7 | 1,9 | 1,3 | -6,8 | 3,8 | 3,6 |
[Zdroj: MF ČR]
Fiskální politika
Loňský deficitní hospodaření veřejných financí ve výši 6,2 procenta HDP byl dle MF ČR velkou měrou ovlivněn epidemií koronaviru. Propad ekonomické aktivity s sebou nesl pokles příjmů při zvýšených výdajích vynaložených k potlačení šíření epidemie a zmírnění jejích sociálních a ekonomických důsledků.
„Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b. Zadlužení veřejných financí pak pravděpodobně vzroste z 38,1 % HDP v roce 2020 na 44,8 % HDP ke konci roku 2021. Naopak v roce 2022 by se již efekty epidemie měly projevovat minimálně. Se započatou konsolidací odhadujeme v příštím roce schodek pod 6 % HDP a dluh přes 48 % HDP,“ uvádí MF ČR ve své predikci.
Predikce počítá s přibližně stejnou výší daňových příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení jako v roce 2020. Přičemž samotné daňové příjmy by měly především v důsledku schváleného „daňového balíčku 2021“ klesnout o 4,7 procenta.
„Balíček přinesl mimo jiné snížení efektivní sazby daně z příjmů fyzických osob s odhadovaným dopadem na veřejné finance ve výši 99 miliard korun. Tento efekt se skládá z úpravy daňového základu a sazeb spolu se zvýšením základní slevy na poplatníka,“ potvrzuje predikce MF ČR.
Naopak u daně z příjmů právnických osob očekává růst o 6,0 procenta. Její dynamika je ale podle úřadu rovněž korigována o dopady několika opatření „daňového balíčku 2021“.
Jaká jsou rizika podle MF ČR
Predikce MF ČR je zatížena i mnoha riziky. Ty v úhrnu úřad považuje za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu.
„Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů,“ uzavírá MF ČR.
–RED–
