Plynovod Nord Stream 2 položený pod Baltickým mořem se stává čím dál větší noční můrou pro všechny zúčastněné. Plynovod, který má dodávat zemní plyn z Ruska do Německa, je výbušné téma pro Washington, Berlín, Brusel, Varšavu, Kyjev i Moskvu. K jeho dokončení přitom zbývá už jen málo.
Podle pozorovatelů je na nového amerického prezidenta Joe Bidena vyvíjen stále větší tlak, aby nedopustil dokončení plynovodu. Ten je přitom již hotový z 95 procent. V úsilí USA doposud brání pozitivní postoj Německa k plynovodu, ten se však může velmi rychle změnit. Jak kvůli současné eskalaci válečného napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, tak kvůli výsledku letošních voleb v Německu a podpoře EU Ukrajině. Tak snadné to ale podle unijního šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrela nebude.
„Je zřejmé, že záměr vybudovat plynovod Nord Stream 2 je střetem mezi nebezpečím energetické závislosti a požadavkem klimatické politiky. A je také zřejmé, že Německo nepřeruší projekt těsně před jeho dokončením. Celkem už do něj investovalo 16 miliard eur,“ říká Borrel.
Na projektu nemá zájem pouze Německo, ale také značná část amerického soukromého sektoru, který je aktivní na Ukrajině. Projekt je významný kvůli příjmům z tranzitních poplatků pro Ukrajinu. Věc je však ještě pikantnější. Není to tak dlouho, co bývalý americký prezident Donald Trump upozorňoval, že syn současného amerického prezidenta Hunter Biden vedl ukrajinskou plynárenskou firmu Burisma Group. To však nejsou jediné souvislosti, které ovlivňují budoucnost tohoto projektu. Politico.eu v článku Six questions looming over the Nord Stream 2 pipeline shrnuje hlavní faktory, které se plynovodu týkají.
Výstavba letos skončí, překážky ale zůstávají
K dokončení dvou paralelních větví plynovodu zbývá už jen 120 kilometrů – 93 kilometrů v dánských pobřežních vodách a 28 kilometrů v německých. Práce v dánském úseku by měly skončit letos v září. Práce v německém úseku jsou však administrativně přerušeny v důsledku stížností enviromentálních nevládních organizací. Odborníci však tvrdí, že v tomto případě je věc plně vyřešena.
„Už je asi pozdě dokončení plynovodu zastavit. Nedávná eskalace vojenské aktivity na Donbasu a následné telefonické rozhovory amerického prezidenta s ukrajinským, pravděpodobně nepovedou ke zvýšení amerických sankcí, které by mohly ohrozit dokončení výstavby plynovodu,“ říká analytik S&P Global Platts James Huckstepp.
Huckstepp odhadl, že by plyn mohl začít plynovodem proudit koncem tohoto roku. Ale vzhledem k názoru Evropské unie, že by do plynovodu měly přes přípojky dodávat surovinu i třetí země, bude několik let kombinovaná kapacita plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2 omezena na 75 procent.
To by znamenalo 82 miliard kubických metrů plynu, který by ročně oběma plynovody protekl. A samotné Německo ho dováží okolo jednoho sta miliard kubických metrů ročně.
Avšak po dokončení musejí odborníci certifikovat bezpečnost plynovodu Nord Stream 2 a na to je třeba najít instituci, která to bude ochotna provést. Společnost, která už byla tímto krokem pověřena, se totiž tohoto úkolu kvůli obavám z amerických sankcí vzdala.
Republikáni i demokraté tlačí Bidena k uvalení sankcí
Joe Biden čelí tlaku politiků z obou stran, aby na plynovod vyhlásil mandatorní sankce. Ministerstvo spravedlnosti USA interně schválilo dva sankční balíčky. Jeden proti společnosti Nord Stream 2 AG se sídlem ve Švýcarsku a vlastněné Gazpromem a druhý proti šéfovi Nord Stream 2 Matthiasi Warningovi. Biden s jejich aplikací ale zatím váhá. Stále má právo sankce uvalit na jakýkoli projekt, který ohrožuje zájmy USA.
K sankcím ho tlačí republikáni. Zejména texaský senátor Ted Cruz, spoluautor sankčních opatření, jenž obviňuje Bidenovu administrativu z měkkého postoje vůči Rusku.
„Řekl jsem ministerstvu zahraničí, že hodlám zadržovat všechny jeho nominanty, dokud nebudou postupovat podle zákona a nezavřou ten plynovod,“ pohrozil Cruz.
„Tak to musí udělat,“ uvedl.
Proti plynovodu jsou i američtí demokraté. Senátor a předseda výboru pro mezinárodní styky Robert Menendez a senátorka Jeanne Shaheenová napsali dopis ministru zahraničí Antony Blinkenovi. V něm volají po tom, aby se ministerstvo diplomatickou cestou postavilo proti plynovodu Nord Stream 2.
Pokud se tak nestane i oni podpoří zavedení dodatku do výdajů na obranu pro rok 2022. Ten by rozšířil definici sankčních opatření, nebo jednoduše zastavil postup stavby do té doby, než budou sankce vyhlášeny. A Biden by s tím zmohl jen velmi málo.
Nord Stream 2 může odmítnout nová německá vláda
Německé parlamentní volby se budou konat 26. září. Ostře „protiplynovodová“ Strana zelených se v předvolebních průzkumech posunula s 22 procenty na druhé místo, hned za Křesťanské demokraty kancléřky Angely Merkelové, která má ve volebních průzkumech 27 procent. Pokud se Zelení stanou koaličním partnerem nové vlády, budou proti plynovodu bojovat už z vládních pozic.
„Pro nás je to záležitost, která se týká naší důvěryhodnosti v zahraniční politice. Pro nás bude obtížné říci OK, chápejte, to jsme zastávali, dokud jsme nebyli ve vládě. Ale teď, když v ní jsme, uděláme to, co chce Merkelová,“ řekl poslanec za Zelené Reinhard Bütikofer.
„To by pro Zelené nebyl šťastný začátek ve vládě,“ dodal.
Pokládka potrubí plynovodu Nord Stream 2 do Kaspického moře
Merkelová, která už nehodlá kandidovat, dlouho trvala na tom, že Nord Stream 2 je obchodní, nikoli politický projekt. Nově zvolený lídr Unie křesťanských demokratů Armin Laschet, který se vidí na pozici kancléře, nechce postoj vlády měnit. Ne však jeho partajní kolegové, kteří volají po moratoriu na Nord Stream 2.
Ve vztazích mezi USA a Německem je plynovod horké téma. O to palčivější, čím blíže jsou ruské jednotky na hranicích s Ukrajinou.
„Co se týká plynovodu, otázkou je, jestli skutečně dává smysl uvalit na něj moratorium krátce před jeho dokončením,“ ptala se německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová po setkání se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Dodala, že kolik plynu projde potrubím, bude také záviset na ruské straně.
Pokrokem podle poslance za Zelené Bütikofera by bylo následovné: „Podniknout jednoduchý a zdánlivě nevinný krok. Totiž veřejně oznámit, že vláda už tento projekt politicky nepodporuje. To nemá žádný zjevný právní dopad, ale mohlo by to mít dalekosáhlý politický a praktický dopad, protože jakmile to vláda řekne, politické klima se podstatně změní a plynovod padne.“
Takový krok, prohlásil, by signalizoval Washingtonu, že německo-americké vztahy by neohrozily sankce. Také by to zamezilo obavám německých soudců a energetických regulátorů v Berlíně a Bruselu, že by hlasy proti plynovodu rozladily národní představitele.
Američtí diplomaté vyjednávají za Ukrajinu
Před spuštěním plynovodu Nord Stream v roce 2011 Rusko vyváželo do Evropy dvě třetiny potřebného objemu zemního plynu přes území Ukrajiny. Tento podíl klesl v roce 2019 na 40 procent, konkrétně 74 miliard kubických metrů. V roce 2020 podíl dále klesal, a to na 38 miliard. Důvodem byl ekonomický pokles v důsledku lockdownu během pandemie covidu.
První větev Nord Streamu je nyní hlavní vývozní tepna zemního plynu. Po uvedení Nord Streamu 2 do provozu se sníží objem plynu posílaného přes Ukrajinu o dalších 55 miliard metrů krychlových. Když se však nebude moci kapacita obou větví kvůli regulačním nebo jiným problémům naplnit, mohly by se příjmy Ukrajiny za tranzit plynu i dočasně zvýšit.
Podle kompromisní smlouvy z prosince 2019 musí Rusko přes Ukrajinu dodávat přinejmenším 40 miliard krychlových metrů plynu až do roku 2024. Nebo jí platit ekvivalentní poplatek, pokud bude objem nižší. Po této lhůtě bude mít Kyjev vážné potíže. Pokud je nebude mít ještě dříve v případě, že Rusko svému slibu nedostojí.
Není bez zajímavosti, jak se v této věci angažují zástupci USA na Ukrajině. Bývalí američtí velvyslanci se dožadují prodloužení tranzitní smlouvy na 10 let. A také chtějí finance na investice do zelené energie na Ukrajině, pokud ta bude odstavena od příjmů z poplatků za tranzit zemního plynu. Tlačí také na obnovitelné zdroje energie, ale i podporu technologií na produkci vodíku.
„Zachovat energetickou bezpečnost střední a východní Evropy musí být součástí dohody,“ řekl Richard Morningstar, velvyslanec pro Euroasijskou energetiku Obamovy administrativy.
„To zahrnuje přimět Německo k podpisu, aby dalo najevo, že pokud Rusko smlouvu poruší, dostaví se ekonomické sankce,“ dodal.
Steven Pifer, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině, prohlásil, že Biden musí zpřesnit zjevný zisk Ukrajiny, aby ospravedlnil zadržování sankcí.
„Otázkou je, jak rychle se bude blížit dokončení plynovodu Nord Stream 2. Německo jej chce dokončit v létě, a to už je brzy,“ uvedl.
Nord Stream 2 kritizuje EU i ruská opozice
Evropská unie odebírá třetinu zemního plynu z Ruska a ruský Gazprom jej unii nabízí za nejnižší cenu na trhu. Odborníci očekávají, že spotřeba plynu v EU do roku 2030 prudce vzroste v souvislosti s přechodem od uhlí k plynu v zájmu snížení emisí skleníkových plynů. Na tom může Rusko jen vydělat, protože produkce plynu v zemích EU klesá.
Borrell i přesto prohlásil, že závazek EU zbavit se závislosti na fosilních palivech a stát se klimaticky neutrální do roku 2050, učiní z plynovodu Nord Stream 2 „okrajovou záležitost“.
V nedávných letech EU pracovala na propojování členských zemí plynovody a v zájmu zajištění dalších dodávek budovala terminály LNG a nový plynovod přivádějící plyn z Ázerbajdžánu, aby snížila svoji závislost právě na Rusku.
„Dosavadní plynová infrastruktura odpovídá našim potřebám. Nord Stream 2 nepotřebujeme,“ uvedla sebejistě Ditte Juul-Jorgensenová, ředitelka sekce pro energetiku Evropské komise.
V jejím názoru ji podporuje poradce opozičního předáka Alexeje Navalného a bývalý náměstek ministra energetiky Vladimir Milov.
„Z geopolitické perspektivy by nebylo dobré, kdyby Putin plynovod dokončil. Získal by tím zjevnou výhodu. Plynovod se stane symbol toho, že v Evropě jsou stále lidé, vlivní politici a podnikatelé, připraveni hrát jeho hru,“ vysvětluje.
Na druhé straně plynovod je, jak už bylo řečeno, před samotným dokončením a pro ruského prezidenta Vladimira Putina znamená mnohem víc než jen obchodní projekt.
Michal Achremenko
