Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] a Hospodářské komory ČR [HK ČR] upozorňují na ekonomickou stránku současných sporů mezi Českem a Ruskem. Podle nich kauza Vrbětice dál naruší obchodní vztahy s Ruskem. Věří, že ale nebude mít takové dopady jako sankce na Rusko ze strany EU v roce 2014.
České bezpečnostní složky oznámily důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z ČR bylo kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Rusko v odvetě vyhostilo 20 pracovníků české ambasády.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček [za ANO] včera potvrdil, že ruská společnost Rosatom nebude kvůli kauze Vrbětice přizvána do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Šnobr: Je pod úroveň sledovat energetickou politiku státu i ČEZ
Avšak tím, že kauza ovlivnila jaderný tendr, kauza Vrbětice skončit nemusí. Mnozí z kritiků Ruska volají po znovu uvalení sankcí na Rusko, jako v roce 2014.
„Rusko je pro mnohé české firmy zajímavou vývozní destinací, současný konflikt ČR s Ruskou federací tak pro ně není dobrou zprávou,“ uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.
Podle něj aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje může způsobit především pozastavení nebo odložení projektů.
„Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní. To je strojírenství, automobilový průmysl, energetika nebo chemický průmysl,“ upřesnil.
„Pokud by se EU rozhodla zpřísnit sankce vůči Rusku, mělo by to dopad na vzájemný obchod. Jeho rozsah ale nelze v tuto chvíli nijak vyčíslit, neboť neznáme další kroky, které EU či Ruská federace učiní,“ doplnil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Podle něj jde v tuto chvíli o spor na úrovni diplomacie, nikoliv obchodu.
„V současnosti neznáme další kroky, které učiní jak EU, tak ruská administrativa v oblasti obchodu,“ dodal.
Komora SNS: Vypovězení diplomatů nás nepoškozuje
Samo vypovězení ruských diplomatů nemá podle předsedy představenstva Komory Svazu nezávislých států [SNS] Františka Masopusta žádný dopad. Obchod mezi Ruskem a ČR ale následky této situace pocítí, a to především z pohledu politizace otázky z obou stran.
„Na jedné straně si lze představit tendenci k jakýmsi sankcím, ale stejně tak je možné, že by se tato situace nemusela v obchodních vztazích promítnout nijak mimořádně,“ podotkl.
Vývoj obchodu mezi ČR a Ruskem za posledních pět let
| Rok | Export [v tis. Kč] | Import [v tis. Kč] | Bilance [v tis. Kč] |
| 2015 | 78.812,384 | 103.715,303 | -24.902,919 |
| 2016 | 75.209,560 | 83.886,672 | -8.677,112 |
| 2017 | 82.246,963 | 116.207,403 | -33.960,440 |
| 2018 | 89.672,250 | 127.696,138 | -38.023,888 |
| 2019 | 98.798,394 | 115.086,924 | -16.288,530 |
| 2020 | 98.870,076 | 67.377,744 | 31.492,332 |
[Zdroj: Asociace exportérů]
Společenství nezávislých států je organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu. Sídlo má v Minsku v Bělorusku. Komora spolupracuje se zastupitelskými úřady zájmových zemí, akreditovanými v ČR, nebo pro Českou republiku, zejména Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Arménie i Uzbekistánu a Tádžikistánu. Důležité místo v činnosti Komory zaujímá spolupráce s českými velvyslanectvími v zájmových zemích.
Sankce na Rusko poškodily obchod již v roce 2014
Česko-ruské obchodně ekonomické vztahy negativně poznamenalo uvalení embarga v roce 2014 ze strany USA a EU vůči Rusku. Sankce se odrazily na prudkém poklesu českého exportu do Ruska. V roce 2013 činil podle Dira podíl českého exportu do Ruska 3,7 procenta, v roce 2016 se však propadl na 1,9 procenta. Český vývoz do Ruska se pohyboval v letech 2012 až 2013 okolo 150 miliard korun. V roce 2014 to bylo o 20 miliard méně, v roce 2013 o více než 60 miliard korun méně.
Martin očekává, že česko-ruské obchodní vztahy nezažijí tak velký propad, jako tomu bylo po roce 2014. Tehdy byl celkově ochromen obchod mezi EU a Ruskem v souvislosti se zavedením sankcí po anexi Krymu a následném oslabení rublu. Obchodní vztahy s Ruskem se do té doby nenarovnaly. To ostatně pro FinTag.cz potvrdil na konci roku i Martin Roman.
„Ty současné politické vztahy s Ruskem nejsou na nejlepší úrovni. A to má samozřejmě vliv i na český export. Rusko jednoznačně upřednostňuje své zájmy a je jisté, že je bude upřednostňovat i do budoucna,“ uvádí.
Z hlediska českého exportu jako další komplikaci uvádí posilování ruského hospodářství ve smyslu nákupu nových technologií. Ty dle jeho slov Rusku umožňují vlastními silami řešit ty potřeby, které v minulosti řešilo dovozem.
„Rusové si právě kvůli sankcím začínají stále zřetelněji pomáhat sami. A když nemohou plně obchodovat s unijními zeměmi, logicky se soustředí na jiné trhy. Ať už jde o vývoz nebo dovoz. Je to Čína a další asijské země, jsou to země Jižní Ameriky, ale i země bývalého Sovětského svazu, s nimiž Rusko navazuje nové obchodní vztahy,“ vysvětlil.
V podobném duchu se vyjadřuje i generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal.
„Trendem ruského přeshraničního obchodu je v posledních letech zvýšení soběstačnosti země. Takže se nejedná jen o export, ale spíše o vyšší formy spolupráce jako jsou lokalizace nebo zakládání podniků přímo v Rusku,“ uvedl.
Je tu problém i se závislostí na ruském plynu
Pro český export jsou podle zástupců tuzemských firem politické kauzy Ruska problém, protože české firmy, jak říká, Rusko umí. A mnoho z našich firem je specializováno hlavně na Rusko. Aktuálně v něm má podle něj zastoupení přes 150 českých firem. Dlouhodobě jsou tam etablované podniky, které působí především ve strojírenství, automobilovém průmyslu, energetice, potravinářství nebo chemickém průmyslu.
„ČR v současnosti do Ruska nejvíce vyváží silniční vozidla, především automobily Škoda. Na ruský trh se vrací i Tatra, a díly a příslušenství do motorových vozidel. Dále české podniky vyváží stroje a zařízení užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, různé elektrotechnické a spotřební výrobky, sportovní potřeby a hračky,“ upřesnil Diro.
Naopak z Ruska do České republiky dovážíme přírodní plyn, ropné deriváty, ocel, hliník a chemické suroviny.
Úspěch v poslední době v Rusku zaznamenávaly především velké firmy, kterým se podařilo do země lokalizovat svou výrobu. Naopak malé a střední podniky v reakci na stupňující se protekcionistická opatření začaly ruský trh částečně opouštět.
–ČTK/RED–
