Po rekordním růstu čínské ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí hlásí čínský statistický úřad i rekordní růst zisku čínských průmyslových firem. Ten v letošním prvním kvartále stoupl o 137 procent. Činil 1,825 bilionu jüanů, což je v přepočtu šest bilionů korun.
Podle analytiků hospodaření čínských firem oživuje hlavně díky růstu poptávky po surovinách. Proti roku 2019 se zisk průmyslových firem v prvním čtvrtletí zvýšil o 50,2 procenta. Dvouletý průměrný růst tak činil 22,6 procenta.
V samotném březnu, tedy měsíci, který loni nejvíce zasáhla krize způsobená nemocí covid, zisk stoupl o 92,3 procenta na 711,18 miliardy jüanů. Tempo růstu zpomalilo ve srovnání s prvními dvěma měsíci, kdy zisky meziročně stouply o 179 procent. Za leden a únor jsou údaje v Číně udávány společně. Statistici tak předcházejí zkreslení kvůli odlišnému termínu oslav lunárního nového roku. Ty trvají týden a někdy vyjdou na leden i únor.
Někteří analytici upozorňují, že další oživení čínské ekonomiky není příliš jisté. Jako důvod uvádějí slabou globální poptávku. Dále pak to, že některé vlády opět zavádějí karanténní omezení, která narušují podnikání a obchod. Čínský technologický průmysl navíc ohrožují sankce ze strany Spojených států. Ty některým čínským firmám, jako je například Huawei, blokují přístup k čipům a dalším významným technologiím.
Obchod se surovinami hlásí přehřátí
Údaj o zisku průmyslových společností zahrnuje firmy, jejichž roční tržby z hlavních operací činí více než 20 milionů jüanů. Celkový růst zisku průmyslových firem podpořily podle statistického úřadu hlavně firmy v odvětví těžby a zpracování surovin, v čele s producenty chemikálií, kovů a ropy. Těžařský sektor by podle analytiků měl i nadále vykazovat vyšší růst než zpracovatelský průmysl kvůli růstu cen surovin.
Bez zajímavosti není ani to, že čínská vláda oznámila kroky ke stabilizaci cen surovin a posílí dohled nad trhem se surovinami. Reaguje tak na vzestup cen komodit, jako jsou ocel, neželezné kovy a petrochemické produkty. Informovalo o tom čínské ministerstvo průmyslu. Mluvčí úřadu Chuang Li-pin uvedl, že růst cen komodit, za kterým stojí vyšší poptávka a spekulace na finančních trzích, tlačí vzhůru náklady čínských výrobců a snižuje jim marže.
Dovoz koncentrátů železných rud a mědi, tedy klíčových surovin pro výrobu oceli a mědi v zemi, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil zhruba o osm procent. Dovozní ceny u koncentrátů železných rud ve stejném období stouply o 65,8 procenta a u koncentrátů mědi se zvýšily o 37,9 procenta.
Úspěch je na straně čínských firem i celé ekonomiky
Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o rekordních 18,3 procenta. Podpořila ji silnější poptávka doma a v zahraničí i pokračující vládní podpora pro menší firmy. I když čísla jsou do určité míry zkreslená, protože kvůli pandemii ekonomika před rokem zaznamenala největší hospodářský propad za desítky let.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku, kdy už bylo v plném proudu zotavení ekonomiky, se hrubý domácí produkt [HDP] zvýšil o 0,6 procenta. Meziroční tempo růstu ale i tak bylo nejvyšší od roku 1992. Tedy roku, kdy Čína začala tento údaj sledovat.
Mluvčí statistického úřadu Liou Aj-chua na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika letošní rok zahájila na pevných základech, sektor služeb a menší firmy dál čelí problémům. Inflace by se ale výrazně zvýšit neměla. Zpracovatelský průmysl, prodej aut a výdaje spotřebitelů se od loňského března, kdy komunistická strana oznámila vítězství nad covidem, dostaly nad úroveň před pandemií. Oživení v prvním kvartále podpořil hlavně vývoz.
Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta. Kvůli šíření koronaviru totiž musely zavřít obchody a některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se Čína stala významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Přispěla k němu celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu. V posledním čtvrtletí rostla ekonomika meziročně o 6,5 procenta.
Loni hospodaření Číny vzrostlo o 2,3 procenta. Což byl nejslabší výsledek za posledních 44 let. Čína však byla jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie covidu-19. Letos Mezinárodní měnový fond [MMF] počítá v případě Číny s růstem o 8,4 procenta.
–ČTK/RED–
