Členové Česko-německé obchodní a průmyslové komory [ČNOPK] a německé firmy v ČR věří, že letošek pro ně bude nakonec příznivý. Upozorňují ale na rizika. Jmenují pokles poptávky, narušení dodavatelských řetězců, chabý výkon státní správy, pomalou digitalizaci a dramatický propad politické a sociální stability.
Firmy oslovené ČNOPK v jejím letošním konjunkturálním průzkumu hodnotí své vyhlídky v letošním roce výrazně lépe než současnou situaci v částečném lockdownu. Bezmála 40 procent z nich vidí světlo na konci tunelu. Téměř každá druhá firma [47 %] počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání v ČR. Celých 55 procent investorů počítá se zvýšením svého obratu. 35 procent počítá s navýšením exportu, investic [34 %] a přijímání nových zaměstnanců [36 %].
„Pokud nebereme v úvahu propad v roce 2020, pohybují se tyto odhady v podstatě na předkrizové úrovni,“ uvádí ve své zprávě ČNOPK.
Německé firmy ztratily prvenství ve vlastnictví českých firem
Průzkum přinesl i další důležitá zjištění. Totiž, že investoři v konjunkturálním průzkumu ČNOPK dali jasně najevo, že při výběru investiční lokality hraje významnou roli digitalizace.
„Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3 000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila ČR v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě,“ uvedla komora.
„Je to šance, které by se nyní Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo Estonska,“ dodává výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Každý pátý podnik má situaci za „dobrou“
Jakkoli krize covid zapříčinila rozpolcení ekonomiky mezi sektory, každý pátý podnik hodnotí aktuální ekonomickou situaci jako „dobrou“. Dvě třetiny těchto odpovědí jsou při tom od průmyslových podniků a pouze 15 procent ze sektoru služeb. Zde to platí hlavně pro poskytovatele služeb v oboru IT, poradenství, logistika, aj.
Se zvýšením platů až o osm procent počítá výrazně více firem ze zpracovatelského průmyslu než ze sektoru služeb. Celkově se však v porovnání se strmými nárůsty v roce 2018 a 2019 tlak na zvyšování platů kvůli pandemii vytratil. Drtivá většina podniků [87 %] nepočítá s žádným, nebo jen malým až mírným růstem platů.
„To je ale pro firmy jen krátký oddechový čas. Platy by již brzy mohly začít znovu významněji růst,“ uvádí ČNOPK.
Obavy z propadu poptávky a pracovní trh v ČR
Firmy mají obavy také z poklesu poptávky a podmínek pro podnikání. Poklesu poptávky se obává 53 procent firem a 34 procent hospodářsko-politických podmínek.
Podniky si v průzkumu tradičně stěžují na nedostatek odborných pracovníků. Situace se podle nich bude ještě zhoršovat. Nedostatek odborných pracovníků přitom považuje většina investorů [60 %] za největší riziko pro své podnikání v příštích 12 měsících.
Ve skupině s top podmínkami pro podnikání došlo k přesunům v pořadí jednotlivých kritérií. Dlouho přetrvávajícími pozitivy jsou v případě Česka vedle členství v EU především produktivita a motivace zaměstnanců [přesun z 5. na 2. místo]. Dále je to kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů [3. místo] a akademické vzdělání [5. místo]. Platební morálka v důsledku krize poklesla z druhého místa na čtvrté. Kvůli zpomalení růstu mezd už nejsou tak negativně vnímány mzdové náklady [posun z 13. na 7. místo].
Neslavné poslední místo z 21 kritérií již několik let v případě Česka zaujímá dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Velký propad mezi kritérii pro podnikání zaznamenaly v roce 2021 politická a sociální stabilita [z 8. na 17. místo] a státní správa [z 15. na 19. místo].
„Což by měly být varovné signály pro politiku,“ uvedli zástupci ČNOPK.
–DNA–
