Poslanecká sněmovna dnes [7.5.] schválila nová pravidla kurzarbeitu. Podle nich by zaměstnavatelé platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku.
Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve Sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu [komplexní pozměňovací návrh PN 8091 k vládnímu návrhu zákona, pozn. red.] v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců. Proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.
Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Například viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj uvedl, že SP ČR pozměňovací návrh kurzarbeitu podporoval.
„Dokáže totiž dlouhodobě přispět k tomu, aby si v dobách krize naše firmy udržely vysoce kvalifikované zaměstnance, konkurenceschopnost, a v ekonomice zůstala klíčová pracovní místa,“ řekl.
Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.
Jaká jsou schválená pravidla kurzarbeitu
Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.
Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.
Pravidla kurzarbeitu dál stanovují, že spustit by ho mohla pouze vláda a pouze při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužený by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.
Sněmovna odmítla nižší výši podpory
Poslanecké úpravy, které by parametry zkrácené práce dále měnily, Sněmovna odmítla. Týkaly se třeba snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent. Zasazovaly se i o zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu. Naopak z poslaneckých úprav dolní komora vložila do předlohy zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti i dokládání dokumentů pro posouzení nároku na tuto podporu. Novelu o zaměstnanosti nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být podle nynějších předpokladů od července. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] by norma mohla vstoupit v platnost 1.1. 2022.
—
Dodejme, že Sněmovna měla začít ve čtvrtek projednávat klíčový nový stavební zákon. Problematický je ustanovení zákona, které počítá se zrušením stavebních úřadů, respektive jejich centralizací do jednoho super stavebního úřadu. K projednávání zákona se však nedostala. Postatnou času strávila hádkami nad článkem serveru Seznam Zprávy, který uvedl, že vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD] chtěl jet v minulých týdnech do Moskvy kvůli tomu, aby vyměnil „mlčení“ o kauze Vrbětice za vakcíny proti covidu-1í Sputnik V a možnost uspořádat setkání amerického prezidenta Joea Bidena a prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina v Praze. Což ale ministr Hamáček odmítl.
–ČTK/RED–
