I když první odhady [+0,4 %] naznačovaly růst, hrubý domácí produkt [HDP] Francie v prvním čtvrtletí klesl o 0,1 procenta. V posledním kvartále minulého roku druhá největší ekonomika eurozóny propadla o 1,5 procenta. Jde o druhý pokles v řadě, to znamená, že Francie je v recesi.
Obrácení výsledku HDP z plusu do minusu francouzský statistický úřad ve své konečné zprávě vysvětlil výrazným zhoršením údajů z odvětví stavebnictví. Ty měly být oproti odhadům citelně slabší.
„Revize o půl procentního bodu je ve Francie velmi nezvyklá,“ uvedla agentura Reuters.
Podtrhuje to podle ní problémy, s nimiž se vlády po celém světě musejí kvůli dopadům pandemie covidu-19 na ekonomiku vypořádat. Další známkou potíží jsou pak výdaje domácností. Ty jsou motorem francouzské ekonomiky, ale v dubnu [začala třetí letošní uzávěra ve Francii] klesly o 8,3 procenta.
Zajímavý je v tomto ohledu komentář francouzského ministra financí Bruno Le Maire těsně před oznámením zpřesněných výsledků.
„V prvním čtvrtletí se vrátil ekonomický růst. […] Myslím, že v roce 2021 hospodářství výrazně posílí,“ uvedl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Info.
Šéf resortu financí zároveň vyloučil další stimulační soubor mimo ten stávající ve výši 100 miliard eur [2,6 bilionu Kč]. Dodal, že by se ve Francii mělo hovořit o dlouhodobějších investicích. To v situaci, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden zmínil „druhou etapu obnovy“, během níž se zvýší investice.
Francie pokračuje v rychlém zadlužování
Rozpočtový deficit v letošním roce stoupne na rekordních 220 miliard eur [5,6 bilionu Kč]. Uvedl to v rozhovoru s agenturou AFP francouzský ministr pro rozpočet Olivier Dussopt.
Částka je zhruba o 47 miliard eur vyšší, než vláda doposud uváděla. Proti loňskému roku schodek stoupne o 20 procent. Loni rozpočtový deficit činil 182 miliard eur, letos ho Francie původně plánovala snížit na 173,3 miliardy eur.
Francie letos prohloubí dluh vůči HDP na více než 122 procent
Francouzský list Les Echos uvedl, že francouzská vláda příští týden předloží zákonodárcům návrh na další stimulační opatření v hodnotě 15 miliard eur. V loňském roce vydala na mimořádnou pomoc ekonomice zasažené pandemií téměř 100 miliard eur. Nová opatření mají zahrnovat daňové úlevy pro hotely, restaurace, bary, ale také různé programy pomoci.
Evropská komise očekává, že francouzská ekonomika letos vzroste o 5,7 procenta. Cílem vlády je zvýšení hrubého domácího produktu o pět procent, napsala agentura Reuters.
Francouz Michel Fache může být klidný, své dluhy má splacené
Francouzská ekonomika loni v důsledku koronavirové krize klesla o 8,3 procenta. Pokles byl nižší, než vláda zprvu čekala. V roce 2019 ekonomika naopak vzrostla o 1,5 procenta.
V recesi je celá Evropská unie
Stejně jako Francie je v recesi celá ekonomika Evropské unie. Průměrný hrubý domácí produkt unijních zemí v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta. Navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější – dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 % v posledním čtvrtletí loňského roku.
Vývoj v Evropě kontrastuje s vývojem ve Spojených státech. Tam ekonomika v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok stoupla o 6,4 procenta. Je to druhý nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí 2003. V posledním kvartále loňského roku ekonomika rostla tempem 4,3 procenta. Ještě rychleji ale roste čínské hospodářství. Dosavadní postup je totiž v Evropě ve srovnání se Spojenými státy a některými asijskými zeměmi velmi pomalý.
Oživení ekonomiky v Evropě zaostává za oživením v USA i Asii
V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu. Tamní ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější pokles ze zemí, za které má Eurostat již data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6, pak zmíněné Německo.
Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika rostla o 1,8 procenta. Ve Švédsku vzrostlo hospodářství o 1,1 procenta. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika stoupla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta. V Česku ekonomika v prvním čtvrtletí dle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesla o 0,3 procenta.
–ČTK/RED–
