Státní podniky Lesy České republiky [LČR] a Vojenské lesy a statky ČR [VLS ČR] smění desítky tisíc hektarů pozemků. Schválila to vláda. Cílem má být zefektivnit hospodaření v lesích a lepší zvládání kůrovcové kalamity.
Prostory lesů ve vojenských výcvikových areálech přejdou pod správu Lesy České republiky a naopak. Výměnou dojde ke snížení roztříštěnosti majetků a vytvoření přímo řízeného lesního závodu Lesy ČR. Jeho úkolem má být vlastními kapacitami obnovit a chránit lesy.
Co získají Vojenské lesy a statky ČR
Vojenské lesy a statky ČR [VLS ČR] získají od Lesů České republiky [LČR] souvislé části lesních majetků o rozloze 41 009,92 hektarů. Na něm mají hospodařit a zároveň plnit úkoly při zajišťování obrany České republiky.
„Vláda tímto krokem jasně deklaruje strategickou potřebnost samostatné existence obou státních podniků s ohledem na specifické úlohy obou z nich,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar [za ANO].
Získání lesních pozemků bezprostředně přiléhajících k vojenským újezdům, zejména Boletice a Hradiště, má umožnit efektivněji hospodařit a vytvářet vyšší ekonomický zisk. VLS ČR výměnou rovněž sjednotí své majetky v zájmové oblasti Armády České republiky.
Co získají Lesy České republiky
Naopak LČR získají ve směně pozemky o rozloze 32 495,43 hektarů [včetně staveb], které se nacházejí na území celé republiky. Jde o pozemky v bývalých výcvikových prostorech.
„Vzhledem k rozsahu kalamity v lesích tento krok vítám. […] Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR totiž díky výměně sjednotí své dosud roztříštěné pozemky, takže na nich budou moci efektivněji hospodařit a účinněji zasahovat proti kůrovci,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman [ČSSD].
Zde půjde převážně o pozemky ve zrušených vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Mladá. Pozemky, které sousedí s Národním parkem České Švýcarsko a dalšími územími v příhraničí, dosud spravovaly Vojenské lesy a statky ČR [VLS ČR].
V Česku běží rekordní těžba
Podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] loni došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva [35,8 mil. m3 dřeva bez kůry]. Na kácení se podílela hlavně nahodilá těžba [94,8 %], do které spadá i likvidace kůrovcových kalamit.
Těží se především jehličnaté dřeviny [96,5 %], kácení listnatých dřevin ve výši 1,3 mil. m3 zůstalo na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z jehličnanů šlo nejvíce o smrk [90,3 %], s velikým odstupem pak o borovici [4,2 %]. Buku se vytěžilo kolem 1,6 %. Většina dřeva se vyváží do zahraničí. Jedním z velkých odběratelů vytěženého dřeva je Čína. Koncem roku 2020 v Česku lesní pozemky zabíraly plochu o rozloze 2 677 329 ha.
–DNA–
