Žádosti o náhradní výživné začnou úřady práce přijímat od 1. července. Náhradní výživné úřad vyměřuje na čtyři měsíce v nejvyšší částce tři tisíce korun na měsíc. Vyplacenou částku pak vymáhá po dlužníkovi.
Náhradní výživné úřady vyplatí rodičům, pěstounům a opatrovníkům v situaci, kdy jeden z rodičů nezaopatřeného dítěte neplatí soudem vyměřené či schválené výživné. Žádat o něj mohou zástupci dítěte či studující zletilé osoby i pokud výživné jeden z rodičů posílá, ale nepravidelně, anebo v nižší než sjednané částce.
„Náhradní výživné je dávka, která má po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu, na základě exekučního titulu, platit výživné, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti [dětem] neplní,“ uvádí ve svém manuálu Úřad práce ČR [ÚP ČR].
Dle jeho odhadů se u nás nová sociální dávka může týkat až 24 tisíců nezaopatřených dětí.
Náhradní výživné a určení jeho výše
Náhradní výživné se vyměří jako rozdíl mezi měsíční částkou výživného, jíž určil či schválil soud a výživným, které jeden z rodičů skutečně uhradil. ÚP ČR výši dávky určí na dobu čtyř měsíců. Přičemž nejvýše žadateli přizná tři tisíce korun na měsíc. Při jejím výpočtu vychází z průměru částek za předchozí čtyři měsíce, od kterých se nárok prokazuje a uplatňuje.
„Důvodem ´průměrování´ sumy je fakt, že povinná osoba může každý měsíc plnit svou vyživovací povinnost pouze částečně a zaslat dítěti vždy jinou částku,“ uvádí ÚP ČR.
Přiznanou dávku pak vyplácí nanejvýš 24 měsíců. Nemusí jít ale vždy o po sobě jdoucí kalendářní měsíce. Náhradní výživné se vyplácí v měsíci následujícím po měsíci, za který jej úřad schválil. Například dávka za srpen dorazí na bankovní účet příjemce v měsíci září. Podstatné je také vědět, že úřad zasílá podporu až od částky nad 100 korun měsíčně. V opačném případě se částky sčítají a odesílají jednou za čtyři měsíce.
Nejprve se prokazuje vymáhání běžného výživného
Schválení náhradního výživného podmiňuje prokázání, že zástupce nezaopatřeného dítěte, nebo zletilý žadatel po dlužníkovi výživné skutečně aktivně vymáhal. Zákon o náhradním výživném [Zákon č. 588/2020 Sb.] upravuje výplatu náhradního výživného následovně.
- Vyživovací povinnost [běžné výživné] je stanovena exekučním titulem na základě rozhodnutí soudu. Avšak povinná osoba, tedy rodič jako dlužník výživné neplatí vůbec, nebo v nižší částce.
- Dítě musí být nezaopatřené dle zákona o státní sociální podpoře [z. č. 117/1995 Sb.],
- Nezaopatřené dítě musí mít na území ČR trvalý pobyt, pokud zákon nestanoví jinak.
- Nezaopatřené dítě musí mít na území ČR bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi [zákon č. 111/2006 Sb.], pokud zákon nestanoví jinak.
- Byl zahájen proces vymáhání dlužného výživného, a dlužné výživné je tedy vymáháno jako pohledávka v exekučním řízení nebo v řízení o soudním výkonu rozhodnutí.
„Cílem tedy je, aby oprávněná osoba, případně její zákonný zástupce, důsledně využila nástroje vymahatelnosti práva na výživné, které má k dispozici. A to podáním návrhu na exekuci nebo návrhu na soudní výkon rozhodnutí,“ uvádí ÚP ČR.
Přičemž tato podmínka je dle zákona splněna i v případech, kdy soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby. A to i v posledních čtyřech měsících před podáním žádosti o náhradní výživné, případně v průběhu řízení nebo po přiznání nároku na náhradní výživné.
–VRN–
