Rozpočtový deficit Spojených států v červnu prudce klesl na 174 miliard USD [cca 3,8 bil. Kč] z 864 miliard USD [cca 18,9 bil Kč] ve stejném měsíci loni. Důvod je růst daňových příjmů a nižší výdaje. Uvedlo to amerického ministerstvo financí.
Příjmy amerického státního rozpočtu v červnu stouply o 87 procent na 449 miliard USD. Částečně k růstu přispělo posunutí termínu pro podání daňového přiznání na 17. května, zatímco loni byl kvůli pandemii odložen až na 15. července. Příjmy z daní ze mzdy se v červnu zvýšily o 33 procent na 240 miliard USD a příjmy z firemních daní stouply na 79 z jedenácti miliard USD loni.
Výdaje se v červnu meziročně snížily o 44 procent na 623 miliard USD. Což z velké části způsobilo loňské zavedení programu pro ochranu pracovních míst v době pandemie. Díky oživení ekonomiky tento program využívá stále méně lidí.
Za devět měsíců fiskálního roku se rozpočtový deficit snížil na 2,238 bilionu USD z 2,744 bilionu USD loni. Rozpočtové příjmy od počátku roku stouply o 35 procent na 3,056 bilionu USD a výdaje o šest procent na 5,294 bilionu USD. V loňském fiskálním roce, tedy za rok do konce září 2020, rozpočtový deficit činil rekordních 3,1 bilionu USD. V letošním roce Rozpočtový úřad Kongresu [CBO] očekává deficit tři biliony USD.
Inflace je v USA stále na vzestupu
Bez zajímavosti není ani zpráva o červnové inflaci v USA, která vystoupila na 5,4 procenta. Dostala se tak na maximum od srpna 2008. Proti květnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,9 procenta. Podle analytiků je růst inflace nejnovější důkaz oživení ekonomiky. Zvyšuje se poptávka a s ní i ceny služeb a zboží, kterého se navíc mnohde nedostává.
„Červnový cenový růst v USA byl tažen především vývojem cen ojetých automobilů. Ty tlačí nahoru nedostatek nových aut. V důsledku toho se v meziměsíčním srovnání ojeté vozy v červnu prodávaly o více než deset procent dráž,“ vysvětluje analytička Komerční banky [KB] Jana Steckerová.
Rostoucí ceny starších osobních i nákladních aut byly podle analytiků hlavní příčina růstu cen v USA za poslední měsíce. Na celkovém růstu inflace se podílely třetinou.
„Na meziměsíčním růstu inflace se zdražení ojetých aut podílelo 0,3 procenta, zdražení nových aut pak 0,1 procenta. Po očištění o dopravní prostředky by inflace v meziročním srovnání dosáhla jen 1,8 procenta,“ dodává analytička KB.
Podle ní prodeje nových vozů v USA v posledních měsících klesaly. Zatímco v dubnu se jich prodalo 18,6 milionu, v červnu to bylo 15,4 milionu. Je to ale pravděpodobně dáno nedostatkem výrobních dílů a tím i nových vozů. Což se následně odráží v silné poptávce po ojetých vozech.
„Roli hraje i odložená poptávka. Ceny ojetých vozů za poslední tři měsíce vzrostly o 30 procent. Faktory, které stojí za současnou silnou poptávkou po ojetých vozech, tedy limitovaná nabídka nových vozů a odložená poptávka způsobená lockdownem, budou podle našeho názoru slábnout. Čímž by se měl normalizovat i cenový vývoj na automobilovém trhu,“ upřesnila Steckerová pro FinTag.cz.
Vyšší inflace v USA se podle analytiků udrží i nadále
Pokud by se nebraly v úvahu kolísavé ceny potravin a energií, pak ceny v USA proti květnu vzrostly rovněž o 0,9 procenta. V květnu činil jejich růst 0,7 procenta. Meziročně jádrová inflace tak činila 4,5 procenta a byla nejvyšší od listopadu 1991. Energie za poslední rok v USA zdražily o 24,5 procenta, potraviny o 2,4 procenta.
„Tempo ekonomického oživení může v nadcházejících měsících trochu zpomalit a inflace se může snížit z nedávných velmi zvýšených úrovní,“ okomentoval situaci analytik společnosti JPMorgan Funds David Kelly.
Podle jeho slov se zdá, že ekonomika v nadcházejících měsících dosáhne úplného zotavení. Což dál podnítí poptávku a udrží i vyšší inflaci.
Ne bez významu jsou v tomto ohledu i ceny průmyslových výrobců. I ty v červnu výrazně překvapily, když meziměsíční dynamika byla ve srovnání s očekáváními zhruba dvojnásobná. Oproti loňskému červnu jsou průmyslové ceny v USA výše o 7,3 procenta. Jedná se o nejvyšší hodnotu od konce roku 2010.
Oživení v USA potvrzuje také pracovní trh
Překvapivě dobrých výsledků dosáhl v červnu i americký trh práce. Vzniklo na něm 850 000 nových pracovních míst a tempo stále zrychluje. V květnu to bylo 583 tisíc nových pracovních míst. Nová pracovní místa rychle přibývají hlavně ve službách. I přesto se ale americká míra nezaměstnanosti v červnu zvýšila na 5,9 procenta z květnové hodnoty 5,8 procenta. Podle analytiků za tím ale stojí nesprávná klasifikace lidí v systému monitorujícím pracovní trh ve Spojených státech.
Zpráva amerického ministerstva práce naopak naznačuje, že ekonomika USA ukončila druhé čtvrtletí silným růstem. Díky očkování proti covidu-19 [plně očkováno je přes 150 mil. Američanů, pozn. red.] se totiž mohla znovu otevřít po opatřeních, která byla zavedena ve snaze zmírnit šíření epidemie. Zrušeno bylo mimo jiné i povinné nošení roušek.
Navzdory pokračujícímu zlepšování situace zůstává míra nezaměstnanosti výrazně nad úrovní 3,5 procenta, kde byla před vypuknutím pandemie. Ekonomice stále chybí asi 6,8 milionu pracovních míst, aby byla zaměstnanost na úrovni před pandemií. I tak míra nezaměstnanosti klesla ve srovnání s dubnem loňského roku, kdy dosáhla 14,8 procenta.
Změny na trhu práce
Pandemie covidu-19 zároveň významně proměnila trh práce. Což potvrdil průzkum portálu Joblist mezi 13 000 Američany, kteří hledají zaměstnání. Podle něj více než polovina Američanů, kteří pracovali v pohostinství, se do své bývalé práce nevrátí. Třetina ani nezvažuje návrat do tohoto odvětví.
„Výsledek průzkumu výmluvně ilustruje, s jakými problémy se při najímání lidí potýkají restaurace, bary a hotely,“ uvedla v této souvislosti agentura Bloomberg.
K návratu na bývalé místo by dotazované nepřimělo zvýšení mzdy ani jiná forma motivace. Lidé chtějí vedle vyššího výdělku menší psychickou náročnost práce a lepší benefity. Fakt, že odvětví HoReCa se potýká s problémy, ukazuje i index služeb Institutu řízení dodávek [ISM]. Ten v červnu klesl z květnového rekordu. Zaměstnavatelé těžko hledali pracovníky do hotelů a restaurací.
Bez zajímavosti není, že takřka identická data vyšla z březnového průzkumu, který na český segment gastronomie zaměřil start-up Grason. Po skončení koronavirové krize se podle něj chce do gastronomie na hlavní pracovní poměr vrátit zhruba polovina lidí, kteří byli v oboru zaměstnaní před vypuknutím pandemie. Další asi pětina lidí s návratem počítá, ale jen na částečný úvazek. Nedostatek personálu počátkem června potvrdila Asociace hotelů a restaurací [AHR]. Poukázala zároveň na nečekaně malý počet hostů.
–ČTK/RED–
