Nejvyšší průměrná mzda v eurech ve střední a východní Evropě je v Německu, a to 3 978 eur [101 578 Kč]. Následuje Rakousko s 3 108 eur [79 363 Kč]. Nejnižší ve výši 400 eur [10 214 Kč] je v Kosovu a Ukrajině, kde je 432 eur [11 031 Kč].
Podle každoroční studie poradenské společnosti Mazars průměrná mzda v eurech v Česku činí 1 368 eur [34 932 Kč]. Což je nejvíce ze zemí visegrádské čtyřky [V4]. Při využití dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] je to přitom ještě více. Podle nich totiž průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.
Průměrná mzda v eurech se podle studie nejvíce zvýšila v soukromém sektoru. V Německu o 14 procent a o pět až deset procent na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii. V Polsku průměrná mzda činí 1 331 eur, v Maďarsku 1 147 eur a na Slovensku 1 113 eur. Česko, ve kterém přibývá státních zaměstnanců, se v čele žebříčku neumístilo.
Průměrná mzda a odvody zaměstnavatelů
Studie dále uvádí, že daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí se letos v 21 evropských zemích spíše snížily. V průměru činí u daní a povinných odvodů poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám 15 procent.
Mezi jednotlivými zeměmi jsou však výrazné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody méně než pět procent hrubé mzdy, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika má v rámci regionu druhou nejvyšší sazbu 33,8 procenta.
„Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zatím se zdá, že většina vlád středoevropského regionu se rozhodla, že programy na udržení zaměstnanosti a podpory podnikání nebude financovat prostřednictvím navýšení daní,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
V této souvislosti pak zmínil lednové zrušení superhrubé mzdy v České republice. To přinese peníze navíc zaměstnancům, byť má významné negativní dopady do příjmů státního rozpočtu, což určitě pocítí všichni.
Klein v této souvislosti upozornil na to, že podle něj lze do budoucna očekávat, že v souvislosti s tlakem na veřejné finance se vlády jednotlivých zemí zaměří na zavedení nových daní nebo zintenzivní daňové kontroly ve firmách.
Jak si stojí výše daní v jednotlivých zemí
Ze studie vyplývá, že nejvyšší základní sazbu DPH mají Maďarsko a Chorvatsko, a to 27 a 25 procent. Průměr regionu je 21 procent, tedy stejně jako v ČR. V Německu je základní sazba 19 procent.
V případě daní z příjmů firem má nejvyšší zdanění Německo, její maximální výše činí 31 procent. Naopak nejnižší daně firmy odvádějí v Maďarsku a Černé Hoře, a to devět procent. Běžná sazba daně z příjmů právnických osob v zemích regionu je mezi 15 a 20 procenty, v Česku je 19 procent.
„Daňová konkurence mezi jednotlivými státy je stále více zřetelná a to navzdory úsilí Evropské unie, která se snaží rozdíly v sazbách korporátních daní v členských státech minimalizovat,“ uvádí studie.
–ČTK/RED–