Nová Informativní důchodová aplikace [IDA] České správy sociálního zabezpečení podává přehled o celkové době pojištění a datu, kdy si může pojištěná osoba zažádat o starobní důchod. Důchodová aplikace je tak vhodný nástroj pro kontrolu započtených odpracovaných let.
Mimo zmiňované informace se pojištěnci přihlášeného do aplikace ePortálu České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] zvané Informativní důchodová aplikace [IDA] zobrazí také počty let uznaného náhradního pojištění. Což je doba pojištění za období, kdy sice neodváděl žádné pojistné, přesto se mu tato doba započítává do potřebných let pojištění pro penzi. V praxi jde například o prvních šest let po dosažení 18 let strávených na denním studiu, dobu strávenou na rodičovské dovolené, u úřadu práce či na rekvalifikačním kurzu aj. Podrobný výčet uznané náhradní doby je k přečtení na odkazu zde.
Do aplikace IDA se uživatel přihlásí několika cestami, vždy pak na ePortálu ČSSZ s odkazem zde. Identifikuje se v ní například s pomocí datové schránky, bankovní identity, eObčanky či eGovernmet. Přičemž k bankovní identitě se doposud připojilo pouze pět bankovních domů [Česká spořitelna, Komerční banka, Air Bank, ČSOB a Moneta Money Bank]. Datovou schránku si právnické osoby zřizují povinně. Na žádost ji pak úřad zařídí bezplatně i každé fyzické osoby s odkazem zde. Anebo i na kontaktních pracovištích veřejné správy zvaných [Czech Point].
Informativní důchodová aplikace
Aplikace IDA je podle Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] užitečný nástroj určený pro produktivní část populace, hlavně mladšího věku.
„Především pomůže lidem v produktivním věku 30 a více let, kteří už mají něco odpracováno a chtějí mít přehled do budoucna,“ říká k IDA ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD].
Každý tak podle ní nyní může zjistit, co musí ještě splnit pro nárok na starobní důchod. Zmiňuje zejména počet let chybějících do dosažení důchodového věku či pro získání potřebné doby pojištění.
„K zodpovězení všech těchto otázek využívá IDA údajů o dobách pojištění uložených v evidenci ČSSZ. Některé informace o chybějících dobách pojištění lze také doplnit přímo pojištěncem,“ vysvětluje ČSSZ s tím, že takové informace se využívají jednorázově a neukládají se tudíž ani v evidenci správy.
V praxi tak půjde nejčastěji o chybějící Evidenční listy důchodové pojištění, které zaměstnavatelé opomenuli odevzdat. Anebo doložení náhradní doby pojištění, například ze studijních let.
Fakt ale i je, že splnění potřebné doby pojištění [nyní 35 let, pozn. red.] si pojištěnci mohli na ePortálu ČSSZ běžně zkontrolovat i dříve. V této věci IDA pro pojištěnce nepřináší nic nového.
Výše starobního důchodu u mladých je iluzorní
Aplikace IDA uživatelům dále ukáže, jak vysoký by mohl být jejich starobní důchod za předpokladu, že by do dosažení důchodového věku pracovali.
„Odhad výše starobního důchodu u pojištěnců, kteří jsou v produktivním věku, je proveden z údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech, které má ČSSZ ve své evidenci,“ vysvětluje ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.
Za upozornění stojí, že výpočet výše starobního důchodu do budoucna Informativní důchodová aplikace neprovádí. Systém pracuje pouze s daty o dosavadních výdělcích a získaných dobách pojištění. Dle nich i s předpokladem obdobné ekonomické aktivity až do důchodového věku vyčíslí přibližnou výši důchodu v aktuální hodnotě peněz. Což například pro mladší generace, kteří mají před sebou 30 i více pracovních let, aktuálně nedává příliš smyslu. Nikdo z nich ostatně s vyšším než minimálním důchodem jistě nepočítá.
„Výpočet záměrně nezahrnuje budoucí valorizace důchodů ani inflaci a další faktory. Tyto faktory mohou být pro pojištěnce značně matoucí, pokud nebude mít současně k dispozici informaci, jaká bude reálná hodnota finančních prostředků například za 20 let,“ doplňuje k výpočtům ČSSZ.
Uvedená částka tak pojištěnci pouze ilustruje, o jakou částku se mu zřejmě poníží jeho měsíční příjem po odchodu do starobního důchodu. Čímž se může pak lépe připravit na tento pokles příjmů, uvádí ČSSZ.
Veronika Táchová
