Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [5.8.] zasedání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 procenta. Zástupci ČNB dále rozhodli o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1,75 procenta.
Diskontní sazbu ponechala bankovní rada beze změny na 0,05 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od pátku 6. srpna 2021. Pro zvýšení o 25 bazických bodů hlasovali čtyři členové bankovní rady, o 50 bazických bodů jeden. Pro zachování současného stavu hlasovali dva členové rady. Koruna po zasedání posílila lehce pod úroveň 25,40 z předchozí úrovně 25,45 CZK/EUR.
„Finanční trh s tím plně počítal. Stejně tak počítal i s tím, že nová prognóza bude signalizovat potřebu utaženější měnové politiky. I k tomu došlo,“ okomentoval výsledky zasedání bankovní rady ČNB ekonom Komerční banky [KB] Michal Brožka.
Nová prognóza ČNB ukazuje pro letošek růst hrubého domácího produktu [HDP] o 3,5 procenta. To je podle analytiků od minulé prognózy ukazující 1,2 procenta sice významný posun, ale nikterak překvapivý s ohledem na vývoj ekonomiky v první polovině letošního roku. Měnový kurz ČNB na konec roku předpokládá na 24,30 CZK/EUR oproti 24,80 CZK/EUR v předchozí prognóze.
Analytici jsou spokojení, vyšly jejich odhady
Guvernér ČNB Jiří Rusnok překvapil, když prohlásil, že rada je připravena zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání. A to až do začátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách ještě v září, listopadu a v prosinci.
„Nechceme to dělat ale žádným razantním způsobem, protože není žádná urgentní situace, která by to vyžadovala. Nejdeme ale ve směru utahování opasků, nějaké přísné měnové politiky. Jen sundáváme nohu z plynu, nešlapeme na brzdu. Máme stále velmi uvolněné měnové podmínky,“ řekl po jednání bankovní rady Jiří Rusnok.
Vyšší sazby ze strany centrální banky znamenají vyšší zisky pro tuzemské banky z hlediska poskytování úvěrů. I to je důvod, proč analytici tuzemských bank rozhodnutí centrální banky nejen přivítali, ale i náležitě vysvětlili.
„Ve směru potřeby zpřísnění měnové politiky působí nyní několik faktorů. Tím hlavním je vysoká inflace, která dosahuje necelá tři procenta [2,8 % v červnu]. Za ní stojí především silný trh práce, když míra nezaměstnanosti skočila v červnu znovu pod 3 procenta, a také vysoká poptávka domácností,“ uvedl analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.
Druhým důvodem pro zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB je podle něj významné zlepšení pandemické situace. A třetím důvodem pak může být i historická zkušenost z nedávné doby, kdy česká inflace začátkem roku 2020 dosahovala téměř čtyři procenta. A to i z toho důvodu, že předtím ČNB zvyšovala sazby pomalu a pozdě.
„I proto může nyní Česká národní banka inklinovat k rychlejšímu růstu úrokových sazeb,“ myslí si Jiří Polanský.
Česká národní banka počítá s inflací kolem dvou procent
Guvernér centrální banky Rusnok dále uvedl, že bankovní rada dbá na to, aby se inflace v horizontu zhruba jednoho až jednoho a půl roku dostala ke dvěma procentům. Je ovšem otázka, zda se jeho přání naplní.
Inflace v červnu mírně zpomalila na 2,8 %. Klesly ceny potravin
Vyšší než očekávaná inflace už totiž dostihla Německo a další země Evropské unie. Evropská centrální banka [ECB] přitom ponechává základní úrokové sazby na rekordně nízkých úrovních, tedy kolem nuly. Inflace způsobuje problémy také v USA, kde stoupla na rekordní úrovně. Ekonomové hovoří o takzvané globální inflaci, jíž nemá EU podle nich šanci uniknout.
–DNA–
