EU zvyšuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Ty tam vozí žadatele o azyl v EU. Běloruský režim migranty převeze na hranice s Litvou, kde žádají o azyl. Novinka jsou obdobné lety do Minsku z Turecka.
Režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka začal v minulých týdnech vozit žadatele o azyl v unijních zemí do Běloruska jako odvetu za sankce, které na jeho zemi uvalila EU. Do Běloruska tak teď významně rozšířily lety Iraqi Airways, zatímco aerolinky Fly Bagdád tam začaly létat již letos v květnu.
EU, která na Bělorusko nedávno uvalila obchodní sankce, nyní obviňuje Lukašenka z pašování lidí. To dokládá nárůst migrantů, kteří v Litvě, kam přijíždějí právě z Minsku, žádají o azyl. V posledních měsících se jich přihlásilo přes čtyři tisíce, z toho téměř 2 800 z Iráku. Loni Litva přijala sotva 80 migrantů.
„Do konce léta takto do naší země může přijít až 10 000 migrantů,“ tvrdí dnes litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
EU jedná s Irákem o tom, jak zastavit migranty
Podle listu Politico Evropská unie vytváří tlak, aby tuto migrační cestu do EU uzavřela. S Lukašenkem se nedomluví, proto tlačí na Irák, aby lety do Běloruska zastavil. Předseda Evropské rady [ED] Charles Michel už jednal s iráckým premiérem Mustafou al Kadhimi. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell zase s iráckým ministrem zahraničí Fuadem Husseinem.
„Jednání s Iráčany probíhají ve velmi konstruktivním duchu. Irácká strana vyjadřuje ochotu spolupracovat a společně řešit situaci,“ uvedli zástupci EK.
Tlak EU na Irák přinesl první ovoce. Tento týden ve čtvrtek byl zrušen let společnosti Iraqi Airways z Basry do Minsku. Avšak letadlo Fly Bagdád v běloruském hlavním městě ale přistálo, přestože tento let měl být zrušený.
Zástupci EK informovali o tom, že by Irák měl zastavit všechny lety alespoň do 15. srpna. Tuto informaci avšak nikdo z nich nepotvrdil. Mezitím Lukašenko dál pokračuje ve své politice podpory migrace do EU. Společnost Belavia Belarusian Airlines, která je vyloučena z evropského vzdušného prostoru kvůli nelegálnímu odklonu letadla společnosti Ryanair ze strany Minsku, rozšířila své lety do a z Turecka. Spojení mezi Minskem a Istanbulem, které dosud fungovalo třikrát týdně, nyní jede na denním bázi. Obnoveny jsou také pravidelné lety z Izmiru a z Antalye.
Litva žádá EU o koordinovaný postup
Nejen EU, ale i sama Litva tlačí na Bagdád, aby zabránil dalším letům s migranty do Minsku. Podporuje ji Německo, Česká republika i Rakousko. Irácká delegace byla dokonce minulý týden v Litvě na návštěvě uprchlických táborů, ve kterých pobývají Iráčané. Návštěva však nic nevyřešila.
Zástupci EK uvedli: „Irácké úřady spolupracují pouze na dobrovolných návratech a ve velmi výjimečných případech [iráčtí státní příslušníci odsouzení za trestný čin] na nucených návratech. Spolupráce s Irákem podle EU není dostačující.“
Někteří zástupci EU uvádějí, že diplomatickému úsilí brání slabá vyjednávací pozice EU s Bagdádem: „Iráčané dobře vědí, že je nemůžeme opustit, potřebujeme je pro svoji bezpečnost a nemůžeme riskovat, že budeme mít vedle sebe další Afghánistán.“
EU zvažuje zákrok proti leasingovým společnostem se sídlem v EU, které financují letadla zúčastněným aerolinkám. Několik proudových letadel provozovaných společností Belavia se financuje z Irska, konkrétně firmou SMBC Aviation Capital. Jiné pak pro Bělorusko dodala dánská společnost Nordic Aviation Capital. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod v této souvislosti potvrdil, že obchod a jeho podmínky prošetřují tamní úřady.
„Pokud jsou dánské společnosti zapojeny do Lukašenkova úmyslného, zlomyslného a cynického úsilí využít migranty jako politickou zbraň k pokusu vyvinout tlak na Litvu a EU, pak by to samozřejmě bylo zcela nepřijatelné a mělo by to být okamžitě zastaveno,“ uvedl.
Stejně tak by se na organizování obchodu s lidmi neměla podílet SMBC Aviation Capital a ani žádná jiná evropská firma, jak řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
–DNA–
