Hlavní ekonomové bank prognostického panelu České bankovní asociace [ČBA] tipují letošní růst české ekonomiky o 3,4 procent. V příštím roce o 4,5 procenta. V prognóze ČBA upozornili i na rizika.
Mezi ně patří nejistý vývoj pandemie covidu-19 a jejích dopadů. Dále i rychlé zadlužování Česka. Riziko je dle ČBA i aktuální narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů ze zámoří, vysoké ceny komodit, nedostatek komponent, zdražující doprava a chybějící pracovníci.
Ekonomové ČBA dále upozornili, že za současným ekonomickým růstem stojí především spotřeba domácností a vlády. V tomto ohledu zmínili zvyšování běžných výdajů vlády a na straně druhé „pokulhávající“ investice. Ke konci roku by se však všechny tři složky měly dle nich na růstu hrubého domácího produktu [HDP] už podílet v zásadě vyrovnaně. Letos by tak měl HDP Česka podle jejich odhadu meziročně vzrůst o 3,4 procenta.
Konkrétněji pak: Po 2,1% meziročním propadu v prvním čtvrtletí a 7,8% meziročním růstu v druhém čtvrtletí, očekávají do konce roku 3,5 až 3,9% tempo růstu.
„Globální ekonomika se sice z pandemického vývoje zotavuje, řada zemí však začíná bojovat s dalšími vlnami koronavirových mutací. To bude dále prodlužovat problémy v dodavatelských řetězcích, které narušují ekonomické oživení nejen v domácí ekonomice, ale zároveň způsobují rychlý růst inflace,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.
Pro rok 2022 pak očekávají 4,5% růst české ekonomiky. Ten by měl být vedle soukromé spotřeby tažen především 6% oživením investiční aktivity firem. Veřejná spotřeba by oproti letošku měla růst pouze 1,1% tempem. A pokračující dovozní aktivita podle nich způsobí, že čisté exporty budou z růstu spíše odečítat.
Česká ekonomika roste, jen radost ale nepřináší
Ekonomové ČBA dále uvedli, že po meziročním poklesu v letošním prvním čtvrtletí se česká ekonomika do fáze oživení překlopila už ve druhé polovině dubna. Mezi hlavní důvody podle nich patřil zlepšující se epidemiologický výhled u nás i v zahraničí. Pak i zvyšující se tempo růstu zejména německého hospodářství a rostoucí proočkovanost populace.
„Předběžné údaje ČSÚ zveřejněné na konci července však optimismus poněkud tlumí. I když 7,8 procenta meziročně na první pohled nevypadá špatně. Trh však očekával tempo růstu HDP cca o 1 p. b. vyšší. A ještě měsíc si bude muset počkat na upřesnění, která z jeho složek za zveřejněnými odhady stojí,“ uvedli.
Růst českého HDP ve 2. čtvrtletí výrazně zaostal za očekáváním
V této souvislosti vypíchli nečekaně vysoký růst dovozů a nárůst zásob. To i v souvislosti s ne úplně hladkými dodávkami některých komponent a nedokončenou výrobou. V případě obchodní bilance i tak předpokládají, že letos tempo růstu vývozů [10,4 %] mírně překoná tempo růstu dovozů [10,1 %].
ČBA: Zákon o dluhové brzdě je nastaven dost nešťastně
Ekonomové ČBA se dotkli i zadlužování České republiky [38,1 % vůči HDP]. To se dle jejich názoru vymyká z představy západních států o odpovídající reakci na krizi a následném návratu na udržitelnou trajektorii v několika směrech.
„Schodek na letošní rok odhaduje ministerstvo financí na 8,8 procenta, téměř 6 procent na rok 2022 a shodně nad 5 procent po dva následující roky. Skoro jako bychom od tradiční české rozpočtové střídmosti a odpovědnosti mířili opačným směrem,“ konstatovali.
Dodali, že to vše za situace, kdy po nedávném zrušení superhrubé mzdy zůstala na příjmové straně státního rozpočtu mezera ve výši cca 100 miliard korun. Přičemž dosud nebyla zodpovězena otázka, jak rychle a čím, ji stát zaplní.
Deficit státního rozpočtu v červenci stoupl o 15 miliard korun
Ekonomové ČBA zmínili i to, že na rozdíl od jiných unijních zemí [zejména SRN a Rakouska] Česko nemá jasnou konsolidační strategii veřejných financí. Jen jedno z nejrychlejších temp zadlužování v Evropě. V prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostl český veřejný dluh hned po Kypru vůbec nejrychleji ze všech zemí EU. Upozornili i na dluhovou brzdu nastavenou na 55 procent vůči HDP. Ta by uložila státu bezprostřední povinnost začít šetřit.
„Zákon je ale formulován bohužel dost nešťastně. Důsledky nárazu na dluhovou brzdu jsou tvrdé především pro části veřejného sektoru mimo samotnou vládu. Ačkoli jejich chování má oproti vládě mnohem menší vliv na to, zda k nárazu na brzdu dojde,“ řekl v této souvislosti makroekono České spořitelny [ČS] Michal Skořepa.
Ten shodně s prognostickým panelem ČBA pak odhadl schodek veřejných financí v letošním roce na 7,3 procenta HDP. Veřejný dluh podle ČBA vzroste na 43,5 procenta HDP.
Trh práce a rostoucí inflace
Ekonomové ČBA ve svém výhledu tradičně poukázali i na nepružnost tuzemského trhu práce. Letos přitom odhadují průměrnou nezaměstnanost na čtyři procenta. Ta by následně měla v roce 2022 klesnout na 3,6 procenta.
Nezaměstnanost v červenci zůstala na červnových 3,7 procenta
S trhem práce souvisí i vývoj inflace. Minimálně v tlaku na další zvyšování mezd při nedostatku zaměstnanců. Ekonomové ČBA konstatovali: „V krizovém roce 2020 i v nejistotou zatížených prvních pěti měsících roku 2021 setrvávala měnová politika v uvolněném módu navzdory spotřebitelské inflaci.“
Upozornili i na prudký růst inflace v červenci, kdy ta stoupla na 3,4 procenta. Za jejím vzrůstem stálo zdražení cen potravin a cen souvisejících s bydlením [inflace ČSÚ nezahrnuje ceny nemovitostí]. Podle ekonomů ČBA růst cen energií, materiálů a problémy v dodavatelských řetězcích inflaci ve druhé polovině roku zvýší až ke 4% hranici.
ČBA tipuje sazby ČNB a kurz koruny
Pokud jde o měnovou politiku, ve zbytku letošního roku ČBA očekává další dvě postupná zvýšení základní sazby ČNB. A to z aktuálních 0,75 procenta na 1,25 procenta do konce letošního roku. Další tři zvýšení očekává napřesrok. To znamená, že by se měnově politická sazba ČNB měla koncem příštího roku dostat až na rovná dvě procenta.
Co se týče kurzu koruny, ten podle ekonomů ČBA po turbulentním vývoji loni ukončil rok na hladině 26 Kč/EUR. V letošním prvním čtvrtletí kolem této úrovně pak už jen osciloval. Následně ale začal v očekávání přitvrzování měnové politiky posilovat na hladinu kolem 25,50 Kč/EUR. Pro letošní a příští rok očekává ČBA jeho další kolísání v řádu několika desítek haléřů. A to na průměr kolem 25,60 Kč/EUR letos a 25 Kč/EUR v příštím roce.
Daniel Tácha
