Zahraniční pomoc v Afghánistánu dříve tvořila 75 % jeho příjmů

Do Afghánistánu dorazila první humanitární pomoc od doby jeho ovládnutí Tálibánem. Zahraniční pomoc přitom do té doby tvořila většinu příjmů tehdejší vlády. Zemi nyní hrozí zdravotní i potravinová krize.

Letadlo pákistánského dopravce se zdravotnickým materiálem přistálo na letišti v Mazáre Šarífu, středisku severoafghánské provincie Balch, v úterý 30. srpna [SELČ]. Šlo tak o první humanitární pomoc od poloviny srpna, kdy nad afghánskou metropolí Kábul převzalo vládu radikální hnutí Tálibán.

Letadlo do země převezlo 12,5 tuny léků a zdravotnických potřeb. Ty pro ni zajistila Světová zdravotnická organizace [WHO]. Podle vyjádření jejích zástupců zásilka obsahuje sady k ošetření zraněných a vybavení pro pohotovostní služby, jež by mělo umožnit ošetřit 200 tisíc lidí. Materiál se následně rozdistribuuje do 40 zdravotnických zařízení ve 29 provinciích.

„Právě začíná náročná humanitární práce, jejímž cílem je zajistit potřeby desítek milionů Afghánců, kteří ji potřebují,“ oznámila organizace.

Podle Světového potravinového programu [WFP] může kvůli pandemii koronaviru a trvajícímu suchu v zemi hladem trpět až 14 milionů Afghánců.

Stopka finanční pomoci do Afghánistánu

Letadlo s humanitární pomocí vzlétlo z Dubaje a přistálo podle plánů v Mazáre Šarífu v provincii Balch. Podle WHO je nyní nezbytné vytvořit co nejrychleji spolehlivý humanitární letecký most do Afghánistánu. Podle vyjádření organizace Lékaři bez hranic [MSF] hrozí tamnímu zdravotnictví kolaps. Zahraniční dárci, včetně Světové banky a Evropské unie, totiž téměř okamžitě pozastavili svou dárcovskou aktivitu.

„V celém systému roky chybí personál, vybavení a peníze a hrozí, že podfinancování bude dále pokračovat,“ řekl Filipe Ribeiro z MSF.

Jeho slova potvrzuje Necepohor Mghendi, který řídí afghánskou sekci Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce [IFRC]. Upozorňuje, že afghánské zdravotnictví je plně závislé na dárcích, které se nyní ocitlo téměř ze dne na den v krizi.

„Je tam potřeba ohromná humanitární pomoc,“ citovala ho agentura Reuters.

V zemi chybí hotovostní peníze

Ačkoli zdravotníci ze společností Lékaři bez hranici i Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Afghánistánu stále pracují, většina z humanitárních organizací řeší existenční potíže. Zprvu uzavřené banky se sice zhruba před třemi dny znovu otevřely, ale nevydávají hotovost. Tu si lidé mohou vybrat pouze z bankomatu v omezeném množství 200 dolarů za den. Na výběr peněz tak před bankovními automaty lidé čekají i několik hodin.

Fitch Solutions: Ekonomiku v Afghánistánu čeká další propad

Důsledkem čehož upadá i pomoc humanitárních agentur. Ty se nemohou dostat k penězům, aby zaplatily personálu a dodavatelům zboží. Oproti období minulé vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 to nyní vypadá, že radikálové budou přítomnost humanitárních organizací v zemi akceptovat. Zástupci Tálibánů měli nedávno prohlásit, že zahraniční dárce vítají a budou chránit jejich domácí i zahraniční pracovníky. Což potvrdil i Ribeiro.

„Žádají nás, abychom zůstali a pokračovali v práci tak, jak jsme ji dělali dosud,“ řekl.

Tálibán vyzval zdravotnice k návratu do práce

Další významnou změnou v postoji tálibánského hnutí ve srovnání s jeho předchozí vládou je o něco mírnější přístup k pracujícím ženám. V minulých dnech totiž vyzvalo všechny zaměstnankyně zdravotnického sektoru k návratu do práce.

„Ministerstvo zdravotnictví vyzývá všechny zaměstnankyně v metropoli Kábulu i v provinciích, aby se vrátily do práce. Ve výkonu povolání jim nestojí nic v cestě,“ napsal na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.

V minulé vládě přitom Tálibán tvrdě potlačoval ženská práva v zemi. Za jeho režimu tak nesměly být ženy ošetřovány mužskými lékaři, což mimo jiné významně omezovalo jejich přístup ke zdravotní péči. Dále tehdy přistoupil i k okamžitému zavírání dívčích škol a ženám zakázal pracovat. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Za porušení pravidel byly běžné popravy a bičování.

Kupříkladu v roce 1999 byly střední školy dívkám nedostupné a jen 9 tisíc jich chodilo do základních škol, upozornila OSN. Navzdory slibům tálibů, že tentokrát budou moci ženy studovat a pracovat – byť v rámci islámského práva šaría – se mnoho žen obává návratu represí. OSN přitom již nyní hlásí porušování práv žen z některých oblastí ovládaných Tálibánem. Jde například o vynucené sňatky, pozastavení zaměstnání, omezení pohybu a vzdělávání.

–ČTK/VRN–