Již 26. září se v Německu uskuteční parlamentní volby. Podle ekonomů bude jejich výsledek klíčový pro celou Evropskou unii. Situaci však komplikuje fakt, že volby v Německu nemají jasné favority s čitelnými programy.
Volby do Německého spolkového sněmu se budou v roce 2021 konat v neděli 26. září od 8 do 18 hodin. Jde o volby v řádném termínu čtyř let od těch posledních, které se konaly v roce 2017. Volby v Německu budou klíčové nejen pro samotnou zemi, ale i pro stabilitu Evropské unie [EU]. Shodli se na tom ekonomové, které v minulém týdnu na fóru The European House – Ambrosetti oslovila televize CNBC.
„Nejsou to normální volby. […] Nemáme úřadujícího kandidáta, nemáme nikoho, kdo by obhajoval funkci, a proto mají všichni šanci stát se kancléřem,“ uvedl šéf Institutu Waltera Euckena Lars Feld.
Upozornil, že současná kancléřka Angela Merkelová je ve funkci více než 15 let a znovu již nekandiduje. Průzkumy veřejného mínění navíc nenaznačují žádný jednoznačný výsledek. Naopak z nich vyplývá, že potenciálních koalic by po volbách mohlo být více.
„Má to rozhodně naprosto zásadní důležitost. V německé vládě potřebujeme jednoznačnou stabilitu, aby pokročili a udrželi v Evropě tu dynamiku, která je teď velmi silná,“ řekl šéf ekonomického fóra The European House – Ambrosetti Valerio De Molli.
Volby v Německu: Kdo má šanci na úspěch
Na začátku předvolební kampaně se zdálo, že nástupce Merkelové Armin Laschet jako šéf konzervativní strany směřuje k tomu, aby se stal příštím kancléřem. Pak se ale na více frontách setkal s rostoucí konkurencí dalších kandidátů. Nejprve to bylo zvolení Annaleny Baerbockové jako kandidátky Zelených. Později přijal kandidaturu Olaf Scholz ze sociální demokracie [SPD], který je nyní spolkový ministr financí.
Nejnovější průzkumy ukazují, že volby by nyní vyhrála Scholzova SPD se ziskem 24 procent odevzdaných hlasů, za ní by s 21 procenty skončila konzervativní aliance CDU/CSU. Zelení by byli se 17 procenty naopak třetí. Političtí experti upozorňují, že vzhledem k nynějším preferencím lze uvažovat minimálně o třech různých vládních koalicích.
„Možná to teď také potrvá tři, čtyři nebo pět měsíců, protože budeme mít koalici tří stran a dát je dohromady nebude snadné,“ řekl Lars Feld o povolebních vyjednáváních.
A ve hře jsou i ekonomické otázky. Někteří se domnívají, že podle toho, jak volby dopadnou, je ve hře i možnost, že sedmadvacítka unijních zemí zůstane u společných dluhopisů. Ty přitom výjimečně zavedla kvůli koronavirové krizi a hradí z nich nejen takzvané národní plány obnovy, ale i další podporu z programu Next Generation EU.
Budoucnost Next Generation EU
„Ten plán nazvaný Next Generation EU přišel s neuvěřitelnou rychlostí a v neuvěřitelných rozměrech,“ uvedl Valerio De Molli.
Zmíněný plán, kterému se někdy říká Next Generation EU a někdy jen „koronadluhopisy“, má na obnovu unijní ekonomiky pomoci zajistit až 800 miliard eur [20,3 bil. Kč]. S přidělováním peněz jednotlivým zemím už se začalo. A Německo přitom bylo jednou z vůdčích sil v loňském rozhodnutí vydat společné evropské dluhopisy. Bylo to klíčové rozhodnutí pro unii v krizi vyvolané pandemií.
„Všichni si uvědomili tu ohromnou moc Evropy a Evropské komise. Navzdory mnoha těm byrokratickým překážkám a těžkostem, které přetrvávají,“ připomněl De Molli okamžik, kdy se EU rozhodla pro společné dluhopisy.
Evropa se nesmí vrátit do minulosti, musí se změnit, zní z ECB
„Když tady bude vláda v čele s Olafem Scholzem a v koalici se Zelenými a Levicí, pak je dost pravděpodobné, že tyto evropské ‚koronadluhopisy‘ už zůstanou navždy. A budeme mít i delší dobu možnost vydávat státní dluhopisy na úrovni EU,“ doplnil kolegu Lars Feld.
Jedním dechem však dodal, že sami Němci si nemyslí, že by to bylo užitečné. Ostatně s myšlenkou společných dluhopisů napříč EU se vždy pojily kontroverze. Skepticky se k nim stavějí hlavně konzervativnější státy, kterým se nechce podporovat ty velmi zadlužené. Váhavost ale nakonec převálcovala pandemie a její dopady na unijní ekonomiku.
–ČTK/RED–
