Český trh práce determinuje vysoký počet zaměstnanců závislých na veřejných rozpočtech, ale jinak chybějící pracovní síla. Dle aktuálního průzkumu Grafton Recruitmen tak aktuálně dochází napříč obory i regiony k růstu mezd.
Zároveň se v části firem vrací na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly loni sníženy či zcela pozastaveny. To vše v situaci rychle rostoucí inflace [4,1 % v srpnu], kdy růst mezd ekonomové řadí mezi hlavní inflační tlaky.
„I přes mírný růst ekonomiky se dá očekávat, že návrat na předcovidovou úroveň bude ve většině odvětví pomalejší, než by si firmy přály. Jedním z důvodů je pokračující nedostatek lidí, ve výrobě pak i zdrojů a komponentů,“ vysvětluje ředitel Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.
Český dlouhodobě neflexibilní trh práce podle něj nevyřešila ani pandemie. Dle jeho názoru za to mohou i vládní podpůrné programy, které loni i letos držely nízkou nezaměstnanost.
Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 %. Přibylo i učitelů na ZŠ
Průvodním jevem tak nadále zůstává nedostatek pracovníků napříč obory. Situace je nyní o to horší, že firmám stále chybějí zahraniční pracovníci, kteří loni opustili kvůli pandemii Česko a dosud se nevrátili v původních počtech.
„Záchranu nelze očekávat ani od technologií, které by nahradily jednoduché manuální úkony. Investice do nich se totiž odkládají na dobu, než si podniky vytvoří finanční rezervy, které padly na loňské odstávky a udržení personálu,“ upřesňuje Malo.
Dodejme, že s nedostatkem pracovníků se potýká většina evropských států, včetně Německa. A to kvůli tomu otevírá svůj pracovní trh lidem z EU i mimo ni.
„Fakt, že tu nemáme zahraniční pracovníky, znamená, že nejsme schopni tu současnou konjunkturu plně využít. Firmy odmítají zakázky a ty, které berou, často kvůli nedostatku lidí nestíhají, a jsou za to penalizovány,“ uvedl pro FinTag.cz před nedávnem viceprezident Svazu průmyslu a dopravy [SP ČR] Radek Špicar.
Podle něj například Němci svůj „německý vysavač“ evropských pracovních sil spustí v několika nejbližších týdnech a měsících.
Kandidáti si dnes určují i podmínky
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce si uvědomují i samotní uchazeči, kteří si mohou vybírat z mnoha nabídek a svým způsobem určovat výši mzdy. Pokud dnes mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic.
Mnoho zaměstnavatelů tak zavádí další motivační benefity a náborové příspěvky, kterými chtějí nové kandidáty přilákat. Tyto bonusy jsou však v některých segmentech z důvodu spojování pozic vyvažovány rostoucími požadavky na uchazeče.
Náborové příspěvky jsou stále častější. Činí desítky i stovky tisíc
Ve velké části firem zároveň dochází k návratu finančních a nefinančních benefitů, které byly v loňském pandemickém roce pozastaveny.
Trh práce selhává ve stavebnictví a realitách
Objem práce a poptávka po zaměstnancích ve stavebnictví a realitách narůstá. Tento boom však brzdí jak nedostatek stavebního materiálu a jeho rostoucí ceny, tak situace na trhu práce. Nejhůře se náborářům obsazují pozice, jako jsou přípravář, rozpočtář, stavbyvedoucí nebo projektový manažer. S nedostatkem těchto pracovníků se přitom potýkají jak stavební a konzultační firmy, tak developeři.
Některé firmy jsou podle průzkumu Grafton Recruitmen kvůli nedostatku volných uchazečů ochotny dělat kompromisy ve svých požadavcích. Počítají například s doučením angličtiny. V odborné kvalifikaci a zkušenostech však ústupky obvykle dělat nechtějí. Mzdy na pozicích projektových manažerů či stavbyvedoucích rostou napříč všemi regiony. Nejvíce pak na Moravě a Vysočině.
Nedostatek pracovníků v IT a telekomunikacích
Zatímco loňský rok byl ve znamení pozastavování nových a plánovaných akcí, výrazného omezování nových náborů, ukončování spolupráce, tak letošek přinesl oživení a s ním výrazně vyšší požadavky na obsazování IT pozic. Nejdříve firmy hledaly seniornější pozice, později však musely vzhledem k nedostatku volných kandidátů slevit ze svých požadavků.
Asi nejhůře se dnes firmám daří obsazovat seniorní pozice v oblasti bezpečnosti. Stále větší nedostatek je i Java Developerů. A přibývá pozic, které kombinují technické znalosti a zkušenosti s měkkými dovednostmi. Sem patří například schopnosti práce v týmu, umění komunikace či dovednosti vysvětlit laikům složité IT řešení.
Průměrné mzdy se letos zvedaly zejména na vedoucích pozicích a růst se dal zaznamenat také v regionech. Naopak pokles byl patrný na pozicích business analytiků.
Nedostatek v odvětví inženýringu a výrobě
Na rozdíl od loňska, kdy byla většina firem spíše opatrná a v důsledku pandemie nenabírala větší počty uchazečů, došlo letos ke zvýšení poptávky po nových zaměstnancích. Největší zájem mají firmy o kvalifikované i nekvalifikované uchazeče do výroby. Dále pak do sektoru automotive či do konstrukčních týmů. Stejně jako v předchozích letech chybí i letos nejvíce pracovníci elektra, svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě.
Výrobní firmy poptávají brigádníky. Ti ale chtějí do kanceláří
Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců ve výrobě umocnil odliv zahraničních pracovníků. Nedostatek kvalifikovaných dělníků a řemeslníků se rostoucí počet firem snaží zčásti řešit financováním rekvalifikačních kurzů a certifikátů.
K navyšování mezd docházelo převážně u odborných pozic, a to zejména v Praze, ve Středočeském, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji, nejvíce pak na Olomoucku, kde roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná.
Trh práce selhává v logistice
Po loňském boomu e-komerce, s nímž souvisel rozmach logistiky, došlo letos k lehkému ochlazení trhu. I když poptávka po těchto službách o něco klesla, sektoru se stále daří nadprůměrně. Loni společnosti poptávaly především skladníky, které částečně vykrývali lidé ze segmentu hotelnictví a gastro provozů. Část z nich se ale navrátila zpět ke své původní profesi, a zaměstnanci ve skladech tak opět chybí. A nedostatek lidí prohlubuje odliv zahraničních pracovníků, kteří v tomto segmentu mají tradičně silné zastoupení.
V oblasti nákupu není nábor nových zaměstnanců nyní tak silný jako před pandemií. Souvisí to především s větší automatizací a reorganizací nákupních týmů. Růst mezd v logistice nebyl nijak výrazný.
Firmy navyšovaly mzdy pouze v případě, kdy chtěly přilákat více kandidátů a předstihnout konkurenci. Navyšování se tedy pohybovalo v rámci jednotek procent, a to nejvíce v oblasti přímé logistiky. V Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji pak došlo dokonce ke snížení mezd.
Nedostatek v bankovnictví a finančních službách
I v oboru bankovnictví a finančních služeb stoupla oproti minulému roku poptávka po nových zaměstnancích. Ve většině případů se nejedná o nová místa, ale o náhrady za bývalé zaměstnance, kteří se rozhodli změnit obor. Kandidátů na trhu práce je ovšem málo a zaměstnavatelé často hledají uchazeče z jiných sektorů a slevují ze svých požadavků.
Nejhůře se obsazují pozice z front office. Jako jsou pracovníci přepážky nebo klientští poradci. Chybějí účetní i fakturanti. Dále posiluje trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě pozice najednou.
Startovací mzdy finančních manažerů klesly. Nižší mzdu kompenzuje více benefitů. Největší pokles mezd zaznamenává Ústecký kraj. Bankéři si polepšili zejména v menších krajích, ve větších městech a v Praze zůstaly mzdy beze změny.
Nedostatek v obchodu, retailu a marketingu
V uplynulém roce rostly zejména firmy s rychloobrátkovým spotřebním zbožím a ze segmentu e-komerce. Poptávka po nových zaměstnancích se oproti předchozím letem nijak výrazně nezměnila. A to především díky nízké fluktuaci pracovníků a jejich nižší pracovní vytíženosti v době pandemie. Nábor je aktivnější jen v oblasti e-komerce. Nejhůře se lidé hledají na pozice v rámci digitálního marketingu a lidé mluvící německy.
V Česku nabízí své zboží podle Heureka.cz cca 50 tisíc e-shopů
Dobrá zpráva je, že se obor dočkal růstu mezd. Startovací mzdy obchodníků vzrostly prakticky ve všech regionech a růst zaznamenaly také marketingové pozice. V maloobchodu pak rostly mzdy především v regionech, v Praze naopak klesly, to i na manažerských pozicích. Prakticky beze změny zůstaly mzdy v Moravskoslezském kraji.
Nedostatek v HR, administrativě a právu
Největší pracovní nápor zaznamenal během pandemie obor lidských zdrojů. Jeho pracovníci museli řešit nejen úkony spojené s pandemií, ale i nedostatek kandidátů na trhu práce. Oproti loňsku se mírně zvyšuje poptávka zejména po pracovnících HR a zákaznického servisu. Nejčastěji však jde spíše o náhradu za jiného pracovníka než o rozšiřování stavu. Po pandemii totiž potřebovalo mnoho pracovníků změnu, a proto tento obor opustili.
Konkrétně do zákaznického servisu se však lidé hledají složitě, pro kandidáty není tato práce příliš atraktivní.
U administrativních pozic musejí pracovníci často zastávat více rolí. Jde o jeden z požadavků, který dnes často zaměstnavatelé mají jak na stávající zaměstnance, tak i nové uchazeče o práci. Ke zvyšování mezd docházelo zejména u HR pracovníků, mzdy se naopak snižovaly u právníků v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji.
Nedostatek ve zdravotnictví a farmacii
V důsledku pandemie mají společnosti z oboru farmacie a zdravotnictví více práce a zakázek než v předchozích letech. Dochází proto k výraznému růstu poptávky po nových pracovnících. Hlad po lidech panuje jak ve farmacii, a to především v oblasti výzkumu, obchodu a e-komerce, tak i ve zdravotnictví a lékárnictví. Kritický nedostatek kvalifikovaného personálu je prohlubován i tím, že řada pracovníků odtud odchází za kariérními příležitostmi do zahraničí.
Na nové i stávající zaměstnance je proto kladen velký tlak a často musí pracovat přesčas. Zdravotnická zařízení se snaží situaci řešit náborem cizinců s potřebnou uznanou atestací či ratifikací zkoušek. Navzdory přesčasům a nedostatku personálu došlo k poklesu mezd u všeobecných lékařů, a to napříč všemi kraji. Mzdy zdravotních sester naproti tomu rostly a polepšily si i obchodní pozice spojené s farmacií. Největší zájem mají uchazeči o marketingové a obchodní pozice.
Nedostatek v podnikových službách
I když obor podnikových služeb loni fungoval bez výpadků a rostl i navzdory pandemii, mzdy se oproti loňskému roku příliš nezměnily. Výjimku tvoří jen oblast IT, některé komplexnější finanční pozice. Dále pak pozice vyžadující znalost nedostatkové němčiny, francouzštiny a severských jazyků.
Nové zaměstnance hledala a nabírala většina center i v době nouzového stavu a také nyní v oboru vládne vysoká náborová aktivita. Nejvíce obsazovaných pozic je v oblasti financí, IT a zákaznických služeb, objevují se však i obchodní a marketingové role. Kvalifikovaných uchazečů je málo, a tak si mohou vybírat z mnoha nabídek a svým způsobem určovat i výši mzdy.
–RED–
