Česká národní banka [ČNB] vydala zlatou minci v hodnotě 10 000 korun k výročí 1100 let od úmrtí české světice, kněžny Ludmily. Zlatá Svatá Ludmila je mince s vůbec nejvyšší nominální hodnotou v emisním období 2021–2025 ČNB.
V běžné kvalitě s vroubkovanou hranou bylo emitováno 3 800 kusů mince. Dalších 8 500 kusů bylo vyraženo ve špičkové kvalitě s vysoce leštěným mincovním polem, matovaným reliéfem a hladkou hranou. Nominální hodnota mince 10 000 korun není totožná s prodejní cenou. Ta je výrazně vyšší a zohledňuje mimo jiného aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů ČNB.
„Svatá Ludmila je vyprodána. Zájem o ní byl již několik měsíců před emisí. Její cena tehdy byla 46 tisíc korun. Mince ČNB je nutné pro velký zájem rezervovat ještě před jejich vydáním,“ uvedli pro FinTag.cz zástupci e-shopu Zlate-mince.cz s tím, že si lze o minci už jen podat žádanku pro případ, že by se objevil její individuální prodejce.
Zlatá mince o ryzosti 999,9 byla vydána v běžném [standard] a špičkovém [proof] provedení. Ty se od sebe liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 34 mm, hmotnost 31,107 g a síla je 2,4 mm. Ke každé minci se dodává katalogová karta červené barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.
Kdo byla Svatá Ludmila
Emise mince je významná už kvůli tomu, že kněžna Ludmila byla ve 12. století vůbec jako první žena v českých dějinách svatořečena.
„Její život, smrt a legendy o zázracích byly v minulosti inspirací pro mnoho umělců, díky kterým mohl být odkaz této obdivuhodné ženy dochován dodnes. Naší zlatou mincí chceme tento živý odkaz doplnit a připomenout nejen výročí úmrtí, ale zejména život první české světice,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Ludmila, narozena okolo roku 860, byla dcera Slavibora, velmože z hradu Pšov [pozdější Mělník], podle některých pramenů knížete srbského. Kolem roku 874 až 875 se provdala za prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I.
Ludmila byla babičkou a po smrti svého syna Vratislava také vychovatelkou knížete Václava, patrona českého národa a symbolu české státnosti. Její vliv na Václava byl jablkem sváru mezi ní a Václavovou matkou Drahomírou. Drahomíra ostatně zosnovala vraždu Ludmily [15.9. 921] na hradě Tetín, kde byla česká světice původně pochována. Po zvěstech, že nad jejím hrobem dochází k zázrakům, byly její ostatky na přání knížete Václava převezeny na Pražský hrad.
Význam její osobnosti pro český národ dokládá nespočet legend, písemností a uměleckých děl zachycujících její život a zejména smrt. Svatou Ludmilu jako „bábu Václava“, zmiňuje i Dalimil ve své kronice. Píše se o ní i ve Velislavově bibli, v malbách na hradě Karlštejn nebo v oratoriu Antonína Dvořáka.
Mimořádná žena rovná se mimořádná mince
Zlatá mince věnovaná kněžně Ludmile je v pořadí čtvrtou pamětní mincí České národní banky v tomto emisním období 2021–2025 a zároveň mincí s nejvyšší nominální hodnotou. Nominál 10 000 Kč ponese v tomto emisním období už jen mimořádná stříbrná mince ke 100. výročí založení Velké Prahy, kterou ČNB vydá letos na konci listopadu.
Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů. Ten na na její lícní stranu umístil výjev z Velislavovy bible, na němž Ludmilu její vrazi Tunna a Gomon uškrtili závojem. Na rubové straně je zobrazen portrét české světice s pro ni symbolickým závojem a knížecí korunkou. Na návrh zlaté mince ČNB vypsala v březnu 2020 soutěž. Té se zúčastnilo 19 výtvarníků, kteří předložili celkem 23 sádrových modelů. Ražbu mince provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Blíže ji guvernér centrální banky Jiří Rusnok představí 16. září při slavnostním připomenutí výročí úmrtí kněžny Ludmily na Pražském hradě.
–DNA–
