Německo se dnes [26.9.] probudilo do volebního dne, který ukončí 16letou éru Angely Merkelové. Němci si zvolí nové složení Spolkového sněmu a nového kancléře. Výsledky těchto voleb budou klíčové pro Německo i celou EU.
O nástupnictví po Angele Merkelové v čele Německa se otevřeně hlásí trojice kandidátů. Sociální demokrat Olaf Scholz [SPD], konzervativec Armin Laschet [CDU/CSU] a Annalena Baerbocková z ekologické strany Zelených.
Co se týče voleb do německého Spolkového sněmu, průzkum zveřejněný televizí ZDF ve čtvrtek 23. září za favorita stále ještě považuje Scholzovu SPD s 25 procenty, Laschetova unie za sociální demokracií zaostává jen o dva procentní body. V týdnu představily své sondáže také agentura Kantar a institut Yougov. Podle obou agentur by pro SPD hlasovalo 25 procent lidí, zatímco pro CDU/CSU by to v obou případech bylo shodně 21 procent.
Do Spolkového sněmu se podle průzkumů dostanou všechny strany, které jsou v něm již nyní zastoupeny. Zelení by mohli získat až 17 procent hlasů, ale třeba Yougov udává jen 14 procent. Pro Zelené, kteří poprvé zcela vážně pomýšleli na kancléřský úřad, je to šok, neboť ještě na přelomu dubna a května byli v průzkumech nejsilnější stranou. Tehdy měli na dosah prolomení 30procentní hranice. I tak pro ně letošní výsledek bude oproti roku 2017 úspěch, tehdy získali 8,9 procenta hlasů.
Klima, covid-19 a Merkelová
Hlavními tématy předvolebních kampaní jsou sice klimatické otázky, přechod na bezuhlíkové energetické zdroje či obnova hospodářství po pandemii nemoci covid-19, neméně důležitou se ale stala i sama kancléřka. Volby jsou totiž první v dějinách spolkové republiky, kdy úřadující kancléř neobhajuje svůj mandát.
Voliči, kterých má 83milionové Německo 60,4 milionu, tak budou na volebním lístku marně hledat jméno Angely Merkelové. Ta přes 30 let jako poslankyně Spolkového sněmu zastupovala sever Předního Pomořanska s ostrovem Rujánou. Poslanecký mandát zde poprvé získala v roce 1990 a pak ho sedmkrát obhájila. Nejhůře si tam vedla v roce 1998, kdy se pro ni vyslovilo 37,3 % voličů. Naopak v roce 2013 tam získala přes 56 % hlasů.
Stejně dobře jako ve svém volebním obvodu se jí dařilo na spolkové úrovni. Po těsně vyhraných volbách v roce 2005 se stala poprvé kancléřkou. Konzervativní unii poté dovedla k vítězství ve třech dalších volbách. V roce 2013 pro CDU/CSU hlasovalo 41,5 procenta zúčastněných voličů a o čtyři roky později 32,9 procenta. To je výsledek, od kterého letos budou všechny strany včetně unie velmi vzdáleny.
Jaký se čeká výsledek voleb do Spolkového sněmu
Podle průzkumů si v německých volbách mohou mírně polepšit i svobodní demokraté [FDP]. Tato liberální strana před čtyřmi lety dostala 10,7 procenta hlasů, nyní se pohybuje mezi 11 až 13 procenty. Horší výsledek zřejmě čeká protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo [AfD]. Ta je dlouhodobě označována jako populistická až krajně pravicová. V roce 2017 pro ni hlasovalo 12,6 procenta voličů. Letos by to mohlo být podle průzkumů okolo deseti až jedenácti procent. Hůře si vede i postkomunistická strana Levice, která klesá k pětiprocentnímu prahu pro vstup do parlamentu. Průzkumy Levici předpovídají mezi šesti až sedmi procenty, před čtyřmi lety dostala 9,2 procenta.
Ačkoli se Levice zřejmě stane nejslabší parlamentní stranou, může se stát pomyslným jazýčkem na mocenských vahách, který Scholzovi otevře cestu do kancléřství. Scholz totiž výslovně nevyloučil možnou koalici se Zelenými a postkomunisty. Před takto levicovou vládou varují liberálové a konzervativci. Laschet dokonce hovoří o politickém zemětřesení. Toho ostatně podpořila i samotná Merkelová.
„Nejlepší cestou pro naši zemi je spolková vláda vedená CDU/CSU s Arminem Laschetem jako spolkovým kancléřem,“ podpořila Merkelová kancléřského kandidáta její strany.
Stejnou roli jako Levice chtějí sehrát také liberálové. Jejich šéf Christian Lindner od jara otevřeně říká, že chce pro FDP takovou povolební pozici, kdy bez ní nebude žádná vláda možná. Podpora FDP je klíčová pro kancléřské plány Lascheta.
Jasno bude až zítra ráno
Volební místnosti se otevřou v 08:00 a uzavřou v 18:00, kdy televize ARD a ZDF zveřejní své prognózy. Předběžné konečné výsledky se očekávají v noci na pondělí.
Velký počet koaličních možností je předzvěstí dlouhých a náročných povolebních vyjednávání. To může znamenat, že Merkelová, která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát zatím drží kancléř sjednotitel Helmut Kohl.
Vedle spolkových voleb se v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně konají také zemské volby, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a v plánu jsou i místní referenda. Například obyvatelé Berlína v poradním referendu hlasují o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.
–ČTK/RED–
