Soudní dvůr Evropské unie tento týden začal posuzovat spor Polska a Maďarska s Evropskou komisí [EK] ohledně výkladu právního státu. A zároveň o navázání evropských dotací na výklad tohoto pojmu.
Varšava i Budapešť zahájily své soudní tažení konkrétně proti novému pravidlu, které umožňuje EK odebrat evropské dotace zemi, která nemá nezávislé justiční orgány. Podle Maďarska a Polska je definice vlády práva nejasná.
Sedmadvacítka členských států se přes odpor obou zmíněných zemí na nové podmíněnosti [možnost čerpat evropské dotace při splnění atributů právního státu] shodla loni v prosinci. Polsko a Maďarsko kvůli tomu hrozily vetem sedmiletého unijního rozpočtu. Pak se ale spokojily se společným prohlášením summitu EU, podle něhož musí pravidlo přezkoumat soud. Na ten se obě země společně obrátily letos v březnu.
Komise uvedla, že využije k ochraně dodržování unijních smluv všechny prostředky. Právě v pozastavení přísunu evropských peněz přitom vidí unijní činitelé páku, která by nacionálně-konzervativní vlády obou zemí mohla přimět ke kompromisům.
Polská a maďarská pozice ve výkladu právního státu
Varšava i Budapešť tvrdí, že EK nemá pravomoc definovat pojem „vláda práva“ nebo stanovovat podmínky pro jeho naplňování. Zástupci obou zemí uvádějí, že by se EU měla držet svých smluv. To znamená nesnažit se přijímat pravidla, která by mohla být namířena výhradně vůči některým státům.
„Fungování právního státu by mělo být posuzováno nezávisle na rozpočtu EU,“ prohlásil před unijním soudem zástupce maďarského ministerstva spravedlnosti Miklós Fehér.
Jeho polská kolegyně Sylwia Zyreková zpochybnila nejen kompetence EK, ale i samotný nejvyšší unijní soud. Ten podle ní může být zpolitizován. A to proto, že je složen ze zástupců navrhovaných vládami jednotlivých zemí.
Pozice EU a hlavně EP ve výkladu právního státu
Na druhé straně sporu stojí právníci unijních institucí, kteří nové pravidlo hájí jako klíčový nástroj pro ochranu unijního rozpočtu před možným zneužíváním peněz.
„Právní stát je zásadní podmínkou pro dobré hospodaření s unijními penězi,“ řekl právní zástupce Evropského parlamentu [EP] Tamás Lukácsi.
Právě europarlament naléhá na EK, aby začala nové pravidlo uplatňovat ještě před rozhodnutím soudu, které se čeká patrně až v první polovině příštího roku. EP se chystá ještě v říjnu podat na unijní exekutivu žalobu pro nečinnost, pokud komise mechanismus nespustí. EK proto podle několika unijních činitelů hodlá podmíněnost poprvé využít již tento měsíc. Pokud by však Maďarsko a Polsko nynější soudní spor vyhrály, bude muset komise patrně proceduru anulovat.
Dodejme, že další spor Polska s EK běží kvůli sporům Česka s Polskem o způsobu další těžby v hnědouhelném dole Turów. Ta ohrožuje životní prostředí na české straně. Soudní dvůr EU přitom Polsku nařídil zastavit činnost dolu na hranicích s Českem. Polsko však jeho rozhodnutí nerespektovalo. Stejně tak jako nerespektuje sankce [cca 12,7 mil. Kč denně], které mu v takovém případě uložil. Mluvčí komise přitom sdělil, že EK „včas“ vyzve Polsko k zaplacení sankcí uložených Soudním dvorem EU.
Spory se táhnou již několik let
S oběma zeměmi vedou unijní orgány spory již několik let. Soudy se týkají údajného omezování nezávislosti justice a médií. Minulý týden do vývoje výrazně zasáhl polský ústavní soud, který zpochybnil nadřazenost práva EU nad polskou ústavou.
V Polsku pak následně demonstrovaly ve stovkách měst sta tisíce lidí právě na podporu členství své země v EU. Učinili tak po nálezu ústavního soudu, jehož soudce jmenovala tamější vládní strana Právo a spravedlnost [PiS]. A podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům EU.
Nezávislá televize TVN 24 ukázala záběry s davy lidí, které se s vlajkami Polska a EU shromáždily ve Varšavě, Krakově, Poznani a dalších městech. Státní televize TVP, která podle kritiků tlumočí pohled vlády, k záběrům z demonstrací napsala, že jde o „protest proti polské ústavě“.
K soudní při se vyjádřila i končící německá kancléřka Angela Merkelová. Dle ní by se měly neshody řešit, že spolu budou členové vzájemně hovořit, než soudními rozhodnutími.
„Všichni jsme členy Evropské unie, což znamená, že máme povinnost se vždy pokoušet o nalezení kompromisu – aniž bychom se samozřejmě vzdali svých principů. […] Myslím, že nastal čas podrobněji hovořit s polskou vládou o tom, jak překonat problémy,“ uvedla.
–ČTK/RED–
