Koncem loňska dosáhl počet cizinců pracujících v Česku 741 967 osob. Na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství se cizinci podíleli 14,2 %. Nejvíce jich pracuje ve zpracovatelském průmyslu.
Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle něj loni počty cizinců zaměstnanců [644 164] i počty cizinců držitelů živnostenského oprávnění [97 803] vzrostly. Mezi cizinci-zaměstnanci u nás v roce 2020 převažovali muži [62,8 %]. Převaha mužů je patrná hlavně u skupiny občanů pocházejících ze zemí EU27. Mezi občany třetích zemí je podíl mužů o něco nižší.
„Počty cizinců zaměstnanců zaznamenaly loni růst o 3,6 procenta. Počty cizinců držitelů živnostenského oprávnění se zvýšily o 4,3 procenta. Zahraniční pracovníci hrají na domácím trhu práce důležitou roli a některá odvětví se bez nich neobejdou,“ říká expertka na migraci z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Jarmila Marešová.
Z hlediska typu registrace se u cizinců-zaměstnanců nejvíce navýšily počty informačních karet občanů Evropské unie. Od roku 2015 vzrostl jejich počet zhruba o 145 tisíc. Oproti tomu nejnižší přírůstek za uvedené období byl u držitelů takzvaných modrých karet, a to o pouhých 614 osob.
Z cizinců je u nás nejvíce Slováků a Ukrajinců
Mezi cizinci evidovanými úřady práce měli loni nejvyšší zastoupení občané Slovenska [204 294] a Ukrajiny [159 468]. Následovali Poláci, Rumuni, Bulhaři a Maďaři. Zejména počty Ukrajinců u nás od roku 2017 výrazně rostou. Což dle ČSÚ pravděpodobně souvisí se zavedením některých programů ekonomické migrace cílených právě na tyto zahraniční pracovníky.
„Dynamický vývoj však v posledním období můžeme sledovat například i u občanů Maďarska,“ upřesnili zástupci ČSÚ.
Vyřídit pracovní povolení pro cizince trvá čtyři měsíce i déle
Ve zpracovatelském průmyslu bylo loni zaměstnáno 31,2 procenta z celkového počtu cizinců-zaměstnanců ze zemí EU27. 24,9 procenta pak činili cizinci zaměstnanci z třetích zemí. Následují administrativní a podpůrné činnosti, zahrnující agenturní zaměstnávání, dále obchod a stavebnictví.
Firmy chtějí více otevřít pracovní trh lidem ze zemí mimo EU
Podle tříd klasifikace zaměstnání pracuje nejvíce cizinců-zaměstnanců jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Na tuto kategorii připadalo v roce 2020 celkem 28,8 procenta ze všech zahraničních pracovníků. V posledním období je však patrný trend rostoucího počtu podílu cizinců zaměstnaných i v kategoriích připadajících na polokvalifikované profese, tedy u obsluhy strojů a zařízení a u řemeslníků a opravářů. A současně narůstá také skupina cizinců vykonávajících kvalifikované práce.
Čechů dlouhodobě ubývá
Podle posledních statistik i nadále ubývá české populace. Na konci září 2021 byl počet obyvatel České republiky o 19,7 tisíce nižší než na počátku roku. Počet obyvatel země tak zůstal na konci třetího čtvrtletí pod hranicí 10,7 milionu.
„V průběhu prvního čtvrtletí letošního roku obyvatel Česka ubývalo v důsledku vysokého počtu zemřelých. Druhé čtvrtletí bylo naopak celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů, a to k 30. září na 10,68 milionu,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Mezi přistěhovalými obyvateli tradičně převládali občané Ukrajiny [48 %] a Slovenska [11 %]. Mezi cizinci, kterým byl v průběhu prvních třech čtvrtletí ukončen pobyt na území ČR, bylo nejvíce Slováků [33 %], Němců [12 %] a Ukrajinců [10 %].
Kontrola pracovníků mimo země EU je nedostatečná, tvrdí lékaři
Na celkovém úbytku populace o 19,7 tisíce se podílely obě složky reprodukce. Zemřelých bylo o 18,2 tisíce více než narozených a bilance zahraniční migrace skončila se ztrátou 1,5 tisíce osob. V průběhu prvních tří čtvrtletí roku se živě narodilo 84,7 tisíce dětí, o 0,5 tisíce více než o rok dříve. Meziročně vzrostl počet dětí narozených jako druhorozené, prvorozených a dětí třetího a vyššího pořadí naopak ubylo.
Počet zemřelých v prvních devíti měsících roku dosáhl 102,9 tisíce. Meziročně došlo k nárůstu zemřelých o 17,7 tisíce, respektive o jednu pětinu. Nejvíce lidí u nás zemřelo v prvním čtvrtletí [13,8–16,8 tisíce měsíčně], naopak nejméně v červnu až září [8,6–8,9 tisíce měsíčně]. Z pohledu pětiletých věkových skupin největší počet zemřelých vykázala skupina 75–79letých, zatímco ve stejném období roku 2020 to byla kategorie osob 85–89letých.
–DNA–
