Odklon od fosilních paliv má pro Švédsko politicky velmi negativní důsledek. Jsou to stovky milionů eur, které má v zemi investovat do větrných elektráren čínská státní firma China General Nuclear Power Group [CGN].
Tato čínská společnost přitom již vlastní podíly v projektech šesti švédských větrných elektráren, a to včetně 75% podílu v Markbygden Ett. Což je první část plánovaného obřího projektu v severním Švédsku. Markbygden Ett má být po dokončení dosud největší pobřežní větrná farma v zemi. Opoziční politici s čínskou účastí ale nesouhlasí.
„Až dojde na výrobu elektřiny, rostoucí podíl ve vlastnictví cizích zemí je nejenom podstatou problému, ale problém sám. Zvláště, když mluvíme o takových zemích jako je Čína,“ uvedl odborník na energetiku z Moderate Party Lars Hjämered.
Jeho protějšek ze Švédských demokratů, Mattias Bäckström Johansson, pak nazval přístup své země k čínským investicím do různých sektorů, včetně energetického, za „naivní“.
Jsou to právě členové z pravostředové Moderate Party a pravicových Švédských demokratů, kteří kritizují čínské pronikání do švédské energetiky. Přičemž zastupují dvě nejsilnější švédské opoziční strany. Jejich kritiku navíc podněcuje postoj švédského ministra energetiky Anderse Ygemana. Ten uvedl, že vláda si je „tohoto problému“ vědoma, ale současně dodal, že růst čínského globálního vlivu je „příležitostí i výzvou“.
Švédské dilema: S Čínou nebo bez Číny
Čínská výroba energie se v desetimilionovém Švédsku stala před tamějšími volbami v příštím roce horké téma. Projektu Markbygden Ett s účastí čínské CGN si navíc všímají analytici státní švédské Agentury pro obranný výzkum [FOI]. I ti varují před riziky spojenými s vlivem Číny v klíčové energetice pro každou zemi.
„Pokud se bude čínský podíl ve švédské energetice zvyšovat, mohla by pak Čína využívat svůj vliv v nátlaku na Švédsko,“ uvedl specialista na Čínu v rámci FOI Oscar Almen.
Upozornil například na to, že čínský zákon o bezpečnosti státu z roku 2017 čínským společnostem ukládá povinnost shromažďovat v zemích své působnosti citlivé informace a ty dále předávat do Číny.
Čína by tak podle něj mohla následně využívat důvěrné informace o jednotlivých osobách, společnostech, veřejných organizacích, jež s CGN spolupracují. A ty by pak mohla využívat také pro své politické cíle.
Čínská finanční přesilovka
Na druhé straně tady ale jsou i potřeby Švédska. Tamější vláda chce do roku 2040 využívat jen obnovitelné zdroje energie [OZE]. V zemi se tak diskutuje o větrných elektrárnách, ale také o těch jaderných. Shoda prozatím panuje jen v tom, že poptávka švédského průmyslu a navazujících odvětví po OZE se do roku 2045 zvýší dvojnásobně.
Země svůj energetický mix přitom řeší již několik let. Partnerství s Čínou uzavřela v roce 2015. Tedy v době, kdy Čína formulovala svou strategii „Made in China“, jejíž praktickou stránkou je státní podpora čínským společnostem s cílem dosáhnout vedoucí role v sektorech high-tech, včetně čisté energie. A Švédsku, které v té době usilovalo o zvýšení kapacity svých větrných elektráren, přišly asijské peníze vhod. O dva roky později tak CGN nabyla podíl v Markbygden Ett. A za něj zaplatila nemalé peníze. Podle Asociace švédské větrné energetiky do něj společně s ostatními vlastníky investovala 7,8 miliardy švédských korun [770 mil. eur/19,5 mld. Kč].
Nyní z toho ale mají mnozí ve Švédsku těžkou hlavu. A útěchu jim neposkytují ani obhájci čínské účasti, kteří poukazují na to, že firma má podíly také ve větrných elektrárnách ve Francii, Belgii a Nizozemsku. A řešení není ani odklon od větrných elektráren k jaderným elektrárnám. I zde totiž hraje Čína prim. Ve Velké Británii má podíly v jaderných elektrárnách v Sizewell a Hinkley. Zákaz má čínská firma pouze ve Spojených státech, kde jí tamější úřady zařadily v roce 2019 na černou listinu kvůli jejímu údajnému pokusu ukrást technologii využitelnou pro vojenské účely. To CGN rozhodně popřela.
Švédsko-čínskou spolupráci provází kontroverze
Rostoucí obavy z CGN a jejího zapojení do větrné energetiky se ve Švédsku propojují s obavami ze sílícího vlivu Číny v oblasti obchodu a politiky v zemi. Zkušenosti s tím již mají velká průmyslová švédská města, včetně Gothenburgu, kde sídlí automobilka Volvo Cars, jíž nevlastní nikdo jiný než opět Číňani. Zástupci města teď například odstoupili od společných projektů s čínskými městy s odvoláním na tamní porušování lidských práv. Stockholm zase zakázal čínské společnosti Huawei účast na výstavbě internetové sítě 5G. Podle jeho zástupců by tato telekomunikační společnost mohla být čínskou vládou zneužita k získávání tajných informací.
Ve Švédsku se dnes stále častěji diskutuje i zpřísnění legislativy o zahraničních investicích, což od země ostatně vyžaduje Evropská komise. Švédská vláda tak již v květnu představila návrh tvrdších podmínek pro vstup zahraničních investorů do švédských firem. Návrh zahrnuje i regulaci spolupráce mezi švédskými a zahraničními společnostmi, pokud by se to dotýkalo národních zájmů.
Zákon o prověřování zahraničních investic vstoupil v platnost
Podle vládního návrhu by se měl například každý záměr o vstupu významnějšího mimounijního zahraničního kapitálu do země prověřovat před podpisem smlouvy příslušné agentury. Což by se samozřejmě týkalo také energetiky. Zde práci na zpřísnění podmínek potvrdil švédský ministr energetiky Ygeman. Uvedl, že Švédsko podporuje volný obchod, ale jen do určité míry. V případě rizikových investic pak doslova uvedl: „Musíme být schopni rozeznat, kdy některé investice z bezpečnostních důvodů prostě raději odmítnout.“
Michal Achremenko
… jo a dopadnou jako svět s čipy. Až se Číňani naštvou, tak jim větrníky demontujou a Švédové si korporativně hodí mašli. To je pořád, aby to bylo levný a to Čína umí, jenže není za to náhrada a světoví ekonomové by měli roztrhat diplomy, protože zapomněli na diversifikaci zdrojů, což dělá každý schopný řemeslník.
Milý pane …, výroba čipů je závislá na dvou asijských gigantech – tchaiwanské Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. a jihokorejském Samsungu. Další gigant japonská továrna od Renesas Electronics, která je hlavním dodavatelem automobilových čipů, lehla v březnu požárem.
Máte pravdu, Čína by ráda vyrovnala krok s TSMC, neboť ušák Trump uvrhl několik čínských technologických gigantů na černou listinu, takže Čína díky Trumpovi na všech typech čipů pracuje, přičemž jak pokračuje, není zcela známo. Ušáci investují miliardy, ale uvidíme, kdo v tomto boji zvítězí. Takže pane ubožáčku, více rozumu do toho strašení Čínou. Jen je zajímavé, že nám český Tchai wanec ze senátu se svým zbytečným kolegiem nepomohl. A k elektrárnám? Je-li čína světovým gigantem v tomto oboru, co naděláte? To mají kupovat šmejdy z jiných zemí?
Doslova miluji …, kteří reagují na názor druhého tím, že ho označují za ‚ubožáčka‘. Je opravdu smutné, že tě rodiče vytvářeli ve vaně a to, z čeho se vytváří mozek, uplavalo. Zkus si zajít na nějaké psychologické vyšetření, třeba ti s tím pomůžou. Bože můj..proč je takový … Orkáč na světě. :((
Orkáč fundovaně a odborně s přehledem za ,,1“.
Lupo má zkušenosti z vany- takže on bohužel nemá číselnou stupnici!!!!
Odborně za 1, lidsky za 5.
Kde se ve Vás pane Orkáč bere ta nadutost, že nadáváte za něčí názor hned do ubožáků. Zdá se, že jste ten typ, podle sebe soudím tebe. Nikde „veka“ netvrdí, že Čína může za nedostatek čipů, to je Vaše dedukce. Takže za hlupáka jste tu Vy, i když jinak máte pravdu. Chtělo by to trošku sebereflexe a orientace v textu.
Pan Orkáč bude pravděpodobně Rusko-Čínsko-komunisticko spřízněná duše se svým politickým názorem.
Čína všude ve světě ukazuje jaký je „dobrý“ investor a bezohledu na to, že nevyrábí čipy více než Samsung, investuje z oblibou do strategické infrastruktury v Evropě.
Čína je dobrá především v tom, jak strategicky a státem řízeně vykrádá intelektuální a rostlinné bohatství všude na světě.
Za druhé v tom, jak svých investic dokáže zněužít.
Za třetí v tom, jak likviduje politické odpůrce a maskuje genocidu (například Ujgurů).
Pak možná i v jiných věcech…