Průměrná česká domácnost si příští rok na energiích připlatí 943 korun měsíčně. Zvýšené náklady přirozeně nejvíce pocítí nízkopříjmové domácnosti. Podrobnosti o tom přináší studie společnosti PAQ Research.
I když se podle studie vyšší výdaje na bydlení v příštím roce dotknou všech domácností bez ohledu na jejich sociální postavení, tedy i domácností s nadprůměrnými příjmy, nejvíce si připlatí lidé s těmi nejnižšími příjmy.
„Zatímco pro vysokopříjmové domácnosti růst cen představuje relativně malou změnu, u nejchudších domácností může být výrazným zásahem do rozpočtu,“ upozorňují výzkumníci.
Doplatky za energie zaskočí tisíce domácností, tvrdí odborníci
Podle nich příští rok vydá průměrná česká domácnost za bydlení 33 procent svého měsíčního příjmů oproti současným 29 procentům. Domácnostem se pak podle jejich propočtů celkové výdaje na bydlení zvýší v průměru o více než 1 300 korun.
„Skokové zvýšení cen energií pak povede k nárůstu počtu domácností s nárokem na příspěvek na bydlení na přibližně 21 procent, což představuje dalších až 200 tisíc možných žadatelů,“ uvádí výzkumníci s upozorněním, že to bude platit za předpokladu, že se příští rok nijak nezmění příjmy domácností a ani ceny nájmů.
Příspěvek na bydlení problémy domácností nevyřeší
Příspěvek na bydlení mohou dostat domácnosti, u nichž výdaje na bydlení představují více než 30 procent příjmů. V Praze pak musí splnit podmínku alespoň 35 procent příjmů. V letošním roce tyto podmínky splňovalo zhruba 16 procent domácností.
Příspěvek na bydlení dnes aktuálně využívají zhruba čtyři procenta domácností, nárok by na něj přitom již letos mělo, jak již bylo zmíněno, až 16 procent domácností. Jinak řečeno, zhruba půl milionu domácností by jej v případě žádosti o něj dostalo, ale nevyužívá jej.
Srbsko reguluje ceny potravin. ČR čeká bitva o DPH na energie
Lidé se totiž podle výsledků studie často mylně domnívají, že příspěvek je kvůli stropování příliš nízký nebo že pro něj nesplňují kritéria, neví o něm či si neví rady, jak o něj vlastně požádat. K dalším důvodům, které uvedli vybraní respondenti, patří i nechuť o příspěvek žádat kvůli administrativní náročnosti.
Nutno dodat, že nárok na tuto dávku nemají domácnosti žijící v podnájmu nebo v nebytových formách bydlení, jako jsou například ubytovny. A navíc se do uznatelných nákladů nezahrnují veškeré výdaje.
Příspěvek na bydlení limituje takzvaný normativ
Příspěvek na bydlení dorovnává domácnosti rozdíl mezi 30 procenty, v Praze pak 35 procenty příjmů a výdaji na bydlení. Do uznatelných nákladů se přitom počítají nájmy a všechny energie, nikoli ale už splátky hypoték nebo třeba jednorázové opravy. Překážka pak i je, že uznatelné výdaje jsou zastropovány takzvanými normativními náklady bydlení.
„Normativní náklady na bydlení se počítají jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce,“ uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV], do jehož kompetence příspěvek na bydlení spadá.
Pokud jsou reálné výdaje domácnosti na bydlení větší než ty normativní, příspěvek dorovnává náklady pouze do výše platného normativu. To dokládá i modelový příklad studie PAQ Research.
„U samostatně žijícího důchodce s čistým příjmem 14 tisíc korun v menším městě je normativ stanoven na 5 653 korun. Tento důchodce má hranici 30 procent příjmů na 4 200 korun. Jeho maximální příspěvek na bydlení letos činí 1 453 korun [5 653 – 4 200 Kč]. I pokud výdaje na bydlení stoupají na 7 až 10 tisíc korun, nedostane senior vyšší podporu,“ uvádí příklad.
Negativní vliv daného normativu potvrzují i další výsledky studie. Z nich vychází, že již v říjnu 2021 mělo 53 procent potenciálních žadatelů o příspěvek uznatelné výdaje na bydlení vyšší než normativ.
„Příspěvek by jim tak byl více či méně redukován. U jednočlenných domácností má výši příspěvku sníženou dokonce více než 70 procent,“ upozorňují výzkumníci.
MPSV zvyšuje normativ, jenom to ale nestačí
Zmiňovaný normativ zvyšuje aktuální návrh MPSV v závislosti na typu domácnosti o 2,2 až 2,8 procenta. A to takto: Normativní náklady přepočtené podle vývoje indexů spotřebitelských cen, aktuálních cen dodavatelů energií a ostatních služeb souvisejících s bydlením se oproti částkám platným pro rok 2021 zvýšily v rozmezí od 2,2 procenta do 2,8 procenta u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy a od 2,3 procenta do 2,4 procenta u družstevních bytů a bytů vlastníků.
V absolutním vyjádření tak jde o zvýšení měsíčních částek normativních nákladů o 150 korun až 444 korun u bytů užívaných podle nájemní smlouvy. A o 120 korun až 277 korun u družstevních a vlastnických bytů.
Výzkumníci z PAQ ale upozorňují, že taková valorizace nemůže pokrýt aktuální nárůsty cen energií: „Normativ na bydlení stropující uznatelné náklady by v roce 2022 ležel cca 1 100 korun pod náklady na bydlení u průměrné domácnosti, která může o příspěvek žádat.“
Normativ by tak stropoval vydávání příspěvku takřka 2/3 domácností [64 %] s nárokem na příspěvek. A dále zhruba 37 procent potenciálních žadatelů by mělo nárok jen na velmi omezenou podporu [do 500 Kč].
Strop příspěvku je třeba zvýšit o 1 300 až 1 400 Kč
Odborníci tak v reakci na zjištění z výzkumu připravili tři návrhy reformy normativu. A to tak, aby lépe sloužil jako nástroj řešení aktuálního růstu cen energií.
„Střední varianta zvyšuje normativ o 1 300 až 1 400 korun. Reaguje tak na zvýšení výdajů na energií v cílové skupině potenciálních žadatelů o příspěvek,“ přibližují.
Při této variantě se domácnosti dle nich svými náklady na bydlení v průměru pohybují kolem normativu. Ten tak plní svoji funkci. Tedy v průměru odpovídá standardu výdajů na bydlení u domácností, které mohou žádat o příspěvek. Uvolnění stropu pro příspěvky na bydlení by měl přitom řešit speciální zákon MPSV.
„Takové opatření by bylo potřeba. Jiný problém je, že na příspěvek nemají nárok podnájemníci a zpravidla lidé s hypotékou. Navíc domácnosti, které se do problémů dostanou v lednu, na pomoc budou mít nárok až v dubnu,“ uzavírá sociolog Daniel Prokop.
–VRN–
