Americký FED oznámil odklon od své stávající měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem a příští rok program nákupů ukončí. Zároveň chce zvedat základní úrokové sazby.
Již v březnu příštího roku chce FED docela ukončit současný program nákupů amerických státních dluhopisů. Do té doby nebude ubírat z jejich nákupu po 15ti miliardách dolarů, ale po 30ti miliardách dolarů. Federální rezervní systém tak reaguje na oživování americké ekonomiky a zejména pak na vysokou inflaci.
„Ekonomika už nepotřebuje tak silnou podporu naší měnové politiky. Jsem přesvědčen, že rychle postupujeme k maximální zaměstnanosti,“ oznámil včera [15.12.] na tiskové konferenci šéf FEDu Jerome Powell.
FED avizoval vyšší sazby v roce 2022. Ne všichni tomu ale věří
Co se týče základní úrokové sazby, zástupci FEDu uvedli, že se v příštím roce zvedne nejspíše až třikrát. Rezervní systém přitom stále drží základní úrokové sazby v rozpětí nula až čtvrt procenta. Zvýšení základní jednodenní úrokové referenční sazby odhadli představitelé FED do konce roku 2022 na 0,9 %, v roce 2023 na 1,6 % a v roce 2024 pak na 2,1 %. Případné zvyšování sazeb bude podle nich nyní záviset na vývoji trhu práce.
„Jinak řečeno, FED sice už nemluví o dočasnosti nynější vysoké inflace, nicméně o aktivním boji proti ní [ve smyslu rychlého zvyšování sazeb až nad neutrální úroveň – po vzoru nynějšího postupu ČNB] vlastně vůbec neuvažuje: avizuje pouze to, že chce vysoké inflaci napomáhat méně než dosud,“ okomentoval avizované kroky FED analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Akcie na oznámení FED reagovaly růstem
Hlavní americké akciové indexy po včerejším oznámení zástupců FED smazaly ztráty z předchozích dvou dnů a vyšplhaly se do kladného pásma. Mezi nejvýkonnější patřily akcie americké farmaceutické společnosti Eli Lilly, ty posílily o 10,3 procenta. A to na základě nové smlouvy firmy s vládou USA o dalším nákupu protilátkových přípravků proti covidu-19 za 1,29 miliardy dolarů.
„Kdo chce ještě vidět kapitalismus, musí do Ameriky,“ okomentoval nedávno na FinTag.cz vývoj na amerických akciových trzích drobný investor Jaroslav Šura.
Dle něj je tam budoucí vývoj stále ještě předvídatelný. A tamější firmy jsou dle jeho názoru navíc stále ještě ochotné se podělit o zisky s investory. Ve vztahu k měnové politice Evropské centrální banky [ECB] a dalších evropských bank, které pokračují v kvantitativním uvolňování a politice nízkých sazeb, pak řekl: „Bude pro ně těžké nějak elegantně vycouvat z podpory ekonomiky, aniž by tím nepoškodily předlužené evropské státy.“
V podobném duchu se v podcastu FinTag.cz nedávno vyjádřil ředitel investic Amundi Petr Šimčák. Ten upozornil na to, že už v letech 2008 až 2009, kdy propukla finanční krize, všechny centrální banky zaplavily finanční trhy likviditou. Ale zatímco americký FED dokázal v následujících letech přece jen normalizovat základní úrokové sazby, Evropská centrální banka [ECB] to dosud nezvládla.
„V Evropě se tak v následujících letech staly nulové, a dokonce i záporné sazby normálem. A teď jsme znovu ve fázi, kdy centrální banky zase extrémně vypomohly ekonomice a finančním trhům. Ale už nejen centrální banky, ale i jednotlivé státy, čímž vyhnaly ceny investičních aktiv, které už tak byly ceněny vysoko kvůli nízké inflaci a úrokovým sazbám, znovu nahoru,“ vysvětlil s upozorněním na případné budoucí korekce na trzích.
Budoucí vývoj lze jen těžko odhadnout
Jerome Powell včera dále uvedl, že konec pandemie covidu-19 je stále v nedohlednu. Za této situace je tak podle něj obtížné předvídat budoucí vývoj. A zejména pak vývoj na americkém trhu práce. U odhadu hospodářského růstu zástupci FED uvedli, že ten by se měl příští rok pohybovat v USA kolem čtyř procent. Ještě letos v září ho tipovali na úrovni 3,8 procenta. Podle nich již příští rok poklesne v USA inflace na 2,6 procenta. Byť ta letos v listopadu v USA vystoupala na 6,8 procenta a byla vůbec nejvyšší za téměř 40 let.
Co se týče Evropy, kde meziroční míra inflace v listopadu v eurozóně vystoupila na 4,9 procenta, a byla tak nejvyšší od zavedení eura [v bezhotovostním styku od roku 1999, ve fyzické podobě od roku 2002], prezidentka banky Christine Lagardeová nadále zastává názor, že inflace je přechodná a začne brzy klesat. Což podle analytiků značí i nadále přetrvávající vlažný postoj ECB ke zpřísňování měnové politiky, minimálně ke zvyšování základních úrokových sazeb. ECB prozatím jen oznámila, že na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP za v přepočtu necelých 47 bilionu korun.
V této souvislosti je pak podle mnohých až znepokojivá zpráva, že ECB chce do konce roku 2024 učinit rozhodnutí o podobě nových eurobankovek, jež dle jejího názoru eurozóna nutně potřebuje. Někteří zlí jazykové přitom tvrdí, že není docela vyloučeno, že na nových eurobankovkách při současné měnové politice ECB může být i pěkných pár nul navíc.
Daniel Tácha
