Polská společnost Izba Rozliczeniowa Giełd Towarowych [IRGiT, Clearing House] uzavřela fúzi s maďarskou společností Keller CCP. Jejich cílem je do 30. září příštího roku otevřít clearingové centrum pro střední a východní Evropu.
Úrokové swapy jsou finanční transakce, které využívají banky, investiční a penzijní fondy, pojišťovny a další finanční instituce. Přičemž se jejich prostřednictvím jistí proti nečekaným nákladům na půjčky v důsledku vývoje úrokových sazeb. Tyto swapy jsou „cleared“ prostřednictvím clearingových center.
Evropská jednička v této činnosti je LCH v Londýně. V eurozóně tyto transakce vypořádává burza Eurex ve Frankfurtu. Po odchodu Velké Británie z EU běží mezi oběma subjekty spor o to, která z těchto institucí má tyto transakce zejména provádět.
EU znovu válčí s Británií o úrokové swapy. Chce je do Frankfurtu
Polsko-maďarské clearingové centrum má provozovat společnost Central Post-trade Solutions [CPTS]. Majoritní podíl v ní bude mít Varšavská burza cenných papírů [WSE].
„Rád bych poděkoval našim maďarským přátelům za spolupráci na úžasné cestě, která začíná nabídkou komplexního řešení fakturace pro střední Evropu,“ uvedl předseda představenstva WSE Marek Dietl.
Účastní se polská, maďarská burza i centrální banky
Memorandum o vzniku CPTS již podepsali vlastníci fúzujících společností, tedy zástupci Varšavské burzy cenných papírů, Polské energetické burza [TGE] a za maďarskou stranu pak zástupci Maďarské národní banky [NBH] a Budapešťské burzy [BSE].
„Účelem memoranda je vytvoření významného středoevropského clearingového centra,“ uvedl Marek Dietl.
Upřesnil, že smlouva o vzniku clearingového centra, která obsahuje klíčové obchodní podmínky, předpokládá, že majoritním akcionářem Central Post-Trade Solutions bude varšavská burza.
Polská burza totiž drží sto procent akcií Polské energetické burzy a prostřednictvím jí tak vlastní sto procent akcií Izba Rozliczeniowa Giełd Towarowych, jež bude mít majoritní podíl právě v Central Post-Trade Solutions. Podle Adama Młodkowského, viceprezidenta představenstva Polské energetické burzy, jde o perspektivní projekt.
„Podepsání smlouvy o záměru je první krok a jsme si vědomi toho, že nás v následujících měsících čeká spousta práce. Mimo jiné vyřešit otázku provádění oceňování a analýz i hledání synergií v oblasti výnosů a nákladů. Jsem ale i přesvědčen, že to všechno v pohodě a včas zvládneme,“ řekl.
Marek Dietl z polské WSE upřesnil, že clearingové centrum změní střední a východní Evropu v transakční infrastruktuře. Dle jeho slov vytvoří nové obchodní příležitosti v regionu a zlepší ochranu před zahraniční konkurencí. Zároveň povede k vytvoření společných finančních produktů a služeb.
„Doufám, že Polská energetická burza rychle přistoupí k samotné realizaci nového clearingového centra. A rychle dojde k integraci všech potřebných obchodních systémů, aby se naše nová produktová nabídka dostala na trh,“ řekl.
Nejen polská burza vítá nové clearingové centrum
Spokojenost vyjádřil také Richard Végh, prezident budapešťské burzy, která spolu s Maďarskou národní bankou drží 100 procent akcií společnosti Keller CCP.
„Pro burzu cenných papírů je náš podíl na clearingovém centru prostřednictvím firmy Keller velmi důležitý. Předmětem této smlouvy je vytvoření holdingu účetních společností v našem regionu. Bereme to jako skvělou příležitost pro mezinárodní spolupráci a bude to skvělý příklad pro ostatní země regionu,“ vyjádřil se.
Podle něj nové clearingové centrum nabídne služby nejen v regionu střední Evropy, ale v rámci všech zemí iniciativy Trojmoří. Ta nedávno představila nový CEEplus Index. Ten zahrnuje sto největších společností kotovaných na burzách v Bratislavě, Bukurešti, Lublani, Praze, Varšavě a Záhřebu.
Iniciativa Trojmoří [Three Seas Initiative – 3SI] zahrnuje dvanáct členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko. V zemích Trojmoří žije 112 milionů obyvatel na celkové ploše 1 218 975 km².
Daniel Tácha
