Čína si podala Litvu. WTO i EU tomu prozatím jen přihlíží

Společnosti z několika zemí EU, jež jsou závislé na dodávkách litevských firem, zjistily, že jejich zboží nadobro uvízlo v čínských přístavech. A Evropská komise nemá na Čínu, která Litvu blokuje, žádné páky.

Uvedl to bruselský list Politico. Podle něj ve chvíli, kdy Litva uvažovala o prohloubení diplomatických vztahů s Tchaj-wanem, se Peking rozhodl, že na jejím příkladě předvede Evropské unii svoji sílu a zastavil dovoz litevského zboží.

„Komplikuje to situaci v dodávkách, která už je beztak složitá kvůli pandemii covidu-19. Jedná se o bezprecedentní krok Číny směřující k širší obchodní komunitě v Evropské unii,“ potvrdil informace litevských firem prezident unijní Obchodní komory v Číně Jörg Wuttke.

Unie vytáhla proti Číně. Otázka je, zda ale nevytáhla pozdě

Problém je, že Peking tvrdí, že o této záležitosti nic neví. A i přes úsilí unijního ambasadora v Číně, Nicolase Chapuise, který jménem Litvy intervenoval u odpovědných čínských úřadů, Čína nadále setrvává na svém stanovisku. Totiž, že o žádném čínském zákazu pro litevské zboží nemá povědomí.

A to i přesto, že vybrané litevské firmy upozornily, že čínské embargo již postihlo i vývoz zboží firem z ostatních unijních zemí, jejichž produkce doma i v Číně je závislá na litevských subdodávkách. Platí to pro firmy z Francie, Německa nebo Švédska. Jako příklad uvedli dvě německé společnosti z autoprůmyslu, které mají zablokované zboží v čínských přístavech. Důvod je ten, že bylo vyrobeno v Litvě. Případně se skládá z litevských komponent. Což listu Politico potvrdil i nejmenovaný zdroj z jisté evropské vlády.

Čína tlačí na Litvu již od letošního května

Litevský spor s Čínou vypuknul již letos v květnu, kdy se Vilnius stáhl z diplomatického formátu 17 + 1, v jehož rámci se Peking angažuje v zemích střední a východní Evropy. Napětí vzrostlo, když Tchaj-pej a Vilnius otevřely své diplomatické kanceláře. I když to ještě neznamená navázání diplomatických vztahů, Čína vyjádřila svůj nesouhlas s utužováním vztahů mezi Tchaj-wanem a zeměmi EU.

„Den poté, kdy se Vilnius rozhodl z Pekingu stáhnout všechny své diplomaty, se na schůzce lídrů 27 zemí Evropské unie věnovalo jen velmi málo času tomuto bezprecedentnímu kroku. Kroku, který odhalil, jak malý manévrovací prostor v oblasti obchodu Evropa má, aby obhájila své politické principy,“ okomentoval současný stav list Politico.

Naopak čínská státní média pak popsala Litvu jako „mouchu“ nebo dokonce jako „blechu pod nohama bojujících slonů“. Zároveň varovala, že Čína nebude obchodovat se zeměmi, které nerespektují čínskou suverenitu. Což je podle pozorovatelů jasný vzkaz Litvě.

Věc „řeší“ EU. Co bude, až ji vyřeší, se ale neví

Evropská unie řeší spor obvyklým způsobem. Projednává ho obchodní sekce Evropské komise. Až ta dojde k závěru, obrátí se na Světovou obchodní organizaci [WTO]. Což je největší světový obchodní blok a ochránce mezinárodního volného obchodu.

Podle listu Politico i to má háček. Jelikož Čína blokádu litevských firem popírá, může WTO jen těžko zasáhnout. Další problém je i v tom, že EU nemá s Čínou [na rozdíl od USA, pozn. red.] uzavřenou dvoustrannou obchodní smlouvu, která by umožnila zmírnit sílící napětí.

České firmy mapují obchodní příležitosti v Pobaltí

„To, co Čína podniká, jsou politické kroky, a její cíl je zřejmý. Pohrozit ostatním členským zemím EU, aby nenásledovaly litevského příkladu,“ uvedl bývalý litevský premiér Andrius Kubilius, nyní člen Evropského parlamentu.

Zároveň zmiňuje politickou podporu, které se Litvě dostalo od unijních zemí. Zde se odvolává na evropského obchodního komisaře Valdis Dombrovskis [ze sousedního Lotyšska, pozn. red.]. Ten Litvu podpořil a souhlasil s vyšetřováním, zda jsou čínské kroky v souladu s podmínkami WTO. Ty by totiž měly být závazné i pro Čínu, která je taktéž podepsala.

Potíž je v tom, že tím veškeré nasazení EU v zájmu ochrany litevských firem zřejmě končí. Dombrovskis sice uvedl, že EU má k dispozici takzvaný společný protinátlakový nástroj, ten ale nikdo prozatím neaktivoval. V jeho případě navíc nejde o nic jiného než o uvalení sankcí na Čínu ze strany všech unijních zemí. A to za narušení přeshraničního obchodu, služeb a intelektuálního vlastnictví. Ale i to má háček. Tyto sankce by musel někdo v EU schválit. Což se dle listu Politico nejeví jako příliš pravděpodobné.

Litvu mají v EU rádi a jsou s ní solidární. Howgh

Litevští představitelé říkají, že spolupracují s Evropskou komisí, aby svou záležitost dostali na oficiální jednání nejvyššího soudu WTO. A to přesto, že šéf WTO Ngozi Okonjo-Iweala již projednával litevskou stížnost s čínským premiérem Li Kche-čchiangem na takzvaném kulatém stole 1 + 6. Věc se projednávala i na Výboru pro přístup na mezinárodní trhy WTO.

„V tomto bodě je obtížné posoudit, jak může EU prostřednictvím WTO na Čínu dál tlačit. Je to zjevný případ, který ilustruje nedostatek možností Evropské unie, WTO, ale i potřebu unijního protinátlakového nástroje,“ uvedl Jonathan Hackenbroich z Evropského výboru pro mezinárodní vztahy.

Kontejner z Číny stojí 441 000 Kč, kontejner do Číny 29 400 Kč

Podle něj Brusel teď může [a zřejmě i bude] začít shromažďovat důkazy, aby v rámci WTO zahájil oficiální slyšení proti Číně. Což ale může trvat i několik let. Jiný problém je podle něj to, že nejvyšší soud WTO je aktuálně paralyzovaný, slyšení tedy pravděpodobně vyšumí do ztracena.

Upřesnil, že EU musí být s Litvou solidární. Zároveň upozornil na rizika unijního protinátlakového nástroje. Podle něj v EU panuje obava, že může být i zneužit některou z evropských zemí. A to v tom smyslu, že ta se bude snažit prosazovat výhradně své individuální obchodní zájmy, ale hájit se přitom bude solidaritou všech unijních zemí.

A co na to sama Litva a její firmy?

„V dlouhodobém výhledu musí EU najít řešení pro obnovení obchodních vztahů mezi Čínou a Litvou. To znamená dát třetím zemím, které nerespektují mezinárodní obchodní pravidla, na vědomí, že bude následovat rázná reakce na úrovni EU. A to vždy, když se objeví ekonomické vydírání jedné z členských zemí,“ tvrdí bývalý litevský premiér Kubilius.

Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám

Argumentuje tím, že současný tlak Číny na Litvu působí jako domino efekt i na další evropské firmy. To za situace, kdy i ostatní menší členské země s menší závislostí na Číně si už také budují vztahy s Tchajwanem.

Také ale dodal: „Nevím, zda chce být Čína označena jako riziková země pro investory… Nám ale teď nezbývá nic jiného než hledat další obchodní možnosti, které se pro nás otevírají v zemích se stabilním demokratickým systémem. Což například značí to, že se naše firmy snaží více prosadit na americkém trhu.“

Michal Achremenko