Onkologičtí pacienti dokáží zvládnout léčbu po psychické stránce, ale problémy jim způsobuje nedostatečné finanční zajištění v průběhu léčby. To je jedno ze zjistění druhého ročníku průzkumu Spolku onkologicky nemocných a jejich blízkých Amelie.
„Je potěšující, že se pacientům daří zvládat své onemocnění po psychické stránce. Větším úskalím je pro ně finanční zajištění během léčby a systém českého sociálního zabezpečení a poradenství v nemoci,“ upřesňuje výsledky průzkumu mezi 250 respondenty s nádorovým onemocněním ředitelka spolku Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
Z průzkumu dále vyplynulo, že naději optimismus a sílu k léčbě našla téměř většina respondentů. Pouze u 3,4 % nebyla tato potřeba naplněna. Většina také dokázala zvládat svůj život a dovedla se o sebe postarat. Ale mít prostor pro rekonvalescenci a pozvolný návrat do běžného života se podařil necelé půlce respondentů [48,8 %] a alespoň částečného naplnění tohoto cíle dosáhlo 50,7 %.
92,8 procenta potřebuje naději
Podle průzkumu naprostá většina respondentů [92,8 %] potřebuje nacházet naději, optimismus a sílu k léčbě. Potěšující zprávou je, že více jak polovině z nich [56,9 %] se tuto potřebu podařilo naplnit, 39,7 % částečně. Pouze 3,4 % respondentů se to nepodařilo.
Nejčastěji očekávají podporu od svých partnerů [62,5 %], 56, 5 % ji hledá na internetu, 49,6 % u onkologa, 47,4 % u přátel a 44 % u svých dětí. Pro 90,4 % dotazovaných je neméně důležité být i s nemocí svému okolí stále užiteční. A díky partnerům, přátelům, dětem se tak skutečně cítí zhruba 40 % z nich.
Finanční starosti komplikují léčbu
Problémy pacientům podle průzkumu způsobuje výpadek příjmu kvůli nemoci. Během léčby pacienti běžně řeší situaci, kdy jim byl odejmut nebo nepřiznán invalidní důchod. Poradit v této situaci potřebovalo 81,6 % respondentů. Více jak polovina z nich [52,2 %] čekala pomoc od ČSSZ/OSSZ a dočkalo se jí 18,2 % respondentů. U více jak čtvrtiny respondentů tato potřeba naplněna nebyla.
„Jak finančně zabezpečit sebe a rodinu, zjišťovalo podle průzkumu 59,6 % dotazovaných. Téměř 60 % z nich očekávalo radu od ČSSZ/OSSZ, kde ji také ve 32,2 % dostalo, také pomohly pacientské organizace [28,1 %]. Necelých 19 % uspokojivé informace nedostalo,“ upřesňuje Michaela Čadková Svejkovská.
75,2 % dotazovaný potřebovalo získat informace o tom, na co mají onkologičtí pacienti nárok. Většina [76,5 %] čekala pomoc od onkologa, který skutečně pomohl nejvíce, jak uvedlo 67,3 %. Celkově byla tato potřeba pro téměř 20 % respondentů nenaplněna.
Pár slov o průzkumu
Letos se se šetření zúčastnilo 250 respondentů s nádorovým onemocněním, z nichž 199 bylo žen [79,6 %] a 51 mužů [20,4 %]. Většina respondentů [téměř 90 %] patřila do věkové kategorie 40 až 79 let, respondentů do 39 let bylo 10 %. Průzkum zjišťoval nejen aktuální potřeby, ale i míru jejich naplnění.
První průzkum spolek Amelie realizovala v roce 2016, kdy se zaměřila na zmapování psychosociálních potřeb onkologických pacientů v průběhu léčby a po ní. V letošním roce bylo cílem šetření zjistit, do jaké míry se daří tyto potřeby naplňovat.
„Náš výzkum je jediný svého druhu. Výstupy z něj se snažíme transformovat do konkrétních doporučení a tlumočit příslušným odborníkům a institucím,“ uzavírá ředitelka spolku Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
