V Česku bylo loni instalováno 62 megawattů nových solárních elektráren. To je o 20,6 % víc než v roce 2020. Uvedla to Solární asociace [SA]. Ta zároveň potvrdila nedostatek solárních panelů a hraniční kapacity instalačních firem.
Podle SA drahé energie probudily zájem Čechů o fotovoltaiku na střechách jejich rodinných domů. Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren [FVE]. Což je o 3 028 více než v roce 2020. Do budoucna se pak k nim mají přidat také firmy a municipality.
„Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem může být i nedostatek solárních panelů z důvodu dopadů pandemie covid na celosvětovou ekonomiku,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Chybějící solární panely potvrdil v rozhovoru pro FinTag.cz už koncem loňského roku investor a manažer private equity BHM Group Tibor Bokor: „Je nedostatek solárních panelů všude na světě a bude i do budoucna. […] Bude obrovský boom po solárních panelech. Poptávka se ještě zvýší.“
Další překážka v rozvoji fotovoltaiky je pak stále složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů. Obojí brzdí rozvoj fotovoltaiky hlavně v podnikové a komerční sféře. Zde ostatně loni došlo k poklesu výstavby solárních elektráren. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 instalací s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku.
Solární elektrárny v roce 2021
I loni dominovaly tuzemským solárním elektrárnám menší střešní výrobny. Průměrná velikost nové elektrárny se loni dokonce snížila na 6,7 kWp. I proto nárůst počtu zprovozněných elektráren téměř o polovinu zvýšil meziročně nově nainstalovaný výkon podle SA pouze o 20,6 procenta.
Stejně jako firmy, tak i domácnosti řeší ale i mnohé překážky. Jedna z nich jsou vysoké náklady na instalaci takzvaných chytrých elektroměrů, jak v nedávném podcastu FinTag.cz potvrdil spoluautor projektu Český soběstačný dům Pavel Podruh.
„Jejich hlavní přidanou hodnotou je, že dokáží v reálném čase monitorovat spotřebu, ale i produkci elektřiny toho daného místa. […] Pokud chcete chytrý elektroměr, tak můžete oslovit svého distributora ČEZ, EON nebo PRE. On vám ho rád za poplatek nainstaluje. Myslím, že teď je to 6 500 korun. Plus další poplatek 400 korun měsíčně,“ říká.
Dodává, že jedna kolonka v ceníků tak dokáže znehybnit dost zelených byznysmodelů. Například nechat si bezplatně nainstalovat chytrý elektroměr a užívat ho, je běžné občanské právo ve Švédsku.
Rozvoj fotovoltaiky v Česku tak nadále stojí a padá hlavně s dotacemi. Podle SA bylo loni proplaceno cca 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám [4 846 v roce 2020]. Z toho 80 procent žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie [78,8 % v roce 2020].
Jaký byl vývoj loni a jaký bude vývoj letos
Podle Jana Krčmáře měly instalační firmy plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku. Přesně v době, kdy začaly strmě stoupat ceny elektřiny a zkrachovala Bohemia Energy.
„Na druhé pololetí připadá celých 58,6 % zprovozněných FVE,“ upřesňuje.
Dodává, že je to stále málo. Tvrdí, že několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít svou střešní elektrárnu. Avšak to jen za předpokladu, že by v Česku dlouhodobě neběžela antisolární kampaň.
„Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,” shrnuje současný stav Krčmář.
To samé podle něj platí pro firmy a municipality. Avšak i zde se objevují nové projekty. Společnost ČEZ Esco, která patří do skupiny ČEZ, začala loni nově nabízet společně s Komerční bankou a Société Générale Equipment Finance [SGEF] instalace velkých střešních elektráren právnickým osobám.
„Ten spočívá v realizaci solárních elektráren na veřejných i soukromých budovách, aniž by se museli jejich majitelé starat o to, jak takový projekt zafinancovat a uskutečnit,“ vysvětlil v podcastu FinTag.cz předseda představenstva a ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Základním principem EPC [Energy Performance Contracting] je splácení realizovaného projektu až z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energie.
Čeká se na rozjezd Modernizačního fondu a NPO
Podle Krčmáře letos patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu. Zároveň snad odstartuje i nový program Národního plánu obnovy [NPO], který cílí na firemní střešní elektrárny. Jakkoli budou tyto projekty podle něj přínosem, dál zvýší napjatou situaci na trhu instalačních firem.
„Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky – vyššími cenami a přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin – však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech,“ tvrdí Krčmář.
Dodejme, že snaha ušetřit na elektřině ze sítě není jediný argument pro pořízení vlastního solárního zdroje. Pracovat s obnovitelnými zdroji se stává společenským trendem. Což potvrdil i výzkum SA o motivacích domácností, proč si pořídit solární elektrárny. Na druhou stranu výrobu elektřiny ze solárních elektráren provází stále mnoho komplikací.
„Prostě mít na střeše solární panely je pouze půlka věty. To kvůli tomu, že v momentě, kdy střecha vyrábí elektřinu vám, tak ji vyrábí i vašim sousedům. A vy, pokud ji neukládáte, tak v sítí vytváříte nežádoucí jev v podobě přebytku. Což určitě není dobrý průvodní jev zelenější energetiky,“ vysvětluje.
Souhrn dat FTE za rok 2021
- Celkový počet nových instalací: 9 321 [2020: 6 293]
- Celkový výkon nových instalací: 62 MWp [2020: 51,4 MWp]
- Průměrná velikost elektráren 2021: 6,7 kWp [2020: 8,3 kWp]
Podle něj se zkrátka nelze „prodotovat“ k zelené ekonomice. Nejlepší je, když věci fungují na principu nabídky a poptávky. Přechod na obnovitelné zdroje se ale musí vyplácet.
„Problém je, že tomu brání současná legislativa. A tam bych začal, aby ta se zprůchodnila. Jde o legalizaci obnovitelných zdrojů,“ uzavírá.
Daniel Tácha
S těch fotovol.panelů se lidem točí hlava.Ale ještě jsem neslyšel názor odborníků,jak se bude řešit jejich likvidace,vzhledem k tomu že články v médiích,již přinášejí reportáže s problémy skládek použitých panelů ve světě.To je pak jak s bláta do louže.Ahoj