Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo nedostatku lidí na trhu práce a udrželo ekonomický růst. Uvedl to německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
„Německo bude muset přijímat více migrantů,“ uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck [Bündnis 90/Die Grünen]. Ve svém prohlášení argumentoval nedostatkem pracovníků na německém trhu práce, jenž nyní zaměstnává kolem 45 milionů lidí.
„Nyní máme 300 000 neobsazených míst a očekáváme, že tento počet vzroste na milion a více,“ řekl spolupředseda Zelených a německý vicekancléř Habeck.
Odvolal se na Institut pro německé hospodářství [IW]. Ten odhadl, že počet pracovníků v Německu se letos sníží o dalších 300 000. Dál konstatoval, že země je v situaci, kdy kvůli stárnutí obyvatel z trhu práce více lidí odchází, než na něj vstupuje. V roce 2030 podle něj tak bude na německém trhu práce chybět už asi pět milionů lidí.
„Pokud se Německu nepodaří tuto mezeru zaplnit, bude mít naše ekonomika velký problém. To samozřejmě znamená lépe kombinovat kvalifikace a vzdělávání a rodinný život a zaměstnanost, ale určitě i zesílenou imigraci,“ řekl Habeck.
Strany současné vlády se během koaličních vyjednávání dohodly na tom, že kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí usnadní vstup na německý trh práce a že chtějí, aby se pracovat více vyplatilo. Silněji k práci má motivovat například zvýšení minimální mzdy na 12 eur [cca 294 Kč] za hodinu.
Nedostatek volných pracovníků řeší i Česko
Na to, že Německo začne luxovat pracovníky z okolních zemí a přibírat další migranty upozorňoval již loni v září tuzemský Svaz průmyslu a dopravy ČR [SP ČR]. Jeho zástupci uvedli, že i na českém pracovním trhu je nedostatek pracovníků.
„Fakt, že tu nemáme zahraniční pracovníky, znamená, že nejsme schopni tu současnou konjunkturu plně využít. Firmy odmítají zakázky a ty, které berou, často kvůli nedostatku lidí nestíhají, a jsou za to penalizovány,“ uvedl tehdy viceprezident SP ČR Radek Špicar.
Jako příklad dobré praxe jmenoval postup Německa a Polska. Obě země jsou dle něj zahraničním pracovníkům plně otevřeny. Podle Špicara navíc Němci svůj „německý vysavač“ evropských pracovních sil spustí během několik nejbližších týdnů a měsíců.
„Základem u vysoce kvalifikovaných lidí je například to, aby si celé pracovní povolení mohli zařídit v momentě, kdy už jsou na našem území. A to rychle a bez překážek,“ doplnil svého kolegu viceprezident Jan Rafaj.
Vláda otevře český trh práce více cizincům, řekl Jurečka v ČT
Podle ekonomů příchod cizinců na pracovní trh není klíčem pouze k udržení hospodářského růstu, ale i ke zvládnutí stárnutí populace. Což platí jak pro Německo, tak pro Česko. V případě Německa agentura Reuters podotýká, že po několik desítek let trvajícím období s nízkou porodností a nerovnoměrnou imigrací představuje snižující se počet pracujících lidí časovanou bombu pro německý důchodový systém.
Německo se může velmi lehce dostat do recese
Jinou aktuální zprávou od našich západních sousedů je, že německý hrubý domácí produkt [HDP] loni stoupl o 2,7 procenta. Ve své předběžné zprávě to minulý týden uvedl spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak podle něj vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu.
„Navzdory pokračující pandemické situaci a rostoucím problémům v dodavatelských řetězcích se německá ekonomika dokázala zotavit z předloňského poklesu, ačkoli hospodářský výkon se ještě nevrátil na předkrizovou úroveň,“ konstatoval úřad.
Loňská německá ekonomika i tak mírně překonala říjnový odhad spolkové vlády, který počítal s růstem o 2,6 procenta. Ve srovnání s rokem 2019 byl loňský růst HDP nižší o dvě procenta. A nejen to. Německý statistický úřad upozornil, že v samotném čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika podle předběžných údajů klesla o 0,5 až 1,0 procenta. Loni ve druhém a třetím kvartálu ekonomika rostla po poklesu v prvním čtvrtletí.
„Celoroční čísla HDP maskují pokles ekonomiky v posledním čtvrtletí roku 2021, který zdůrazňuje riziko, že německá ekonomika se dostane do recese,“ shrnul situaci analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
Recesi ekonomové definují jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Na letošní rok počítá říjnová prognóza spolkové vlády s růstem HDP o 4,1 procenta. Analytici společnosti Pantheon Macroeconomics odhadují, že německá ekonomika začátkem letošního roku vykáže jen nepatrný růst. Ve druhém čtvrtletí však počítají se zrychlením.
Jak to vidí německý průmysl
Svaz německého průmyslu [BDI] v minulém týdnu předpověděl, že německé HDP se zvýší pouze o 3,5 procenta.
„Knihy zakázek jsou plné, produkce však nedokáže držet krok s poptávkou. Pandemické restrikce a výpadky v dodavatelských řetězcích mají vliv na velké části ekonomiky,“ uvedl prezident svazu Siegfried Russwurm.
S problémy v dodavatelských řetězcích se nyní podle BDI potýká mnoho podniků v automobilovém průmyslu a dalších odvětvích. BDI rovněž předpověděl, že německý export se letos zvýší o čtyři procenta. Tempo jeho růstu by tak mělo být pouze poloviční ve srovnání s loňským rokem.
„Navzdory plným zakázkovým knihám bude nedostatek čipů, součástek a surovin po určitou dobu dál ovlivňovat výrobu. Nejvyšší politickou prioritou letošního roku musí být posílení průmyslu, exportu a inovací,“ řekl Russwurm.
Vyzval vedení země i k vytvoření dlouhodobého plánu boje s pandemií covidu založeného na skutečných faktech. A ne domněnkách zdravotnických autorit.
–ČTK/DNA–
