„Americký FED to z hlediska úroků dělá dobře. On naznačuje zvýšení, ale uvidíme, jak sazby skutečně zvýší. A i tak bude postupovat opatrně, aby nezadusil ekonomiku,“ říká investiční bankéř Tomas Michálek.
Americký Federální rezervní systém [FED] včera [26.1.] opět naznačil zvýšení své základní úrokové sazby, a to již v březnu. Jeho měnový výbor současně potvrdil, že v témže měsíci ukončí nákup dluhopisů. Tedy kvantitativní uvolňování.
„Ve věci úroků ale bude FED podle mě rozumný, opatrný a pomalý. A spíše bude čekat na to, jak bude ekonomika reagovat, než že by předcházel událostem zbrklým rozhodnutím,“ říká v ABCD investora investiční bankéř Tomas Michálek.
FED oznámil ukončení kvantitativního uvolňování a vyšší úroky
Docela jinak pak hodnotí postup Evropské centrální banky [ECB]. Ta má dle něj svázané ruce vzhledem k rozdílným ekonomikám unijních zemí.
„Evropa má tady problém. Sever se jí přehřívá. Naopak jih je ekonomicky nestabilní. A pak je tu střední Evropa, kde sazby již prudce rostou. Vyvažování tohoto je velice těžké,“ tvrdí s tím, že severem myslí všechny evropské země nad Alpami, jihem naopak ty pod Alpami.
Dle jeho názoru ECB v budoucích měsících jistě sleví z nákupu dluhopisů, tedy z kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby ale ponechá na nule.
„Totiž, když zvednou sazby, utlumí přehřátý sever a poškodí zadlužený jih. Když sazby nechají dole, poškodí sever, ale udrží jih. […] Tady je velký rozdíl mezi ECB a FED. Amerika je mnohem více schopna dynamicky řídit měnovou politiku,“ vysvětluje s tím, že v Evropě z hlediska měnového vývoje dlouhodobě vnímá takzvaný japonský scénář s jediným aktuálním rozdílem, jímž je růst inflace v Evropě.
Energetika je pro investory i ekonomiky číslo jedna
Podle Tomase Michálka Evropa nemá mnoho ekonomických problémů. Nicméně jeden přeci jen má, a je zcela zásadní. Jsou jím zdražující energie a poněkud rozpadlá energetická politika. I proto je z hlediska investorů energetický sektor a na něj navazující obory extrémně zajímavý.
„Ceny energií dále porostou. Případně zůstanou na svých současných vysokých úrovních. Není totiž důvod, proč by klesaly. A důvod je likvidace neekologických zdrojů a neschopnost unie je nahradit jinými zdroji,“ tvrdí.
„A když pánbůh nedá a nefouká a neprší, má celá Evropa problém, protože ji tlačí green deal. Přitom již není cesty zpět. Německo již zavřelo uhelné i jaderné elektrárny. Což platí i pro další evropské země. Což znamená, že se stáváme závislými na nestabilních zdrojích energií,“ dodává.
Nevýhodnost této pozice se ukázala loni v létě, když v Německu přestal foukat vítr. Což se okamžitě projevilo v nedostatku energie nejen v Německu, ale i dalších zemích a v růstu cen energií. Německo, které je podle něj z 60 % procent závislé na výrobě elektřiny z uhlí, nakupovalo energie v jiných regionech, čímž vyhnalo ceny emisních povolenek spolu se spekulanty na nové rekordy.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Do cen energií přitom dle jeho slov promlouvá i obchod s plynem, který loni prošel mnoha výpadky. Zároveň razí názor, že do té doby, než bude spuštěn plynovod Nord Stream 2, ceny energií neklesnou.
„A to podle mě může být někdy v lednu. To proto, že kolem Nord Streamu 2 bude ještě hodně živo. Počítám, že jeho fungování napadne Polsko, protože přes něj pak nepůjde plyn a budou ho brát od Němců. Což pro ně nebude příjemné. To znamená vyjednávání o tom, co dostanou Poláci za to, že Nord Stream 2 odsouhlasí,“ říká.
Inflaci Tomas Michálek vnímá dle poptávky a nabídky
Podle Tomase Michálka bude letošní rok na finančních trzích zlomový. Podstatně volatilnější, než byl loňský rok, kdy hlavní akciové indexy téměř nepřetržitě rostly. Jako hlavní riziko zmiňuje inflaci. Investoři by podle něj proto měli nakupovat takové firmy, které ji jsou schopny přenést na spotřebitele. Rozpustit ve svém podnikání. A opět se vrací k politice centrálních bank. Přičemž k razantnímu zvedání úrokových sazeb, jak to dělá například Česká národní banka [ČNB], se staví spíše rezervovaně.
„Podle mě je správné zvedat sazby, když panuje poptávková inflace. Naopak, když je nabídková inflace, je to špatně. A můj názor je, že už letos se ta nabídka, která z mnoha důvodů kulhá, obnoví. A tak mám obavy, aby tu nabídku tuzemské vysoké sazby nezdrtily. Můžeme se dostat do deflace nebo i stagflace,“ vysvětluje.
Tvrdí, že ve chvíli, kdy dojde k útlumu poptávky a obnoví se nabídka, tak by ČNB měla začít opět snižovat sazby. A v této souvislosti vyjadřuje naději, že ve snaze potírat inflaci centrální bance pomůže i česká vláda.
„To třeba tím, že když se jí třeba nelíbí růst cen nemovitostí, zvedne daň z jejich převodu. Prostě, že potáhne s ČNB za jeden provaz,“ uzavírá Tomas Michálek.
Daniel Tácha
