Podle mnohých je česká Poslanecká sněmovna málo efektivní. A i proto stovky zákonů před koncem volebního období padají pod stůl. Důvod jsou i obstrukce opozice. Jenže Sněmovna není jen automat na schvalování zákonů.
Podle odborníků je jednání Sněmovny postaveno na široké svobodě, po které česká společnost po roce 1989 toužebně volala. Ale nekonečné diskuse o pořadu jednání, o programu, o pevném zařazování bodů či využívání mezer v jednacím řádu nebo podávání stovek pozměňovacích návrhů k nějakému zákonu ze strany opozice, práci dolní komory doslova paralyzují.
Příkladů z minulosti je bezpočet, ale v poslední době, zdá se, obstrukce ve Sněmovně vygradovaly. Žargonem některých tuzemských poslanců se tak stalo běžné, že v noci „spolu s prostitutkami, zloději“ pracují i poslanci. A to proto, že obstruují. Tedy cíleně zdržují projednávání zákonů.
Když vynecháme nekonečné projednávání například pandemického zákona, vládní pětikoalice teď pochopila, že musí být neustále v pohotovosti, jinak se jí to okamžitě vymstí. Vládní poslance rozčílil postup poslanců hnutí ANO při projednávání návrhu na roční odklad účinnosti sporného nového stavebního zákona. Opozice díky momentální převaze prosadila přerušení debaty o koaliční novele až do března.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová [TOP 09] v televizní debatě obvinila hnutí SPD a ANO, že mluví o snaze vést dialog, ale skutečnost je jiná. Bývalý šéf sněmovny Radek Vondráček z ANO opáčil, že školu obstrukcí je naučili Miroslav Kalousek [TOP O9] a Zbyněk Stanjura [ODS]. Právě oni před časem dlouhé hodiny blokovali schválení elektronické evidence tržeb. Vládní koalice tehdy kvůli tomu prosadila omezení diskusí. I když nakonec EET parlamentem prošla, podařilo se opozici její schválení odložit dokonce o několik měsíců.
Obstrukce jsou často jediný nástroj opozice
Zákonodárci, kteří seděli ve sněmovních lavicích více volebních období, jako například někdejší exposlanec TOP 09 František Laudát [KAN], zažili obstrukce z obou stran.
„Zažil jsem nejdelší obstrukci ze strany tehdejší opozice, a to bylo narovnání vztahu mezi státem a církvemi, jak se nesprávně říká – církevní restituce. Ta trvala šest dní, ve sněmovně jsme i spali,“ vzpomíná.
„Nakonec to starší ročníky sociálních demokratů už neunesly, takže hodily ručník do ringu a my jsme zákon schválili,“ popsal, jak skončila snaha levice blokovat vyrovnání starých křivd vůči církvím.
Kvůli stejnému tématu pak musela přistoupit k obstrukcím v dalším volebním období zase ODS a TOP 09, když skončila na straně opozice. Týkalo se to projednávání zákona o zdanění církevních restitucí, který podali komunisté.
„I já jsem se sám na některých protahování jednání sněmovny velmi podílel, ale byla to opravdu naprosto zásadní témata. Třeba o změně sazby spotřební daně na pohonné hmoty,“ říká Laudát.
Nebo, když se v řadách opozice v době Sobotkova kabinetu snažil blokovat zákon o prodloužení přimíchávání biopaliv – řepky.
„Považovali jsme to za ekologické zvěrstvo, protože EU už to nepožadovala. Celý svět to pochopil, jen Babiš tady měl svoje zájmy a Jurečka, jako tehdejší ministr zemědělství, byl jeho nástrojem. Ale také jsme to neblokovali donekonečna,“ připouští Laudát.
Ovšem obstrukce tehdy dle jeho slov přinesly ovoce: „Donutili jsme tím tehdejší Sobotkovu vládu s Babišem a lidovci, aby se bavila s opozicí.“
Laudát: Jednou jste dole, jednou nahoře
I pohled na blokování Sněmovny sáhodlouhými diskusemi se někdy mění dle toho, jestli je politik v koalici či opozici. Nejlepší příklad je postoj expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Ten vyjadřoval znechucení, když byl ve Sněmovně přítomen sporům kvůli daňovému balíčku. Nelíbilo se mu, že opoziční poslanci přednášeli sáhodlouhé projevy.
„Už dvě hodiny tady nepracuju, já už sem ani chodit nebudu. Je to skandál, nemůžu pracovat. Lidi, co tady sedí, taky nemohou pracovat. Nemůžu tady sedět a poslouchat ty nesmysly,“ vykřikoval a nazval Sněmovnu žvanírnou.
Letos to přitom byl on sám, kdo se aktivně ve Sněmovně hlásil o slovo, aby jako opoziční poslanec tepal novou vládu. A stejně tak jeho spolustraníci.
Z výše uvedeného plyne, že obstrukce jsou legitimní nástroj opozice, standardní součást politické taktiky. I podle Ústavního soudu [ÚS] jde o naprosto legitimní a nezřídka i jediný nástroj v rukách opozice. Podle odborníků by opozice ale neměla tento nástroj využívat při projednávání běžných zákonů, i když se jí nelíbí. Ale jen těch, které podle ní mohou ohrozit svobodu a demokracii v zemi.
Jenže podle právníků jednací řád je v některých bodech tak nešťastně formulovaný, že umožňuje dvěma poslaneckým klubům na delší dobu ochromit zákonodárnou činnost Poslanecké sněmovny.
„Bez změny jednacího řádu ke změně nemůže dojít,“ míní exposlanec Laudát.
Před nějakými razantními úpravami ale varuje: „V politice je to tak, že jednou jste nahoře, jednou dole. Když se prosadí změna, v příštím období to může být použito proti těm, co jsou teď ve vládě. Nebudou moci blokovat některé zákony, se kterými zásadně nesouhlasí.“
Podle něj Sněmovna dosud fungovala tak, že dříve nebo později opozice obstrukce vzdala, protože neměla svědomí jednání dlouho blokovat a způsobit tím rozvrat dolní komory Parlamentu ČR.
Libuše Frantová
Fialova vláda za léta 2022 až 2025 vytvoří souhrnný schodek čítající zhruba 1 220 miliard korun. Pro srovnání, Babišův kabinet v letech 2018 až 2021 vytvořil souhrnný schodek zhruba 813 miliard. Ilustrační foto: ODS