Míra inflace v USA v lednu stoupla na 7,5 procenta ze 7 procent v prosinci. Znovu prudce vzrostly ceny energií, potravin, nákladů na bydlení a spotřebního zboží. Pozornost se tak opět upírá k americké centrální bance.
Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily v průměru o 0,6 procenta. O stejnou hodnotu vzrostly i v prosinci. V listopadu inflace v USA meziměsíčně vzrostla o 0,8 procenta. Jde o největší hodnotu od února 1982, kdy inflace klesala
z předchozího vrcholu způsobeného druhým ropným šokem. Analytici, kteří očekávají její pomalejší růst, spekulují o již možném reálném zásahu FEDu. Ten má o měnové politice jednat 16. března.
„Lednová inflace v USA trhy znovu překvapila. Stejně jako v prosinci byla inflace oproti očekáváním vyšší. […] V kombinaci s menším počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, kterých za minulý týden přibylo 223 tisíc [trh očekával 230 tis.], se tak dnešní obchodování neslo v duchu růstu sázek na brzké zvýšení sazeb FEDem,“ okomentoval včerejší výsledky americké inflace analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.
FED oznámil ukončení kvantitativního uvolňování a vyšší úroky
Podle něj má trh aktuálně zaceněno zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou o jeden procentní bod do letošního července. Přičemž rostou spekulace na zvýšení o „nadstandardních“ 50 bazických bodů na nejbližším zasedání FEDu 16. března.
„Pro letošní rok čekáme souhrnný růst sazeb FEDu o 125 bazických bodů, z 0,25 procenta na 1,50 procenta. Riziko vidíme vychýlené směrem nahoru, nicméně výrazně bude záležet na tom, jak rychle bude FED snižovat svou bilanci,“ uvedl pak v této souvislosti analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.
Spekulace o zásahu FEDu oslabily korunu
Americký FED přitom cílí na dvě procenta. Na druhé straně také v posledních dvou letech ale uplatňuje politiku, že pouze inflace není pro jeho měnová rozhodnutí klíčová. Důležitý je i celkový vývoj ekonomiky a situace na trhu práce.
Americké akcie v reakci na nová data o americké inflaci reagovaly poklesem, zatímco výnosy dluhopisů a tržní úrokové sazby rostly. Dočasné zisky si se zvyšujícími se spekulacemi na nárůst amerických měnově-politických sazeb připsal dolar. Ten včera krátce posílil pod hranici 1,14 USD/EUR. Bez zajímavosti ani není, že prudce propadl bitcoin.
„Ve středoevropském regionu při absenci nových dat růst amerických výnosů přispěl k oslabení maďarského forintu i polského zlotého. Tomuto vlivu poměrně dobře odolávala koruna, která sice v průběhu dne krátce oslabila nad 24,40 CZK/EUR, avšak následně se vrátila k 24,30, kde se obchodovala i dnes ráno,“ upozornil Gec.
Podle analytiků FED v březnu zvýší sazby nejspíše o čtvrt procentního bodu. Někteří si ale myslí, že může být i razantnější [0,75 b.p]. Na druhé straně vyšší sazby prodraží úvěrování firem i domácností a zároveň prodraží stávající státní dluhy. A může i zbrzdit ekonomický růst.
Inflace a trh práce v USA
Takzvaná jádrová inflace, která nezohledňuje ceny potravin a energií, v USA aktuálně činí šest procent. V prosinci byla 5,5 procenta. Zatímco obecnou míru inflace akcelerují zejména ceny energií, které v lednu meziročně zdražily o 27 procent, jádrovou inflaci pohání problémy na straně nabídky. Například zdražování ojetých aut kvůli nedostatku těch nových na trhu.
Analytici zmiňují, že rychle rostoucí inflace v USA oslabuje pozici prezidenta Joea Bidena. A to přesto, že americká ekonomika si loni nevedla vůbec špatně. Vzrostla o 5,7 procenta. To je nejvíc od roku 1984, tedy doby, kdy USA vedl republikánský prezident Ronald Reagan. Loni ve 4. čtvrtletí ekonomika USA zrychlila na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím kvartálu.
A dobré výsledky vykazuje i trh práce. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v lednu vystoupila na čtyři procenta. V prosinci činila 3,9 procenta. Americká ekonomika přitom v lednu vytvořila asi 467 000 pracovních míst a překonala očekávání analytiků. Míra nezaměstnanosti se v USA v lednu [+0,1] zvýšila poprvé od června. Ale i tak byla její 3,9% úroveň nejnižší od února 2020, tedy od doby před pandemií.
