„Jednou ze sankcí proti Rusku ve sporu kolem Ukrajiny by mohlo být odříznutí Ruska od platebního systému Swift. USA to stejně udělaly s Íránem,“ říká v debatě Alter Eko ekonom Dominik Stroukal z platebního systému Roger.
„Rusové se bojí vyhození ze Swiftu. Nahlas o tom mluví. Což je překvapení, protože ruská rétorika je taková, že Rusko všechno překoná. Ale zde si uvědomují, že by to pro ně byla katastrofa. Vyhození Ruska z platebního systému Swift by ho odřízlo od globálního byznysu,“ říká Dominik Stroukal.
Mezinárodní platební systém Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication [Swift] využívá více než 11 tisíc bank z více než 214 zemí světa. Síť SwiftNet vlastní a provozuje společnost Société à responsabilité limitée Cooperative se sídlem v Belgii. A vlastní ji vybraní účastníci systému.
„Pokud by Rusko vypadlo ze systému Swift, asi by nevyužívalo ten svůj platební systém SPFS. Asi by se připojilo k čínskému systému CIPS. Ale to není výhra, protože ten se podílí na světových transakcích ani ne procentem,“ říká Stroukal.
Historicky první zemí vyloučenou ze systému se stal na nátlak USA 17.3. 2012 Írán. Do systému se vrátil až o čtyři roky později. V roce 2014 chtěla Rusko ze systému vyloučit Velká Británie za anexi Krymu, ale nestalo se tak.
Jakkoli je odstavení Ruska ze systému Swift v poslední době často zmiňovaná sankce proti Rusku, mnozí ji označují za nereálnou.
„Ze všech možných postihů Ruska zůstává nejobtížněji proveditelné vypnutí platebního systému Swift. A to kvůli obchodu s plynem mezi Ruskem a EU,“ uvedli nedávno na stránkách FinTag.cz v článku Vojenský konflikt na Ukrajině není pravděpodobný analytici investiční společnosti Amundi Alessia Berardi, Francesco Sandrini a Yerlan Syzdykov.
EK hrozí odstřižením Ruska od finančních trhů
Podle analytiků Amundi by asi nejbolestivější sankcí pro Moskvu byl zákaz transakcí na sekundárním trhu pro americké společnosti. Což by mohlo vést k indexovému vyloučení ruských dluhopisů v rublu i ruských dluhopisů a akcií v USD, EUR a dalších měnách.
Dodejme, že šéfka Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová dnes [21.02.] oznámila, že v případě útoku Ruska na Ukrajinu, Západ Rusko bez váhání odstřihne od přístupů na mezinárodní finanční trhy.
„Pokud Vladimir Putin zahájí válku, odpovíme nejsilnější pákou, kterou máme a která zasáhne Rusko na nejslabším místě: ekonomickými a finančními sankcemi. […] Finanční sankce pro Kreml znamenají, že pokud zahájí vojenskou agresi proti Ukrajině, bude Rusko prakticky odstřiženo od mezinárodních finančních trhů,“ řekla německé televizi ARD.
V konfliktu na Ukrajině hraje klíčovou roli zemní plyn. Proč?
Šéfka EK připustila, že Evropa je vydíratelná kvůli tomu, že 40 procent plynu, který dováží, je z Ruska. Avšak podle ní pro zbytek letošní zimy by zavření kohoutků Ruskem už neměl být problém. To kvůli tomu, že Evropa v případě potřeby schopná dostatek plynu dovézt z jiných oblastí. Zároveň dodala, že na přípravě sankcí v uplynulých týdnech EK úzce spolupracovala s USA, Británii i Kanadou.
SPFS nebo CIPS hitparáda nejsou
Avšak zpátky k mezinárodním platebním systémům. Podle Dominika Stroukala je ruský System for Transfer of Financial Messages [SPFS / Система передачи финансовых сообщений] i čínský systém China International Payment System [CIPS] jen marginální.
„I když na druhou stranu čínský systém CIPS může v budoucnu významně zesílit,“ připouští Stroukal s tím, že roli v tom hraje fakt, že měnou číslo jedna na světě je americký dolar, nikoli ruský rubl či čínský jüan.
Romancov: Že USA krachují, tvrdí ruští komunisté od roku 1917
Jiná skutečnost je, že koncem loňského roku čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin řešili právě závislost svých zemí na systému Swift. A řešili, jak informovala ruská média, i pokusy USA se jeho prostřednictvím vměšovat do jejich vnitřních záležitostí. Obě země, jak psala ruská média, se následně dohodly na vybudování společných finančních struktur.
Rusové, kteří dlouhodobě usilují o posílení významu rublu a snížení významu dolaru, v této věci podle analytiků ale narážejí na zásadní problém. A tím je jiný zájem Číny. Ta, jakkoli nemá perfektní vztahy s USA, zároveň ale patří k jejich největším věřitelům. To znamená, že významná část jejího bohatství leží v dolarových dluhopisech. Jakékoli citelné ponížení dolaru tak není v zájmu Číny.
Podle Dominika Stroukala navíc stále platí, že se zhruba 40 procent všech transakcí na světě odehrává v dolarech, následuje euro a pak další měny. Mezinárodní platební systém Swift v globálním platebním systému hraje prim.
Přijdou korporátní měny, říká Dominik Stroukal
V debatě Alter Eko [celý záznam rozhovoru zde], jež je přípravou na letošní čtvrtý ročník Ekonomického fóra v Kostelci nad Orlicí, které se 20. až 21. května bude věnovat budoucnosti peněz, Dominik Stroukal přibližuje svou představu v této otázce.
„Digitální peníze centrálních bank byly poprvé použity v roce 2014. […] Udělat aplikaci na peníze není nic těžkého. Peníze ale vydávají centrální banky. A pokud centrální banky budou vydávat národní digitální měny, asi i převezmou část služeb komerčních bank,“ domnívá se.
V praxi to bude vypadat dle jeho slov tak, že lidé si budou za své peníze na účtech komerčních bank kupovat digitální peníze centrální bank. A ty jim je budou úročit na speciálních spořicích účtech.
„Nastupují i sociální sítě. A i ty fušují do peněz. […] Proč by nemohl mít Facebook své peníze, když je má i Česko? Je mnohem větší z hlediska ´obyvatel´. Teď ten svůj projekt zavřel. Přišel na to, že na to není ještě čas. Ale určitě k tomu dojde,“ myslí si.
Rozdíl ve vztahu k vlastním penězům mezi Facebookem a Českem leží dle jeho slov „snad jen“ v tom, že Česko má armádu. A ptá se, proč by lidé nemohli používat peníze Facebooku, když ho denně využívají.
„Minimálně přítomnost konkurence mezi firmami v oblasti jejich vlastních peněz je zajímavá,“ uzavírá Stroukal s tím, že on sám je velký fanda bitcoinu.
Daniel Tácha
