Průzkum agentury Civey ukázal, že s ukončením odběru ruského plynu souhlasí 60 procent Němců. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka ale Německo prostě nemůže přestat odebírat ruský plyn.
Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck [Bündnis 90/Die Grünen] v pořadu televize ZDF řekl, že oceňuje rozhodnost německých obyvatel, kdy je jen 30 procent z nich proti ukončení odběru plynu z Ruska. Také ale zdůraznil, že má odpovědnost za celou zemi.
„Mojí prací je nechat emoce stranou a zajistit, aby naše země tuto těžkou dobu přečkala a aby mohla Ukrajině pomáhat,“ řekl ministr Habeck.
Odpověděl přitom i na otázku moderátora, zda si dokáže morálně ospravedlnit skutečnost, že pokračováním ruského importu poskytuje Německo peníze ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k financování invaze.
„Přijímáme rozhodnutí, která mají tvrdé následky. Víme, že padlo hodně ruských vojáků zcela jistě i zbraněmi, které jsme krátce předtím poskytli. To jsou racionální rozhodnutí, která jsou správná. A zda vedla k dobrému, se ukáže na konci,“ řekl Habeck.
Avšak varoval, že okamžité odstřižení od ruských surovin by vedlo ke statisícům nezaměstnaných a k vážným hospodářským škodám, které by překonaly třeba i následky pandemie covidu-19.
„Můžeme přijímat jen taková rozhodnutí, o kterých víme, že je vydržíme a že nepovedou k těžkým hospodářským škodám. A to by byl ten případ, kdybychom okamžitě přestali odebírat z Ruska plyn, ropu a uhlí,“ řekl.
Pracujeme na tom dnem a nocí, uvedl německý ministr
Podle ministra Habecka je Německo na rozdíl od USA, Kanady a mnoha evropských zemí ve zvláštní pozici, protože je s Ruskem propojeno produktovody a ruské suroviny nenahradí ani lodní zásobování.
„Pracujeme ale 24 hodin denně a sedm dní v týdnu na tom, abychom se co nejrychleji dostali ze svorek ruského importu, ale v takové pozici ještě nejsme. V řádu týdnů a měsíců to můžeme změnit, ale ne v řádu hodin,“ řekl s tím, že toto je hlavní sdělení mnoha Němcům, kteří na něj vyvíjejí tlak, aby země co nejdříve přestala z Ruska odebírat plyn, ropu, ale i uhlí.
Zdůraznil, že ruská invaze na Ukrajinu jednoznačně upozornila Německo, aby co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv. Vyzdvihl, že i Německo spolu se západními zeměmi v reakci na ruskou vojenskou agresi přijalo tvrdé sankce proti Moskvě a zablokovalo i německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2.
„Pro Německo jde o nesmírně složitý problém. Na jednu stranu plánují vyřadit jaderné elektrárny a přejít kompletně na obnovitelné zdroje energie. A na druhou stranu straší nespuštěním Nord Streamu 2. Domnívám se, že vše dohromady udělat nelze,“ okomentoval aktuální [nejen] německé dilema ekonom investiční společnosti Partnersis Ondřej Koňák.
Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 %, varuje ekonom
„Pořád je lepší být částečně závislý na ruském plynu, než být závislý na americkém LNG, jenž je násobně dražší. Domnívám se, že Německo by mělo více myslet na evropské zájmy,“ dodal.
Což si zřejmě uvědomuje i ministr Habeck. Jinak by německému konzervativně-liberálnímu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung neposkytl rozhovor s názvem Deutschland muss dienend führen.
V něm mimo jiné uvedl: „Pracujeme každý den, skutečně každý den a někdy i každou noc, abychom snížili závislost na ruské ropě, uhlí a plynu. Pokud uspějeme, tak do podzimu budeme nezávislí na ruském uhlí a do konce roku budeme téměř nezávislí na ropě.“
Lídři EU se sešli, ale s ničím novým nepřišli
Nevýhodnou pozici Evropské unie vůči Rusku v oblasti energií řešili tento pátek ve francouzském Versailles i lídři členských zemí. Ti se shodli, že Evropa se musí „Co nejdříve“ vymanit z energetické závislosti na Rusku. Evropská komise navrhla ukončit odběry z Ruska do roku 2027.
Což značí najít náhradu za dodávky plynu z Ruska, který se podílí na celkové spotřebě Evropy 40 procenta. A to samé udělat u ropy, jíž do Evropy Rusko dodává v objemu 30 procent její celkové spotřeby.
Versailleská deklarace dokonce nastínila několik cest, jak toho docílit. Jde o posílení obnovitelných zdrojů a dovoz zkapalněného plynu z USA a dalších zemí. Jakkoli ten je násobně dražší než ruský plyn a Evropě k jeho využívání chybí potřebná infrastruktura.
I proto český premiér Petr Fiala [ODS] na summitu dle jeho slov spolu s Polskem prosazoval „návrh na posílení infrastruktury pro zkapalněný plyn“. Jako klíčové uvedl využívání jaderné energie a v případě Česka i obnovitelných zdrojů.
Unijní lídři zároveň zdůraznili potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.
Evropská komise požádá o 90% naplnění zásobníků
Evropská komise představila plán na snížení energetické závislosti na Rusku tento čtvrtek. Podrobnější plán pak předloží v polovině května. Jeho součástí má být termín ukončení ruských dovozů na již zmíněný rok 2027. Tento termín ale prozatím nepodpořila Evropská rada.
Strategie Evropské komise stojí na dvou pilířích:
- Diverzifikace dodávek plynu.
- Větší využití obnovitelných zdrojů.
Aby Brusel diverzifikoval dodávky, chce využívat zkapalněného zemního plynu [LNG], zvýšení produkce bioplynu a zrychlení využívání obnovitelného vodíku.
Krize na Ukrajině: Evropa má štěstí, že se blíží jaro. Ale jinak…
Ještě předtím Evropská komise ale nařídí zemím EU, aby naplnily své zásobníky plynu na nejméně 90 procent, a to do 1. října letošního roku. Dosud stanovovala jen 80% povinnost.
„Musíme být nezávislí na dodávkách ruské ropy, uhlí a zemního plynu. Nemůžeme jednoduše spoléhat na dodavatele, který nás zjevně ohrožuje,“ uvedla v této souvislosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení.
–ČTK/AM/DNA–
