Američtí činitelé oznámili, že Rusko požádalo Čínu o finanční pomoc i vojenský materiál pro jeho válku na Ukrajině. A to jen několik málo hodin před pondělní schůzkou vrcholných představitelů americké a čínské vlády v Římě.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan již Čínu před vzájemným jednáním obou velmocí o jakékoli vojenské pomoci Rusku varoval. Podle něj by tím Čína jednoznačně porušila globální sankce vůči válčícímu Rusku.
„A to nemůžeme dovolit,“ uvedl.
Čína odsoudila zprávy o žádosti Ruska o vojenské vybavení, jako „zlovolné dezinformace Spojených států“. Zdůraznila, že její postoj k ukrajinské otázce je konzistentní a jasný.
„Čína hraje konstruktivní roli při podpoře mírových rozhovorů. Je nezbytné, aby všechny strany zachovávaly zdrženlivost a ochlazovaly napětí, nikoli přilévaly olej do ohně,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Podle americké agentury AP se Rusko s žádostí o pomoc na Čínu v minulosti ale obrátilo. S odvoláním na její zdroj v administrativě amerického prezidenta Joe Bidena tak potvrdila dřívější informace deníků Financial Times a The Washington Post. A to přesto, že mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liu Pengyu CNN řekl, že o ruských žádostech o zbraně „nikdy neslyšel“.
Zapojení Číny do konfliktu na Ukrajině je vážný problém
Konflikt mezi Čínou a USA odstartovalo sdělení Ruska o tom, že Ukrajinci za podpory USA vyvíjeli na Ukrajině biologické a chemické zbraně.
„To, že se tyto zbraně v konfliktu na Ukrajině neobjevily, neznamená, že tyto zbraně Ukrajina spolu s USA nevyvíjela,“ vysvětlil ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov.
Informaci však okamžitě převzala čínská státní média. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian prohlásil, že je na Ukrajině 26 biologických laboratoří, které „naprosto kontroluje americké ministerstvo obrany.“
„Jedná se o nesmyslná podezření,“ reagovala tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová a USA následně obvinily Čínu z šíření ruských dezinformací. Obdobně reagovaly Spojené národy. Jejich zástupci oznámili, že žádné potvrzení tohoto podezření neobdrželi.
Spojené státy následně uvedly, že ruské dezinformace mohou přivést ruského prezidenta právě k použití chemických a biologických zbraní na Ukrajině.
„Ruská rétorika ohledně chemických a biologických zbraní je náznakem, že jsou Rusové ve skutečnosti připraveni je sami použít a obviní z toho kohokoli,“ řekl v programu „Face the Nation“ televize CBS Sullivan.
Odkázal na to, že Rusko již použilo chemických zbraní při odstranění Putinových nepřátel, Alexeje Navalného a bývalého špiona Sergeje Skripala. Rusko rovněž podporuje Assadovu vládu v Sýrii. I ta použila chemické zbraně proti svým lidem ve vlekoucí se občanské válce.
Spolupráce s Ruskem Čínu poškodí. Hlavně v obchodě
Varianta případné čínské finanční či vojenské pomoci Rusku je podle amerických médií vážný problém pro administrativu amerického prezidenta Joea Bidena. To proto, že ta se tvrdě vymezuje proti ruské válce na Ukrajině, ale dlouhodobě jde proti Číně i v ekonomické oblasti.
A situace je velmi delikátní i pro Čínu. Ta opatrně podporuje Rusko v jeho válce na Ukrajině, ale jejími hlavními obchodními trhy nadále zůstávají Spojené státy a Evropská unie. Politicky je podle pozorovatelů Číně blíže Rusko, jinak by s ním těžko vyhlásila své „přátelství bez hranic“. Na uzdě ji ale drží obchod a ekonomika.
Ředitel Soas China Institute Steve Tsang v této souvislosti řekl, že čínský prezident Si Ťin-pching nebude chtít ohrozit čínskou ekonomiku v roce, kdy je jeho hlavní prioritou zajištění svého třetího funkčního období.
„Čína pod vedením Si poskytne jakoukoli podporu, aby pomohla Putinovi, ale nedovolí, aby při tom trpěla sekundárními sankcemi, a to navzdory proklamaci o ´přátelství bez hranic‘,“ řekl profesor Steve Tsang.
Což si uvědomují i Spojené státy. Proto Jake Sullivan pro CNN zopakoval: „Nehodlám tu sedět a šermovat hrozbami… Ale to, co vám řeknu, je, že s Pekingem přímo i důvěrně jednáme o tom, že pokud Čína poskytne Rusku proti působení sankcí pomoc, bude to pro ni mít vážné důsledky.“
Jak daleko je Čína schopna ve svém přátelství s Ruskem zajít, ale neví ani on sám. Zjistit to měl na schůzce s poradcem čínského ministerstva zahraničí Yangem Jiečim v Římě. Po ní však jen zopakoval, že USA „nedovolí, aby Rusko dostalo pomoc od kohokoli na světě.“
Zdůraznil, že Čína a všechny ostatní země dostaly varování, že nemohou beztrestně porušovat sankce vůči Rusku.
Čína je ve svých vyjádřeních zdrženlivá
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian i po schůzce představitelů USA a Číny zachoval poker face. Jednání s USA, která trvala přes sedm hodin, komentoval hlavně jen jako jednání o otázkách mezi Čínou a USA. Konkrétněji pak jako navazující jednání na virtuální summit vrcholných představitelů Číny a USA, který se konal loni v listopadu.
„Vyměnili jsme si, jak jsme již dříve avizovali, názory na čínsko-americké vztahy a mezinárodní i regionální otázky, v nichž zastáváme stejný zájem,“ uvedl Zhao na webových stránkách ministerstva.
Podle agentury AP v Bílém domě ale sílí názor, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině ne pro samotné přátelství s Ruskem, ale v naději, že se tak přiblíží vize Pekingu na „nové světové uspořádání“.
„Vypadá to, že vztahy mezi USA a Čínou směřují k docela významnému rozcestí,“ napsal na Twitteru Ryan Hass, bývalý ředitel pro Čínu v Radě pro národní bezpečnost USA.
„Pokud Čína materiálně přispěje k ruské válečné mašinérii na Ukrajině, pak její kroky urychlí štěpení světa směrem k znepřáteleným blokům,“ dodal.
Podle něj USA nyní musí s Číňany mluvit více než kdy jindy přímo o dopadech čínské podpory Rusku.
Čína odsoudila sankce proti Rusku, ale ne ruskou agresi
Čína nadále zůstává jednou z mála zemí, které neodmítly ruskou invazi na Ukrajinu. Ruského prezidenta Putina přitom hostila při zahájení svých zimních olympijských her. Tedy jen tři týdny před tím, než Rusko 24. února vtrhlo na Ukrajinu. Během návštěvy ruského prezidenta vydali lídři obou zemí prohlášení o pěti tisících slovech vyjadřující „nekonečné přátelství“.
Krátce poté se objevily informace o tom, že Čína naléhala na Rusko, aby invazi na Ukrajinu zahájilo až po skončení jejích zimních olympijských her. Což by znamenalo, že ji o invazi Rusko předem informovalo.
Čína se následně zdržela i hlasování ve Spojených národech týkajícího se odsouzení Ruska a kritizovala ekonomické sankce proti Moskvě. Také ale vyjádřila svoji podporu mírovému jednání a nabídla své služby jako zprostředkovatele míru. A to navzdory pochybnostem o své neutralitě a nedostatečným zkušenostem v urovnávání mezinárodních sporů.
Dodejme, že se nově objevily informace o tom, že Rusko Čínu nepožádalo pouze o vojenský materiál a peníze, ale taktéž o balíčky trvanlivého jídla pro své vojáky. Což by potvrzovalo zprávy o logistických problémech, které Rusové na Ukrajině mají. CNN přitom uvedla, že jídlo by Čína Rusku mohla skutečně poskytnout, protože by takovou formu pomoci nepovažovala vůči Západu za tak provokativní jako dodávky vojenské techniky.
