Guvernér centrální banky Jiří Rusnok včera [20.3.] v České televizi [ČT] řekl, že růst české ekonomiky může letos skončit na nule. A to ještě v tom lepším případě. Za pravdu mu v jeho predikci dává vývoj v automobilovém průmyslu.
Podle guvernéra České národní banky [ČNB] a bývalého ministra financí a premiéra Jiřího Rusnoka válka na Ukrajině přišla v tu nejméně vhodnou dobu. Akcelerovala již tak rychle rostoucí inflaci. A znovu způsobila šok v ekonomice.
„Takto poskládaná inflační nálož způsobí, troufám si říci recesi nejen české, ale i evropské ekonomiky. Obávám se, že se růst sníží dramaticky. Budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku. Promítne se to bohužel zejména do roku 2023,“ uvedl guvernér s dovětkem, že jde o jeho osobní předpoklad, nikoli stanovisko ČNB.
„Rozumějte, to jsou jen Rusnokovy řeči,“ vysvětlil.
Upozornil, že k aktuálnímu válečnému konfliktu se přidávají předešlé potíže v dodavatelských řetězcích. Upozornil na možný propad reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let. Reálná průměrná mzda přitom již v posledním kvartále loňského roku klesla o dvě procenta.
Rusnok má pravdu. Situace nebyla dobrá už před válkou
Za první dva měsíce letošního roku podle Sdružení automobilových výrobců [AutoSAP] Česko vyrobilo nejméně osobních vozidel od roku 2010. Důvodem byly pokračující výpadky na trhu s polovodiči a dalšími komponenty.
„Vývoj v prvních dvou měsících letošního roku ukazuje další výrazný pokles výroby. Oproti loňskému ´covidovému roku´ bylo vyrobeno o 36 tisíc vozidel méně. Pro představu, to je jako kdybychom v předkrizových letech úplně zastavili produkci na téměř dva týdny,“ říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Podle něj tu ale nejsou pouze negativní zprávy. Korejský Hyundai – bez zásadních potíží v dodávkách polovodičů od korejské společnosti Samsung – udržuje dlouhodobě stabilní výrobu. A rostou i prodeje motocyklů a autobusů.
Minoritní prodeje motorek a autobusů však nevyváží propady na hlavním trhu. V lednu a únoru se v Česku vyrobilo 170 378 osobních vozidel, což je meziročně o 17,6 procenta méně. Elektrických vozidel se dokončilo 14 824 kusů. Jejich podíl se tak oproti lednu mírně snížil na 8,7 procenta. V samotném únoru byl celkový meziroční pokles produkce ještě markantnější. Z výrobních linek v Česku sjelo na 77 721 automobilů, tedy o téměř čtvrtinu méně než v únoru 2021, kdy se ještě naplno neprojevila polovodičová krize.
Automobilový průmysl má problémy v celé Evropě
Pozitivní vývoj v automobilovém průmyslu neukazují ani data Evropské asociace výrobců automobilů [ACEA]. Prodeje aut v Evropě v únoru propadly meziročně o 6,7 procenta na necelých 720 tisíc. Podle analytiků jde o další slabé číslo v řadě, které ukazuje, že trh se ještě od začátku pandemie zdaleka nepřiblížil dřívějšímu normálu.
„Zatímco však v roce 2020 jej trápily odstávky výroby a lockdowny prodejců, od loňského roku je automobilový průmysl ve vleku nedostatku importovaných komponent, především čipů, k nimž se zřejmě přidají další komplikace způsobené válkou na Ukrajině,“ predikuje budoucí vývoj hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Potvrzuje, že slabé prodeje tedy rozhodně nejsou primárně výsledek nezájmu spotřebitelů a firem, ale stále ještě omezené nabídky nových vozů. Na ty zákazníci často dlouho čekají, běžně i déle než půl roku. V důsledku toho pak rychle rostou ceny ojetin.
„Podíváme-li se na výsledky prodejů v ročním vyjádření, trh se už přibližuje minimu dosaženému v létě 2013. Tehdy se ve dvanáctiměsíční kumulaci prodalo v zemích EU necelých 9,5 milionu vozů, zatímco v dobách největší slávy to bylo 13,3 milionu,“ dodává Dufek.
Při pohledu na jednotlivé skupiny výrobců je podle něj zřejmé, že se až na výjimky jejich prodeje v prvních dvou měsících letošního roku snížily. V absolutních číslech vykazuje největší pokles Stellantis [-17,5 %]. Mezi ty, kteří v současné situaci naopak rostou, patří Hyundai a Toyota, jež mají výrobní závody i v Česku.
„Automobilky se přitom v posledních letech musejí vypořádávat nejenom s nedostatkem vstupů, ale i zpřísňující se regulací a prudce rostoucími náklady na suroviny a energie,“ upozorňuje závěrem Dufek.
Daniel Tácha