Inflace v Německu v březnu stoupla na 7,3 procenta. Ještě v únoru činila 5,1 procenta. Za růstem spotřebitelských cen jsou zejména dražší energie. Uvedl to německý statistický úřad. Inflace v SRN je nejvyšší od roku 1981.
Ve srovnání s únorem ceny v březnu v Německé spolkové republice stouply o 2,5 procenta. Podle metodiky Eurostatu [HICP] inflace v SRN stoupla z 5,5 procenta v únoru na 7,6 procenta v březnu. Rychlý odhad německého statistického úřadu vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Podle něj ceny energií v březnu stouply o 39,5 procenta. To je o 17 procentních bodů rychlejší tempo růstu než v únoru.
„Od ruského útoku na Ukrajinu opět výrazně stouply ceny zemního plynu a produktů z minerálních olejů. To má značný dopad na míru inflace,“ uvedl statistický úřad.
U potravin činil růst 6,2 procenta. Německý statistický úřad poznamenal, že podobné inflaci čelilo Německo naposledy v roce 1981 v souvislosti s krizí v Perském zálivu. Podle statistiků inflaci popohánějí i problémy v dodavatelských řetězcích vyvolané pandemií covidu-19.
Analytici růst inflace čekali, ale ne tak vysoký
Rychlý odhad růstu spotřebitelských cen překonal očekávání analytiků. Ti v anketě agentury Reuters předpokládali tempo inflace 6,3 procenta. Inflaci v Německu okomentoval Friedrich Heinemann z německého institutu ZEW Mannheim.
„Dále zrychlující inflace je výsledkem klasického nabídkového šoku. Jak se dostupnost energií a potravin snižuje, ceny nevyhnutelně rostou. I údaje o inflaci v příštích měsících po nás budou vyžadovat hodně pevné nervy,“ řekl.
Podle něj by reakce německých politiků měla být zřetelnější. Němečtí politici by dle jeho názoru měli zaujmout pevné stanovisko zejména k válce na Ukrajině.
„Musí jasně říci, že válka na Ukrajině nás všechny učiní chudšími a ztráta kupní síly je ekonomicky nevyhnutelná. Je špatné, že spolková vláda se svým vágním programem pomoci jedná, jako by stát mohl odškodnit všechny občany,“ vyjasnil.
Podle něj je vhodná pomoc sociálně nejslabším, ale ne vládní pomoc pro všechny – například v podobě příspěvků na energie.
„Ani během koronavirové krize německá fiskální politika dostatečně necílila na potřebné. Plošná pomoc je až příliš nákladná. A vláda udělá chybu, pokud ji i v době akcelerující energetické krize znovu dá všem. To se nesmí opakovat,“ upřesnil.
Argumentoval tím, že takový přístup je příliš drahý. A pokud je financován prohlubováním vládního dluhu, z fiskálního hlediska postrádá docela smysl.
Nezaměstnanost v Německu klesá
Další aktuální zpráva z Německa se týká míry nezaměstnanosti. Ta v březnu pokračovala v poklesu. Meziměsíčně se snížila o 0,2 procentního bodu na 5,1 procenta. Potvrdil to spolkový úřad práce.
„Trh práce se dále zotavuje. Díky rozvolnění pandemických opatření a začínajícímu jarnímu oživení nezaměstnanost poklesla a zároveň se zvýšil počet zaměstnaných,“ řekl regionální šéf úřadu práce Daniel Terzenbach.
Přesto ale dodal: „Dopady války na Ukrajině se do dat pracovního trhu promítají zatím jen ojediněle. Rizika dalšího vyhrocení a možného zastavení dodávek fosilních paliv ale hospodářský rozvoj zatěžují.“
V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, bylo v březnu bez práce 2,362 milionu lidí. To je o 66 000 méně než v únoru. Loni v březnu tamní úřady evidovaly o 465 000 lidí bez práce více.
Žádostí o kurzarbeit, tedy ochranný režim pracovních míst, který souvisí s aktuální hospodářskou situací vyvolanou pandemií covidu-19, úřad práce podle aktuálních údajů od 1. do 27. března eviduje celkem 113 000. To je takřka o 90 000 méně než letos v únoru.
–ČTK/DNA–