Ministerstvo financí ČR [MF ČR] vydalo dubnovou makroekonomickou predikci. V ní MF ČR počítá s průměrnou letošní 12,3% inflací. A současně s růstem hrubého domácího produktu [HDP] ve výši 1,2 procenta.
To značí, že zatímco inflaci aktuálně odhaduje ministerstvo financí podstatně výše, růst ekonomiky odhaduje podstatně níže než ve své předchozí predikci. Důvod je zřejmý.
„V důsledku války na Ukrajině lze přinejmenším v krátkém období očekávat nižší hospodářský růst, prohloubení problémů v dodavatelských řetězcích a zesílení již tak vysokých inflačních tlaků. Fiskální politika se navíc bude muset vypořádat se zvýšenými výdaji na zabezpečení ukrajinských uprchlíků i na podporu nejchudších domácností ohrožených vysokými cenami energií,“ stojí v úvodu materiálu MF ČR.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] vyšší inflace přinese zhruba o šest miliard korun vyšší inkaso daně z příjmu pro státní rozpočet.
„Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu. Ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ řekl ministr.
Vyšší inflace hovoří pro státní rozpočet. Válka s Ruskem proti
Zároveň ale i potvrdil, že jen náklady na zvládání uprchlické vlny, odhaduje jeho úřad na 50 miliard korun. Kde ty vezme, neřekl. MF ČR jen v této souvislosti konstatovalo, že příliv uprchlíků z Ukrajiny by mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce. Čímž by oslabil tlak na růst mezd. I připustilo, že potenciálně neúspěšná integrace představuje do budoucna i významný sociální problém.
Hospodářský růst bude kladný, tipuje MF ČR
Podle prognózy ministerstva financí hospodářský vývoj letos zásadně neovlivní ruská agrese na Ukrajině a její přímé dopady, ale i změna nastavení mezinárodních obchodních vztahů [sankce a reakce na ně]. Celoroční tempo růstu české ekonomiky tak dle úřadu zpomalí už z tak chabých loňských 3,3 procenta na 1,2 procenta. MF ČR si myslí, že hlavní negativní dopady se budou koncentrovat do 2. čtvrtletí.
Růst HDP dle něj potáhnou investice vládních institucí, soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude i dle MF ČR tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky centrální banky. Saldo zahraničního obchodu by podle úřadu nemělo téměř růst HDP téměř ovlivnit. Skutečností je, že obchodní bilance Česka je s výjimkou ledna v posledních měsících hlavně v deficitu.
Ostatně mezi vnitřní rizika řadí MF ČR zejména vývoj v pro Česko klíčovém automobilovém průmyslu. Dále se obává i možnosti dalšího šíření covidu, uvádí i dlouhodobé nadhodnocení rezidenčních nemovitostí.
Hlavní makroekonomické indikátory dle aktuální prognózy MF ČR
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | ||
|
Aktuální predikce |
|||||||
| Nominální HDP | mld. Kč | 5410 | 5790 | 5694 | 6121 | 6618 | 7135 |
| růst v % | 5,8 | 7,0 | -1,7 | 7,5 | 8,1 | 7,8 | |
| Reálný HDP | růst v % | 3,2 | 3,0 | -5,8 | 3,3 | 1,2 | 3,6 |
| Spotřeba domácností | růst v % | 3,5 | 2,7 | -6,8 | 4,4 | 0,5 | 4,5 |
| Spotřeba vlád. instit. | růst v % | 3,8 | 2,5 | 3,4 | 3,0 | 1,0 | 1,0 |
| Hrubý fixní kapitálu | růst v % | 10,0 | 5,9 | -7,5 | 0,6 | 2,2 | 5,9 |
| Přísp. vývozů k HDP | p.b. | -1,2 | 0,0 | -0,5 | -3,8 | 0,1 | 0,2 |
| Přísp. zásob k HDP | p.b. | -0,5 | -0,3 | -0,8 | 4,3 | 0,0 | -0,4 |
| Deflátor HDP | růst % | 2,6 | 3,9 | 4,4 | 4,0 | 6,9 | 4,1 |
| Míra inflace | průměr % | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 3,8 | 12,3 | 4,4 |
| Zaměstnanost | růst % | 1,4 | 0,2 | -1,3 | -0,4 | 1,2 | 0,2 |
| Míra nezaměst. | průměr % | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 2,8 | 2,5 | 2,6 |
| Mzdy a platy | růst % | 9,6 | 7,8 | 0,2 | 6,6 | 6,0 | 6,2 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 0,3 | 2,0 | -0,8 | -2,2 | -1,9 |
| Saldo vlád. institucí | % HDP | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,9 | -4,5 | -3,2 |
| Předpoklady: | |||||||
| CZK/EUR | 25,6 | 25,7 | 26,4 | 25,6 | 24,4 | 24,2 | |
| Úrokové sazby | % p.a. | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 1,9 | 3,9 | 3,6 |
| Ropa Brent | USD/barel | 71 | 64 | 42 | 71 | 105 | 91 |
| HDP eurozóny | růst v % | 1,8 | 1,6 | -6,5 | 5,3 | 2,6 | 2,9 |
[Zdroj: MF ČR]
Naopak pozitivním směrem dle MF ČR může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době covidové epidemie. Ten by mohl, myslí si úřad, pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.
Vývoj inflace a míry nezaměstnanosti
Průměrná míra inflace letos podle MF ČR dosáhne 12,3 procenta. Přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad 13 procenty. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispějí ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb.
„Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení měnově politických sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt,“ uvádí MF ČR.
Cenová stabilita v Česku vzala za své, vyplývá z vyjádření ČNB
V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 procenta. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky [ČNB] by se meziroční inflace přiblíží až v závěru příštího roku, odhaduje MF ČR.
Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 procenta. Letos by se mohla snížit na 2,5 procenta. V roce 2023 pak má už nepatrně růst.
Hospodaření veřejných financí
V roce 2021 hospodařily veřejné finance ČR se schodkem ve výši -5,9 procenta HDP. Odhad výsledku hospodaření na tento rok ve výši -4,5 procent HDP. Zadlužení veřejných financí pravděpodobně ke konci roku 2022 vzroste z celkových 41,9 procenta HDP v roce 2021 na 42,7 procenta HDP.
Odhad MF ČR přitom již reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen.
V této souvislosti pak doplňme aktuální komentář předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Evy Zamrazilové, která uvedla: „Veřejné finance ale zůstanou pro další tři roky ve strukturálních deficitech ke 3 %. Pro vyrovnání struktury hospodaření bude třeba revize mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Vláda na tom bude muset hledat shodu.“
–DNA–
