Od ledna 2023 se živnostníci registrovaní k paušální dani rozdělí do tří skupin podle výše ročního obratu. Z něj se odvine výše paušální platby. Paušalisté ve třetí kategorii měsíčně odvedou 26 tisíc korun, ve druhé pak 16 tisíc korun.
Kategorizaci paušalistů od ledna 2023 a současně s tím i zvýšení měsíčních odvodů pro ně zavádí Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v souvislosti s navýšením limitu pro registraci k plátcovství DPH z jednoho nově na dva miliony korun. Právě limitní částka k registraci k DPH je současně i jednou z podmínek pro přihlášení se k paušální dani u živnostníků.
„Možná půjde o něco vyšší daň, ale paušalisté zase nemusejí papírovat. […] Vstup do paušální daně je dobrovolný,“ uvedl dnes v České televizi [ČT] ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
MF ČR pro zavedení tří pásem paušalistů dle výše ročního obratu pak argumentuje širším rozpětím jejich příjmů, které se od příštího roku zvedne na dva miliony korun. Výše měsíčního odvodu bude nově závislá na výši ročního obratu živnostníka a zároveň na výdajovém paušálu.
„První pásmo je pro roční příjmy do milionu, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu. Díky čemuž se můžete dostat do nižšího pásma paušální daně s nižší měsíční platbou,“ vysvětluje ministr financí.
První pásmo, dobré pásmo
Do prvního pásma paušalistů spadnou nebo se budou moci nově registrovat živnostníci s ročními příjmy do jednoho milionu korun. A to bez ohledu na typ samostatné výdělečné činnosti. V prvním pásmu budou dále živnostníci s ročním příjmem do 1,5 milionu korun. Ovšem pouze za podmínky, že alespoň k 70 procentům z jejich celkových příjmů se vztahuje 80% nebo 60% výdajový paušál.
Stejně tak jsou v prvním pásmu živnostníci s příjmy do dvou milionů korun, pokud k alespoň 75 procentům z nich může podnikatel uplatnit 80% výdajový paušál. V praxi jde nejčastěji o řemeslné živnosti, zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství.
Do druhé kategorie paušalistů spadnou živnostníci s ročními příjmy do 1,5 milionu korun, opět bez ohledu na typ samostatné činnosti. Dále živnostníci s příjmy do dvou milionů korun, pokud se alespoň k 75 procentům z nich vztahuje 80% či 60 % výdajový paušál.
Třetí a nejnákladnější pásmo paušální daně pak budou smět využít všichni živnostníci s ročním obratem do 2 milionů korun. Typ samostatné činnosti přitom úřady nezohledňují.
Paušalisté ve 3. pásmu měsíčně odvedou 26 tisíc Kč
I v příštím roce se pro paušalisty se zařazením do prvního pásma vypočítá jednotná měsíční platba od aktuální výše minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ta se vypočítávají z průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Stejně tak pro tyto živnostníky zůstane odvod daně z příjmu na symbolické částce 100 korun na měsíc. Ministerstvo financí tak dnes odhaduje paušální platbu pro živnostníky v prvním pásmu v roce 2023 kolem 6 500 korun na měsíc [letos činí odvod 5 994 Kč, pozn. red.].
Oproti tomu celková paušální záloha pro živnostníky ve druhém pásmu dosáhne dle odhadu úřadu v roce 2023 částky 16 000 Kč měsíčně. Na daň z příjmů z toho půjde 4 963 Kč, na důchodové pojištění 7 446 Kč a měsíční platba na zdravotní pojištění vyjde paušalisty v druhém pásmu na 3 591 Kč.
A v nejnákladnějším třetím pásmu, do kterého spadnou živnostníci s ročním obratem do dvou milionu korun, si své měsíční povinnosti splní jednorázovým odvodem ve výši 26 000 Kč. Z této částky půjde 9 320 Kč finančnímu úřadu na pokrytí daně z příjmů, 11 388 Kč na důchodové pojištění a 5 292 Kč na zdravotní pojištění.
„No, když si potom spočtete, co by živnostník zaplatil na zdravotní a sociální pojištění… Tak ty částky jsou logické, když se podíváte na příjmy, tak tomu odpovídají. […] Já si tedy stále myslím, že ta úspora je hlavně v té byrokracii. Přičemž paušální daň není povinnost, každý si může vybrat,“ uvedl pro ČT ministr Stanjura.
MF ČR odhaduje 60 tisíc nových paušalistů
I přes na první pohled vysoké měsíční odvody a tím pádem očekávaný nižší zájem o zapojení se do paušálního režimu u živnostníků s vyšším ročním obratem MF ČR očekává, že se díky novele příští rok k paušální dani nově registruje 60 tisíc živnostníků.
„Náš cíl je podpořit podnikání a udělat ho méně byrokratickým. Přičemž ulevujeme hlavně těm nejmenším podnikatelům, kteří jsou oporou naší ekonomiky,“ dodal ministr financí.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] k 31.3. 2022 u nás v paušálním režimu aktuálně funguje 80 165 osob samostatně výdělečně činných [OSVČ].
A úřad predikuje i negativní dopady z rozšíření paušální daně do veřejných rozpočtů ve výši -600 milionů korun. Tedy zhruba -500 milionů korun na státní rozpočet ročně.
Maximální výpadek na výnosu daně z přidané hodnoty [DPH] kvůli zvýšení ročního limitu na dva miliony Kč by měl činit -10 miliard korun na veřejné rozpočty. To znamená -6,4 miliardy na státní rozpočet. Další -2,6 miliardy korun na rozpočty obcí a -1 miliardu korun na rozpočty krajů. Ministr financí přesto v ČT uvedl, že se neobává dramatického výpadku příjmů ve veřejných rozpočtech.
Veronika Táchová
Typicky česká logika….nez snížit byrokracii, raději vymyslíme jiný paskvil,ti je jediný, co těch nenažraným a líným politikům jde… Nač to dělat jednoduše, když to jde složitě… A navíc, je to vymyšlené tak, že se v tom dá velice dobře podvádět…
Míro , ty asi makáš v kolbence…
Tak už by to chtělo defenestraci