Česko zřejmě získá od EU dalších 14 miliard korun do Národního plánu obnovy. Peníze půjdou přímo na zvládání uprchlické krize na našem území. Náklady na uprchlickou vlnu vláda zatím vyčíslila na cca 50 až 60 miliard korun.
Česko dostane pro potřeby Národního plánu obnovy [NPO] dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by je mělo na uprchlickou vlnu v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek [STAN]. Národní plán obnovy je národní nástroj pro čerpání peněz z mimořádného evropského fondu na zvládnutí koronavirové pandemie. Česko v něm disponuje částkou 179 miliard korun.
Podle Beka se původně vyčleněná suma zvýší na 193 miliard korun a Česko v plánu zároveň upraví některé priority. Připraví projekty, na které využije navýšené peníze. V druhé polovině roku pak může dle Beka vyjednávat o změnách již naplánovaných záměrů.
„Některé investiční záměry nejsou dobře připraveny a nejspíš by se je nepodařilo zvládnout ve stanovené lhůtě, mohly by je tedy nahradit jiné,“ řekl.
Bek přitom právě NPO zmínil jako jednu z možností, jak financovat důsledky uprchlické krize. V krátkodobém horizontu dle něj Česko ještě má k dispozici peníze ze státního rozpočtu i z již schválených evropských rozpočtových dotačních schémat a operačních programů. Využít podle něj může i zbývající peníze z dobíhajícího finančního období EU. Byť jde v případě Česka o nevýznamnou částku.
I Bek hovoří o změnách v nastavení NPO
Podle ministra je možné do jisté míry změnit některé obsahové komponenty NPO. Což prosazuje i Bekův stranický kolega ministr Jozef Síkela [za STAN]. Změny mají mířit na projety v oblasti energetiky a nově mají pomoci s řešením problémů s navýšením kapacit ve vzdělávacím systému. Ten se potýkal s kapacitními a kvalitativními problémy již před válkou na Ukrajině. Nyní tyto problémy akceleroval příliv dětských uprchlíků z Ukrajiny.
Bek uvedl, že o další finanční pomoci EU zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí po ruské agresi na Ukrajině se vedou debaty. Dle něj není jisté, jak vysoké budou náklady jednotlivých zemí.
„Samozřejmě bude záviset na délce trvání konfliktu a na míře úspěšnosti Ukrajiny při obraně východní hranice,“ poznamenal.
Další peníze z NPO lze podle Beka získat formou výhodně úročených půjček. O ty Česko zatím neusilovalo, jakkoli s tím například Národní plán obnovy od začátku počítal. Vláda o takové možnosti znovu uvažuje.
„Podmínky úroku jsou mnohem výhodnější, než kdyby si půjčoval český stát sám na sebe, protože Česká republika není v takové ekonomické kondici, aby získala úvěrové podmínky srovnatelné s tím, když si půjčuje EU,“ řekl Bek.
„Myslím si, že to může být dobrá cesta k rychlejším investicím. Ať už do obnovitelných zdrojů, nebo do energetické infrastruktury. Ta je teď vystavena velmi odlišným potřebám a prioritám proti minulosti,“ dodal.
Česko má nejen NPO, ale i operační programy
Národní plán obnovy minulá vláda rozdělila na šest hlavních oblastí podpory. Šlo o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. Čerpání evropských peněz z NPO má mnoho podmínek. Z hlediska Česka tou nejvýznamnější je, aby dodrželo limit pro čerpání dotací do 31. prosince 2026. Vzhledem ke zpožděním, které Česko nabírá, nepanuje vůbec jistota, že to zvládne.
Za ještě důležitější než Národní program obnovy Bek považuje revizi schémat operačních programů pro programovací období 2021-2027. Zde by hlavní dokumenty dle něj měly být schváleny v květnu.
Poté může Česko začít čerpat dotace z operačních programů. Přičemž i v tom dochází ke zpoždění. A co se týče uprchlíků, žádný z těchto programů nemíří přímo na řešení uprchlické krize. Přesto v nich ministr Bek vidí mnoho příležitostí, které jsou využitelné pro financování potřeb souvisejících s uprchlickou vlnou, třeba ve zmiňovaném školství.
–ČTK/DNA–
