Ministr kultury Martin Baxa [ODS] chce omezit filmové pobídky na nejvýše 150 milionů korun na projekt za rok. V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů. Pro letošek je na ně opět vyčleněno 800 milionů korun.
Poptávka je podle Baxova zdůvodnění zhruba dvojnásobná, proto je nutná regulace. Omezení pobídek začlenil do vládní novely o regulaci platforem pro sdílení videonahrávek typu youtube. Změny vycházejí z evropské směrnice a mají lépe ochránit děti před nevhodným obsahem a veřejnost před projevy násilí a nenávisti. Předlohu již ve druhém čtením schválili poslanci.
„Návrh na změnu zákona o audiovizi spočívá v zavedení maximální možné částky filmové pobídky, která bude pro konkrétní projekt čerpána v jednom kalendářním roce, a to bez ohledu na výši uznatelných nákladů,“ uvedl v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu.
Vládní novela o videonahrávkách přejímá evropskou směrnici. Volební výbor, který má na starosti média, předlohu doporučil upravit tak, aby zajistila k audiovizuálním pořadům lepší přístup pro lidi se sluchovým nebo zrakovým postižením.
Regulace audiovizuálních děl
Evropská komise již dokonce zažalovala Česko a další čtyři členské státy za to, že nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání nevynucují. Požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty. V Česku se začlenění směrnice do právního řádu opozdilo, v minulém volebním období totiž dolní komora novelu nezačala ani projednávat.
Zavedení evropské audiovizuální směrnice do českého právního řádu vítá předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer.
Filmová výroba v ČR loni klesla o 10 %, reklamní skoro o 50 %
„Protože ale teď celý proces probíhá v časovém tlaku kvůli hrozící pokutě, nepodařilo se nám bohužel na rozdíl od jiných evropských zemí do českého znění směrnice prosadit systém přímých investic, který zahraničí platformy zavazuje k tomu, aby část tržeb z dané země investovaly zpátky do lokální produkce,“ řekl.
Podobný režim by se dle něj měl prosadit i v Česku: „Povinnost přímých investic, kdy se platforma sama rozhoduje o tom, do jakého projektu investuje, by měl doplňovat již existující příspěvek platforem do Státního fondu kinematografie, kde o rozdělení peněz rozhoduje odborná rada.“
Fond kinematografie je vedle agendy filmových pobídek největším podporovatelem tuzemské kinematografie. Z rozpočtu ministerstva kultury má spolu s penězi na pobídky ročně asi 182 milionů korun na domácí tvorbu. Necelých 200 milionů fond dostává jako parafiskální poplatky, které odevzdávají kina, televizní vysílatelé, provozovatelé reklamy i provozovatelé on-line platforem s filmy na vyžádání. Příjmy má fond dále z licencí některých českých a československých filmů. Na podporu české kinematografie fond ročně vydá přes 300 milionů korun.
Právní regulace kultury sdílených nahrávek
Na platformy pro sdílení videonahrávek se téměř žádná právní regulace dosud nevztahuje. Předloha služby těchto platforem vymezuje, určuje, kdo je jejich poskytovatel. A stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek oznámí její provozování vysílací radě. Ponese redakční odpovědnost za obsah pořadů a videonahrávek, které sám nabízí veřejnosti.
Záměrem vládní novely je zavést nová pravidla. A to taková, aby příjemce sdílených videonahrávek chránila před nenávistnými a násilnými projevy a před podněcováním k terorismu. Děti mají chránit před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení. Platformy budou uživatelům umožňovat označit nebo nahlásit závadný obsah. A návrh zakazuje vysílání reklamních a teleshoppingových šotů v pořadech pro děti.
Poslanec ANO Stanislav Berkovec navrhl na polovinu roku 2024 mimo jiné odložit povinnost označovat televizní pořady nevhodné pro děti grafickou značkou po celou dobu jejich trvání. Splnit ji prakticky hned není podle něj možné bez nepřiměřených nákladů.
–ČTK/RED–
