Průmyslová produkce v dubnu meziročně klesla o 3,8 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 0,8 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ]. Ne příliš povzbudivá čísla hlásí průmysl i u vývoje nových zakázek.
Pokles průmyslové produkce v dubnu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde přetrvávají problémy s nedostatkem dílů. Naopak do trojice odvětví s nejvyšším kladným příspěvkem se dostal na domácí trh orientovaný potravinářský a nápojový průmysl. Zde produkce mírným tempem setrvale roste. U nápojového průmyslu se dle ČSÚ objem produkce postupně vrací na předpandemickou úroveň. Tím dobré zprávy končí.
„Aktuální data pro další vývoj českého průmyslového sektoru nevěstí mnoho dobrého. Samotné údaje o meziroční změně produkce aktuálně nemají valnou vypovídací hodnotu, jelikož jsou zkreslována srovnávací základnou z roku 2021. Ten byl vlivem pandemických vln jako na houpačce. Z dlouhodobého srovnání je ovšem zřejmé, že kondice tuzemského průmyslu má k ideálu daleko,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Objem průmyslové produkce se podle něj momentálně nachází přibližně 1,5 procenta pod úrovní z února 2020, tedy z období těsně před příchodem pandemie.
„Až na pár světlých výjimek se český průmysl prakticky v žádném měsíci za poslední dva roky nedokázal vyšvihnout nad předpandemické hodnoty. A nyní se zdá být zřejmé, že opět míří směrem dolů. Dlouho očekávané dynamické odražení se tak nekoná,“ dodává.
Obdobně hodnotí situace hlavní ekonom Komerční banky [KB] Jan Vejmělek: „Zklamala nejenom samotná data za duben, ale k horšímu byla revidována čísla i za předchozí měsíc. Dubnový meziměsíční pokles o 0,8 procenta znamená, že meziroční dynamika spadla z -1,4 procenta v březnu na -6,4 procenta. Zavážil zde ale fakt jednoho pracovního dnu méně v letošním dubnu oproti loňsku. Po očištění o kalendářní efekty tak meziroční dubnový pokles činil -3,8 procenta.“
Hodnota nových zakázek obrat k lepšímu nesignalizuje
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v dubnu 2022 dle ČSÚ meziročně vzrostla o 3,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 2,4 procenta, tuzemské nové zakázky vzrostly o 4,6 procenta.
„V meziměsíčním porovnání hodnota nových průmyslových zakázek klesla výrazněji než produkce. A to o dvě procenta. Meziroční 3% růst byl opět držen odvětvími, kde má zásadní vliv růst hodnoty, nikoliv objemu,“ říká vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka dubnový růst nových průmyslových zakázek taktéž není povzbudivý. To, že jsou v mírném plusu je především proto, že se uvádějí v běžných – inflačních – cenách, potvrzuje.
„Nárůst o něco více než tři procenta po sezónním očištění, proto není nijak povzbudivý výsledek. Zvlášť, když se podíváme na další snížení v sektoru automotive,“ říká.
Průmysl překvapil, stavebnictví zklamalo, bilance dál tragická
Dubnové výsledky dle jeho názoru signalizují útlum české ekonomiky. Uvádí, že průmysl zůstává ve vleku nedostatku vstupů, extrémních cen surovin, energií a nejistoty.
„Propad výroby aut stále souvisí především s logistickými problémy, s nedostatkem některých vstupů, který trápí velkou část tohoto průmyslu v celé Evropě. Vzhledem k významu automobilového průmyslu v tuzemské ekonomice se pak zadrhnutí tohoto oboru citelně odráží v celkovém výkonu průmyslu, exportu a v neposlední řadě hrubého domácího produktu,“ říká.
V důsledku rostoucích nákladů se dle jeho názoru průmysl stal jedním ze zdrojů inflace, která patří k hlavním letošním problémům [nejen] české ekonomiky.
Průmysl negativně ovlivňuje i obchodní bilanci
Slabý výkon průmyslu přímo ovlivňuje bilanci zahraničního obchodu. Ta podle předběžných údajů ČSÚ skončila v dubnu schodkem 28,4 miliardy korun. To je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek.
„Zahraničnímu obchodu se v dubnu nedařilo. O 48 miliardy korun meziročně nižší obchodní bilanci ovlivnily zejména vyšší ceny ropy a zemního plynu, u kterého byla i větší snaha o předzásobení. Přebytek obchodu s motorovými vozidly tak prakticky pohltil schodek obchodu s fosilními palivy,“ říká vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Prohloubil se i deficit obchodu se základními kovy [o 5,4 mld. Kč] a rafinovanými ropnými produkty [o 4,3 mld. Kč]. Příznivý vliv na celkové saldo tak měl jen vyšší přebytek obchodu s elektřinou, a to o 1,7 miliardy korun.
„Zahraniční obchod v dubnu překvapil deficitem 28,4 miliardy korun, když trh čekal zhruba polovinu. […] Za celý letošní rok tak bilance skončí také s vysokou pravděpodobností v červených číslech,“ okomentovala výsledky ekonomka KB Jana Steckerová.
Meziročně v dubnu klesl vývoz o 1,3 procenta na 341,8 miliardy korun. Dovoz vzrostl o 13,3 procenta na 370,3 miliardy korun. Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v dubnu meziročně zhoršila o 8,3 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 39,7 miliardy korun.
V lednu až dubnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 37,9 miliardy korun. Ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 81,9 miliardy korun. Od začátku roku meziročně vzrostl vývoz o 5,5 procenta a dovoz o 15,4 procenta.
–DNA–
