Více uhlí a prodloužení chodu posledních jaderných elektráren. To jsou zvažovaná opatření německých politiků na zvládnutí omezeného přísunu plynu z Ruska. Důvod je rostoucí inflace a reálná hrozba hospodářské recese.
Šéf německé opozice Friedrich Merz [CDU] se aktuálně vzácně shodl s názorem spolkového ministra financí Christiana Lindnera [FDP], že druhé pololetí nebude pro německé hospodářství vůbec jednoduché.
„Sdílím názor ministra financí, že nás čeká velmi složité druhé pololetí, možná opravdu s recesí,“ řekl Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie [CDU] a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU.
Obavy opozičního politika Friedricha Merze z recese vyplývají ze stále reálnějších obav, že odhadovaný hospodářský růst mohou reálně zvrátit dopady, kterými Německo i Západ čelí po pandemii covidu a nyní ruské invazi na Ukrajinu.
„Inflace, nezbytné úrokové korektury centrálních bank, ceny energií, narušení řetězců, těch faktorů se sešlo mnoho a pravděpodobně povedou ve druhém pololetí k recesi,“ vyjmenoval důvody, jež ho vedou k obavě z recese Friedrich Merz.
O recesi ekonomové hovoří v situaci, kdy nedojde k hospodářskému růstu ve dvou po sobě jdoucích kvartálech. Německý ministr financí Lindner sice pro letošní rok stále ještě předpokládá meziroční hospodářský růst o 2,2 procenta, zároveň ale nevylučuje další ekonomické potíže. Ještě na začátku roku vláda počítala s růstem hrubého domácího produktu o 3,6 procenta. Výrazně skeptičtější je Svaz německého průmyslu [BDI], jehož zástupci nově odhadují růst jen o 1,5 procenta.
Německo se vrací k uhlí a možná i jádru
Kvůli energetickým problémům, kterým Německo vlivem vysoké závislosti na ruském plynu čelí, by vláda podle Merze měla zvážit všechny možné varianty.
„Řekl jsem to i na Průmyslovém dni Svazu Německého průmyslu, že bychom neměli nechat bez povšimnutí žádnou možnost,“ uvedl Merz.
Už nyní německá vláda stále častěji hovoří o větším využití uhlí a objevují se i první návrhy o odložení odstávky posledních třech jaderných elektráren na území Německa. Právě ty plánuje vláda odpojit ještě do konce letošního roku. Čímž chce úplně skoncovat s jadernou energetikou, kterou považuje po havárii v japonské Fukušimě za nebezpečnou.
„Experti jednomyslně říkají, že pokud bude vůle, mohou tyto tři elektrárny dále běžet,“ upozornil Merz.
Norsko zdaleka není zajedno ve věci větších dodávek plynu EU
Podle něj je hlavní překážkou především technický problém s nedostatkem štěpného materiálu. I to je ale podle šéfa opozice řešitelné. Stejně jako případná změna zákona, aby další fungování jaderných elektráren odpovídalo normám.
„Tyto tři jaderné elektrárny zásobují elektřinou deset milionů domácností. To není málo a v této situaci se nelze zříci žádné možnosti,“ vyslovil se jasně politik.
Němečtí Zelení přistupují na uhelnou energii
Otevřít téma jaderné energetiky plánuje v nejbližších dnech také Lindner, který vede liberální svobodné demokraty. Ti spolu se Zelenými tvoří vládní koalici vedenou sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem. Zelení a SPD jádro nepovažují za cestu, kterou by Německo mělo jít. Ministr hospodářství ze Zelené Robert Habeck sice krátce po ruské invazi řekl, že je třeba opět zvážit osud nukleárních elektráren. Později jeho ministerstvo konstatovalo, že náklady a rizika by převážily nad omezenými přínosy.
Je to Německo, kdo žene ceny elektřiny vzhůru, píše Politico
Habeck avšak počítá s tím, že kvůli úsporám zemního plynu bude nezbytné spalovat více uhlí. Vládní strany zároveň chtějí dodržet termín, kdy by v ideálním případě mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie do roku 2030. Dosavadní plány přitom vycházely z roku 2038. Avšak podle Merze se je třeba připravit i na takový scénář, že se kvůli energetické bezpečnosti odklon od uhlí výrazně zpomalí.
–ČTK/VRN–
