Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl dle aktuálních informací Ministerstva financí ČR [MF ČR] na 183 miliard korun z květnových 189,3 miliardy korun. Oproti loňskému červnu je tak nižší o 82,1 miliardy korun.
Loni ke konci června rozpočet vykázal schodek 265,1 miliardy korun. To byl vůbec nejhorší červnový výsledek od vzniku České republiky. Podle analytiků aktuální výsledek rozpočtu odráží vyšší příjmy z daní a nižší výdaje, které letos nezahrnují pandemické kompenzace.
„Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit v rozmezí 300 až 330 miliard korun, oproti původně schváleným 280 miliardám korun,“ říká analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] příjmové straně rozpočtu pomohly o 19,3 procenta meziročně vyšší daňové výnosy.
„Po tradičně slabším květnu přinesl červen pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu a již druhý letošní přebytkový výsledek ve výši 6,3 miliardy korun. Nad očekávání dobře se v červnu vyvíjelo inkaso daně z příjmů právnických osob. Což svědčí o dobré kondici především velkých firem v ČR,“ uvedl ministr.
Za pozitivní ministr označil i vyšší inkaso daně z přidané hodnoty [DPH], jež posiluje vysoká inflace. Neopomněl zmínit, že z toho těží nejen státní rozpočet, ale i rozpočty krajů a obcí.
„Na výdajové straně mě těší hlavně meziročně o 14 procent vyšší investice, na které jen v květnu a červnu směřovalo ze státního rozpočtu téměř 40 miliard korun,“ dodal.
Přesto MF ČR setrvává ve svém názoru z minulého měsíce, kdy se schodek rozpočtu prohloubil o bezmála sto miliard korun: „… pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině ve zbývající části roku očekáváme spíše pesimističtější vývoj.“
Jaké byly výdaje, jaké byly příjmy
Podle Jaromíra Gece za plánem vývoje hospodaření státního rozpočtu nejspíš dále zaostává čerpání prostředků z EU. Zde Česko do konce června vyčerpalo lehce přes 32 procent celoročního plánu. Loni to přitom touto dobou bylo 48 procent.
„Snížení výdajů o 7,9 miliardy korun bylo spojeno především s odezněním výplaty pandemických kompenzací. Na neinvestičních transferech podnikatelům bylo loni do konce června vyplaceno více než 85 mld. Kč – z toho téměř 49 mld. v souvislosti s ´covidovými´ programy – přičemž letos to bylo 34,1 miliardy korun,“ říká analytik KB.
Patrný byl dle něj také meziroční nárůst u kapitálových výdajů [+ 8,3 mld. Kč]. Mimo jiné na dopravní infrastrukturu.
Dopravní stavby utlumovat nechci, říká ministr dopravy Kupka
Zároveň upozorňuje na růst výdajů v kapitole sociálních dávek, a to zejména v důsledku valorizace starobních důchodů [+18,3 mld. Kč]. Poukazuje i na dočasné zvýšení platby za státní pojištěnce, které zvyšuje transfery fondům zdravotního pojištění.
„To bude nicméně do značné míry ve druhé polovině roku kompenzováno opětovným snížení těchto plateb tak, aby v průměru zůstaly na úrovni roku 2021.“ dodává.
Meziročně vyšší o 4,4 miliardy byly i výdaje na obsluhu státního dluhu. Na něj šlo do konce června již 23 miliardy korun. To je důsledek rostoucích výnosů státních dluhopisů kvůli vyšším základním úrokovým sazbám České národní banky.
V červnu byla na výdajové straně tradičně významnou položkou dvouměsíční záloha na prázdninové platy učitelů 28,3 miliardy Kč a mimořádně valorizované důchody. Na ty šlo 51,5 miliardy korun.
Celkové příjmy a celkové výdaje a vyšší schodek
Celkové příjmy rozpočtu ke konci června meziročně stouply o 74,2 miliardy na 787 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 80,5 miliardy na 694,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně klesly o 7,9 miliardy na 970 miliard korun.
Vláda již avizovala, že v červenci představí novelu současného rozpočtu, který dosud pro letošek počítal se schodkem ve výši 280 miliardy korun. Na základě vyjádření představitelů vlády je nicméně pravděpodobné, že hospodaření státu letos nakonec skončí se schodkem pod 330 miliard korun.
–DNA–
