Navzdory masivnímu potlačování protiválečných protestů ruskými úřady někteří Rusové dál vystupují proti válce na Ukrajině. A to i přesto, že za vystupování proti ruské invazi na Ukrajině platí vysokou cenu.
Situace si všímá agentura AP. Za příklad dává jednatřicetiletou učitelku Anastasiju z Permu v pohoří Ural. Ta začíná každý den tím, že napíše protiválečný vzkaz a vyvěsí ho na zeď u vchodu do obytného bloku, kde bydlí.
„Nevěřte propagandě, kterou vidíte v televizi. Čtěte nezávislá média,“ stojí na jednom z nich. „Násilí a smrt jsou s námi pořád už tři měsíce – dávejte na sebe pozor,“ praví další.
Anastasija se tím snaží lidem předat svůj vzkaz metodou, kterou označuje za bezpečnou a jednoduchou. V telefonickém rozhovoru s agenturou AP uvedla, že nemůže dělat velké veřejné protestní akce.
„Přesto chci lidi přimět k zamyšlení. A myslím si, že bychom měli ovlivnit jakýkoli prostor, jakýmkoli způsobem můžeme,“ dodala žena, která z obavy o svou bezpečnost nechtěla zveřejnit své příjmení.
Asi nejznámější protest proti ruské válce vyjádřila ruská novinářka Marina Ovsjanniková. Ta v prvních dnech invaze během večerních zpráv ruské státní televize vběhla s transparentem odsuzujícím válku za moderátorku během živého vysílání. Záběry ze studia byly během pár vteřin přerušeny reportáží a novinářku odvedla policie. Ta před protestem ale zveřejnila osobní vzkaz, v němž svůj čin vysvětlila.
Vláda protesty proti válce potlačuje
Podpora ruské veřejnosti ruské válce na Ukrajině je více než 80%. Alespoň to vyplývá z oficiálních průzkumů. Na druhé straně v prvních dnech po začátku invaze ruské úřady potlačily všechny demonstrace a zatýkaly lidi, kteří se zúčastnili protestních průvodů nebo dokonce jen drželi prázdné plakáty či pouhé náznaky odkazující na konflikt. Svoji činnost ukončila i mnohá kritická média.
Zákonodárci schválili zákony zakazující znevažování armády a šíření „nepravdivých informací“ o tom, co Kreml označuje za „speciální vojenskou operaci“. Úřady zákaz použily vůči komukoli, kdo se vyslovil proti invazi nebo hovořil o zvěrstvech, jichž se na Ukrajině údajně dopustili ruští vojáci.
Zatímco se válka protáhla do letních dní, někteří Rusové se cítí provinile, že proti invazi nemohou dělat více, a to i v rámci nových omezujících zákonů. Jednou z nich je zmíněná Anastasija. Poté, kdy ruská vojska 24. února vtrhla na území Ukrajiny, napadlo ji prodat všechny své věci a odstěhovat se do zahraničí. Nakonec si to rozmyslela.
„Je to moje země, proč bych měla odcházet? Pochopila jsem, že musím zůstat a vytvořit něco, co by pomohlo odtud,“ vysvětlila důvody, proč v Rusku zůstala.
Tiskne plakáty proti válce
Pětačtyřicetiletý moskevský tiskař a umělec Sergej Besov také nemohl mlčet. Tiskl a vylepoval po Moskvě plakáty reflektující politické dění již před invazí. Když Rusové před dvěma lety hlasovali o ústavních změnách, které umožňují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi usilovat po roce 2024 o dvě další funkční období, Besov na svém tiskařském stroji vytiskl plakáty, na kterých stálo: „Proti“.
Po vtrhnutí ruských vojsk na Ukrajinu začal tisknout kupříkladu plakáty s nápisem: „Ne válce“. Poté, kdy některé z nich použili lidé na demonstraci na Rudém náměstí a policie je zatkla, Besov očekával návštěvu bezpečnostních složek i ve své tiskárně. Objevily se, když tam nebyl. Dva z jeho spolupracovníků pak zástupci ruské policie obvinili z účasti na nepovoleném shromáždění tím, že vytiskli plakát, jenž se tam objevil.
Besov přestal tisknout slogan „Ne válce“ a uchýlil se k mírnějším vzkazům, jako je například heslo: „Strach není omluva pro nicnedělání“.
Nadále považuje za důležité, aby lidé vyjadřovali vlastní názory.
„Problém je, že nevíme, kde jsou hranice. Je známo, že vás mohou stíhat za určité věci, ale některým lidem se daří proplouvat pod radarem. Kde je ta hranice? Je to hodně špatné a skutečně těžké,“ povzdechnul si Besov.
Zaměňovala cenovky za hesla v supermarketech
Jedenatřicetileté umělkyni a hudebnici z Petrohradu Saše Skočilenkové se pod radarem ale zůstat nepodařilo a čelí závažným důsledkům za to, co považovala za relativně bezpečný způsob šíření informací o hrůzách války. Bezpečnostní složky ji zadržely kvůli tomu, že v supermarketu vyměnila pět cenovek u zboží za štítky s protiválečnými hesly.
Ruská invaze na Ukrajině ji skutečně zasáhla, vysvětluje její partnerka Sofija Subbotinová.
„Měla kamarády v Kyjevě, kteří se skrývali v metru a volali jí. Mluvili o hrůze, která se tam děla,“ popsala Subbotinová.
Podle ní se Skočilenková rovněž obávala o osud dětí, kterým před dvěma lety na táboře na Ukrajině přednášela o herectví a filmové tvorbě.
„Opravdu se o ty děti bála, že jsou kvůli válce ohroženy jejich životy, že na ně padají bomby. Nemohla mlčet,“ popsala Subbotinová.
Skočilenková nyní čelí obvinění z šíření nepravdivých informací o ruské armádě, za což jí hrozí až deset let vězení.
„Byl pro nás šok, že zahájili trestní stíhání, a v případě, který znamená obludný trest vězení na pět až deset let. Za vraždu se v naší zemi udělují kratší tresty,“ podotkla Subbotinová.
–ČTK/RED–
