Norský těžařský sektor je ve stávce. Dělníci se domáhají navýšení mezd kvůli vysoké inflaci. Uvedla to agentura Bloomberg. Norsko do Evropy dodává ropu a až 13 procent celkového denního objemu plynu.
Norská asociace těžařů ropy a zemního plynu oznámila, že produkce ropy se v sobotu propadla o 341 000 barelů a export zemního plynu klesl o 56 procent. Podle analytiků norská produkce zemního plynu může kvůli stávce klesnout až o 25 procent. Produkce ropy pak může propadnout o 15 procent.
„Norsko je jedním z největších dodavatelů plynu do Evropy díky poklesu importu ruského plynu a prozatím limitovaného importu z USA. USA se staly největším dodavatelem plynu do Evropy, avšak uzavření Freeport terminálu může pořadím opět zamíchat,“ říká hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Ceny plynu v reakci na aktuální dění v Norsku na nizozemské burze stouply. Cena jedné MWh dosáhla 170 euro [cca 4 211 Kč]. Nyní se obchoduje na hranici až k 190 eurům [cca 4 700 Kč]. Spojené státy nyní nemohou do Evropy dodat více plynu kvůli vlastním exportním možnostem a nutností si opět vybudovat jeho zásoby.
Vývoj ceny plynu od začátku letošního roku k 7.7. v eurech za MWh
[Zdroj: Bloomberg]
Norsko je hlavním dodavatelem plynu do Velké Británie, což zvyšuje tlak na tamní ekonomiku. Ceny plynu v USA se nemění, zásobníky se totiž plní poměrně rychle.
Rusko omezilo dodávky plynu o 60 procent
Podle Jiřího Tylečka je stávka norských dělníků špatná zpráva pro všechny evropské země. Ceny komodit totiž mohou nadále růst kvůli omezenému importu z Ruska. Někteří dokonce očekávají úplné zastavení dovozu.
„Vypadá to, že Polsko je na zimu připraveno, protože zásobníky jsou naplněny z 90 procent. Tato úroveň byla obvykle zaznamenána na přelomu října a listopadu. Situace v západní Evropě je o poznání horší. Zejména pak v Německu, kde jsou zásobníky naplněny z 50 procent. Je však nutno zmínit, že zásobníky v Německu jsou až 6krát větší než v Polsku,“ vysvětluje analytik.
To vše se navíc dle něj děje za situace, kdy ruský Gazprom snížil dodávky do Evropy skrze plynovod Nordstream I. o 60 procent. Úplné zavření kohoutů analytici očekávají příští týden z důvodu „údržby“. Rusko přitom nepotřebuje okamžitě obnovit plný vývoz. Čímž může výrazně poškodit německou i evropskou ekonomiku.
„Otázkou zbývá, zda Rusko obnoví transfery, protože na ropě vydělává rekordní množství peněz. Rusko nyní těží více než před invazí. Byť je to stále méně než v dobách historického maxima,“ dodává Jiří Tyleček.
Upřesňuje, že pokles těžby ropy je značný a ceny ropy klesají, přestože Saúdská Arábie zvýšila vývozní ceny.
Norsko bylo nadějí pro Evropu
Norsko v minulých měsících přislíbilo, že pomůže Evropské unie osvobodit se od energetické závislosti na Rusku. Problém ale je, že ne všichni tamější politici jsou v této věci zajedno. Norská levice zvýšení těžby odmítá. Argumentuje ochranou životního prostředí. Norská středolevá vláda s podporou některých pravicových opozičních stran již uvedla, že pokrytí zvýšené poptávky si vyžádá nové vrty do mořského dna.
„To je neospravedlnitelný postup, jak využít války na Ukrajině ke zvýšení těžby fosilního paliva,“ kritizoval rozhodnutí vlády specialista na otázky energetiky a klimatu a mluvčí opoziční Socialistické levicové strany Lars Haltbrekken.
Norsko zdaleka není zajedno ve věci větších dodávek plynu EU
Tvrdí, že až nové zásoby plynu Norsko skutečně využije za 15 až 20 let, přejde již mnoho zemí na obnovitelné zdroje energie a odkloní se od fosilních paliv.
„Hledání nových ložisek je strategický a environmentální omyl,“ domnívá se.
Plyn Norsko do zemí Evropy dodává prostřednictvím baltského plynovodu. Ten spojuje Polsko s norskými severomořskými plynovými ložisky. Norsko přitom již nyní nahrazuje 10 miliard metrů krychlových plynu, který Evropa původně nakupovala v Rusku.
